Ministerstvo zdravotnictví má pravomoc nařizovat plošné nošení roušek i v případě, že je vyhlášen nouzový stav a nemusí to nařizovat pouze vláda. Rozhodl tak dnes Městský soud v Praze, který odmítl návrh advokáta Adama Černého, v němž požadoval zrušení tohoto opatření pro jeho nezákonnost. „Zároveň je soud toho názoru, že takové opatření není razantním zásahem do práv a svobod jednotlivců a jde o opatření týkající se rezortu zdravotnictví, přičemž věcná působnost odpůrce není ‚deaktivována‘, pokud je v České republice vyhlášen nouzový stav,“ uvádí se v rozhodnutí soudu.
Advokát Adam Černý podal návrh na zrušení mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví nařizujících nošení roušek již v listopadu minulého roku. V návrhu zpochybnil pravomoc ministerstva takové opatření vůbec v době nouzového stavu vydat a dále zpochybnil i zákonnost postupu přijetí tohoto opatření a jeho proporcionalitu.
Ministerstvo zdravotnictví ve svém lednovém vyjádření soudu sdělilo, že by měl návrh odmítnout pro nepřípustnost, neboť napadené opatření již bylo podle něj zrušeno a je zde tedy překážka projednatelnosti návrhu. Ministerstvo totiž nařízení několikrát nahradilo opatřením novým.
Soud však připustil změny návrhu, a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze září minulého roku (5 As 191/2020), v němž kasační soud uvedl, že soudy musí změny návrhu připustit a poslední napadené a platné opatření projednat, byla-li zachována obsahová a časová kontinuita mimořádných opatření. Toto rozhodnutí zamezilo státní správě účelově obcházet přezkum mimořádných opatření ve správním soudnictví.
V klíčové otázce, tedy zda má ministerstvo pravomoc vydat plošné mimořádné opatření v podobě nařízení nošení ochrany dýchacích cest („roušek“) i v době nouzového stavu, však soud dal zapravdu úřadu. Navrhovatel totiž s odkazem na klíčové rozhodnutí Městského soudu z dubna minulého roku (14 A 41/2020), které stále čeká na přezkum kasačním soudem, namítal, že takovou pravomoc v době nouzového stavu má pouze vláda, která tak může učinit vládním nařízením.
Podle soudu však povinnost nošení roušek v dubnovém rozhodnutí řešeno nebylo, posuzována byla opatření, která jsou výrazným a plošným zásahem do základních práv a svobod, konkrétně omezení či zákaz maloobchodního prodeje, přítomnost ve stravovacích zařízeních či pohyb na veřejnosti. V tomto rozhodnutí pak bylo uvedeno, že ministerstvo má stále jisté pravomoci ohledně řešení pandemické situace.
„Soud je toho názoru, že opatření spočívající v povinnosti ‚nosit roušku‘ právě k těmto opatřením, které jsou plně v dispozici odpůrce i v případě vyhlášení nouzového stavu, patří a odpůrce tedy nepřekročil svou věcnou působnost, když nyní posuzované mimořádné opatření vydal,“ konstatuje se v dnešním rozhodnutí soudu.
Podle něj se v případě opatření, spočívající v nošení roušek, nejedná o „razantní a plošný zásah do základních práv a svobod“ v duchu dubnového rozhodnutí: nezakazuje pohyb na veřejně dostupných místech, neomezuje kontakty, nezavádí ani zákaz prodeje či provoz stravovacích zařízení.
Soud také připomněl svůj rozsudek z konce srpna minulého roku (18 A 22/2020). V něm konstatoval, že zákon o ochraně veřejného zdraví v § 69 svěřuje ministerstvu pravomoc vydat plošné mimořádné opatření v podobě nošení roušek v případě, není-li vyhlášen nouzový stav. Podle soudu by tak bylo nesmyslné, aby takovou pravomoc ministerstvo nemělo v případě, že je situace ještě závažnější a je nouzový stav vyhlášen.
Podle soudu také byly splněny i další zákonné podmínky pro vydání tohoto opatření, včetně jeho řádného odůvodnění. „Vzhledem ke všem okolnostem (mj. velmi dynamicky se měnící situace v České republice v souvislosti s epidemií) považuje soud odůvodnění za dostatečné, naplňující požadavky na kvalitu odůvodnění opatření obecné povahy,“ uvádí se v rozhodnutí.
Petr Dimun
Článek je převzat z portálu Česká justice, který je stejně jako Zdravotnický deník součástí vydavatelství Media Network.
