Roušky fungují. Musí se ale používat správně, a v tom je často problém

Správné používání roušek je klíčem k jejich účinnosti, konstatuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Dobře těsnící domácí látková rouška, která zakrývá ústa i nos, tak dokonce může být účinnějším nástrojem proti šíření infekce covid-19 než třeba jednorázová ústenka nebo respirátor, které však jejich majitel nosí „na půl žerdi“. Právě to, jestli veřejnost používá ochranu dýchacích cest v podobě roušek, ústenek a respirátorů správně, rozhoduje o tom, zda se podaří snížit riziko nákazy ve společnosti. Pokud ale lidé mají jen omezené znalosti o onemocnění covid-19 nebo ho dokonce vlivem dezinformací podceňují, jejich ochota dodržovat protiepidemická doporučení klesá.

Více či méně provizorní látkové roušky, jednorázové ústenky i respirátory, jejichž hlavním smyslem je zakrývat ústa i nos, a tak snižovat riziko nákazy, se staly se asi nejviditelnějším symbolem pandemie covid-19. Aby však tyto ochranné prostředky plnily svoji funkci, je naprosto nezbytné umět s nimi správně zacházet. Právě to je ale pro řadu lidí stále problém. Faktorů ovlivňujících compliance, tedy dodržování pravidel, při nošení roušek je několik. Od neznalosti základních hygienických zásad při používání roušek, podceňování závažnosti onemocnění covid-19, nedostupnost těchto pomůcek až po sociální vliv okolí. Jednoduše řečeno, pokud lidé neví, jak roušky používat správně či nevnímají covid-19 jako hrozbu, která je může přímo ohrozit, jejich ochota zakrývat svůj nos a ústa nebude příliš vysoká.

V případě, že je navíc společnost výrazně ovlivněna dezinformacemi, míra její spolupráce na dodržování opatření klesá. Roušky jsou pak jedním z nejčastěji objevujících se témat na dezinformační scéně. Podle bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které se věnuje mapování dezinformací v českém prostředí, se měsíčně objevují stovky až tisíce textů s touto tématikou. „Zpochybňování účinnosti roušek se na dezinformačních webech objevuje prakticky od chvíle, kdy začaly být v březnu 2020 povinné. Dezinformace se obvykle točí kolem dvou hlavních témat: 1. Roušky nefungují, je zbytečné je nosit. 2. Roušky škodí, je nebezpečné je nosit. Často se pak objevuje nazývání roušek ‚náhubky‘, čímž se z nich stává zpolitizovaný symbol. Podle dezinformátorů se vláda snaží lidi umlčet,“ vysvětluje analytička centra Veronika Krátka Špalková s tím, že se na sociálních sítích objevují také výzvy k nenošení roušek a obecně k porušování protiepidemických opatření. V posledních dnech se tak děje v souvislosti s diskutovaným znovuotevřením škol a také úpravě pravidel pro zakrytí úst a nosu v hromadné dopravě a dalších místech s vysokou koncentrací osob.

Nošení roušek je důležité, ale nikoli jediné opatření

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v polovině února vydalo aktualizovanou verzi technické zprávy, která se věnuje komunitnímu používání roušek a jejich efektivnosti proti šíření infekce covid-19. Konkrétně zpráva shrnuje dostupné vědecké důkazy na toto téma a jejich kvalitu. Hodnotí také různé ochranné prostředky, od látkových roušek, jednorázových ústenek, přes štíty až po respirátory. Dostupné důkazy v souvislosti s šířením covid-19 jsou sice omezené a podle ECDC panuje určitá míra nejistoty, jak velký vliv má používání roušek na snížení rizika nákazy, přesto patří tato ochrana do sestavy preventivních opatření. „Používání obličejových roušek by mělo doplňovat, nikoli nahrazovat jiná preventivní opatření, jako jsou rozestupy, setrvání doma, práce na dálku, pokud je to možné, dodržování hygienických pravidel při smrkání a kýchání, pečlivá hygiena rukou a nedotýkání se obličeje, očí, nosu a úst,“ zdůrazňuje ECDC.

Americký úřad pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) pak výslovně shrnuje tři základní způsoby, jak zpomalit šíření nákazy: „Noste roušku, abyste chránili sebe i ostatní a zastavili jste šíření covid-19. Zůstávejte alespoň 6 stop (zhruba délka dvou paží) od osob, se kterými nežijete. Vyhýbejte se davům. S čím více lidmi jste v kontaktu, tím pravděpodobněji budete vystaveni covid-19.“

Základním doporučením ECDC je používání látkových roušek či jednorázových roušek v oblastech, kde dochází ke komunitnímu šíření nákazy, což je v současnosti také Česko, ve vnitřních prostorách a případně také venku, pokud se jedná o místa s vysokou koncentrací osob. V případě, že se jedná o osoby, které jsou ohroženy závažným průběhem infekce, což jsou například senioři nebo chronicky nemocní, měly by používat jednorázové ústenky. Stejně tak ECDC doporučuje používání jednorázových ústenek u osob, které onemocněly covid-19 nebo je u nich podezření na tuto infekci a sdílí jednu domácnost s dalšími lidmi. Jednorázové ústenky by pak měly používat i další osoby žijící v této domácnosti. ECDC ale obecně nepreferuje konkrétní způsob ochrany dýchacích cest: „Na základě posouzení dostupných vědeckých důkazů nelze učinit doporučení ohledně preferovaného použití nelékařských roušek či jednorázových ústenek.“ V případě, že jsou používány látkové roušky, měly by odpovídat doporučením pro účinnost filtrace a také prodyšnost.

Mohlo by vás zajímat

Očkování uprchlíků se Česku vyplatí. Ministerstvo spustilo kampaň, kterou oslovuje Ukrajince

Důvod pro vznik pravidel pro používání roušek a dalších pomůcek, které postupně přijaly všechny země v Evropě, je zřejmý. Přenos infekce SARS-CoV-2 byl hlášen zejména v uzavřených vnitřních prostorách a během událostí, které se v nich konaly. Rizikové tak jsou pracoviště (kanceláře a továrny), kostely, restaurace, letoviska, svatby a oslavy, nákupní centra a také ubytovny, taneční kurzy i výletní lodi. Z venkovních akcí se ukázaly jako rizikové karnevalové průvody a fotbalové zápasy, protože se jedná o události, kdy je velké množství osob v těsné blízkosti. Tyto velké venkovní akce jsou také spojeny s vyšší návštěvností barů a restaurací, což opět nahrává šíření infekce.

Látkové roušky jako nouzové řešení

ECDC ve své zprávě popisuje, že látkové roušky, které mohou být vyrobeny z různých materiálů a být jak domácí, tak průmyslové výroby, vznikly jako nouzové řešení v době, kdy byl celosvětově velký nedostatek profesionálních zdravotnických pomůcek. Staly se však v průběhu pandemie součástí protiepidemických opatření v evropských zemích. „V průběhu pandemie a ke dni 12. února 2021 zavedly všechny země EU/Evropského hospodářského prostoru různá doporučení týkající se používání medicínských a nemedicínských roušek jako doplňkové nefarmakologické intervence v uzavřených prostorách (včetně maloobchodu a hromadné dopravy) i na veřejných prostranstvích, kde není vždy možné dodržet fyzickou vzdálenost od ostatních. Ve většině těchto zemí bylo nebo nadále je používání medicínských a nemedicínských roušek povinné,“ konstatuje ECDC.

Omezená dostupnost jednorázových pomůcek, včetně vyšších finančních nákladů spojených s jejich používáním, má být podle ECDC zvažována, protože může snižovat schopnost veřejnosti dodržovat nařízení konkrétně vymezující způsob ochrany dýchacích cest. „Navíc se někteří jednotlivci mohou rozhodnout opakovaně používat ústenky určené k jednorázovému použití, což může vést ke zvýšenému riziku sebe-kontaminace,“ upozorňuje zpráva s tím, že právě nemedicínské roušky mohou být řešením. „Použitím nemedicínských obličejových roušek je možnost, která byla široce přijata a současně může úspěšně řešit otázky spojené s dostupností, náklady a ekologickými dopady. I když neexistují žádné přímé důkazy, že nelékařské obličejové masky účinně chrání uživatele před nákazou covid-19 (pozn. redakce – ve smyslu ochrany nositele roušky před nákazou od ostatních), údaje z experimentálních studií ukazují, že některé nemedicínské roušky mají filtrační vlastnosti podobné medicínským ústenkám,“ dodává ECDC.

Naproti tomu plastové štíty nelze podle ECDC považovat za adekvátní náhradu roušek, ať již nemedicínských nebo medicínských jednorázových. Nicméně je možné zvážit jejich použití v případě, kdy jsou k tomu závažné důvody, například v případě zajištění komunikace u osob s postižením sluchu, které potřebují odezírat ze rtů. Další možností jsou v tomto případě obličejové roušky s průhlednou plastovou částí odhalující ústa.

Účinnost respirátorů závisí na správnosti použití

Respirátory FFP2 mají podle standardizované specifikace vyšší filtrační schopnost než jednorázové medicínské ústenky. To potvrzují i experimentální studie z laboratoří. Jejich výsledky však nelze podle ECDC vždy extrapolovat na reálné použití. Důkazy, které by porovnávaly efektivnost těchto ochranných pomůcek proti komunitnímu šíření infekce, jsou v současné době omezené. Zatím dostupné studie v tomto smyslu podle ECDC přináší protichůdné závěry. Navíc je nutné vzít v potaz, že široká veřejnost na rozdíl například od zdravotníků, může mít častěji problémy se správným používáním respirátorů. „Očekává se, že možná přidaná hodnota respirátorů při prevenci respiračních nákaz bude u široké veřejnosti nižší než ve zdravotnictví,“ popisuje zpráva ECDC s tím, že očekáváná přidaná hodnota při „univerzálním používání“ respirátorů ze strany široké veřejnosti nebude odpovídat vyšším nákladům spojeným s jejich pořízením ve srovnání s jednorázovými ústenkami.

Některé respirátory jsou pak v současné epidemiologické situaci zcela nevhodné a nehodí se pro použití jako zdravotní pomůcka. Jedná se o respirátory s výdechovým ventilem, kdy člověk, který takový respirátor nosí, vydechuje infekční kapénky a aerosol prakticky bez jakékoliv bariéry. Navíc účinnost respirátorů závisí na tom, zda jsou nasazeny a používány správně, tedy těsně přiléhají na obličej. Pokud tomu tak není, účinnost klesá. Teoreticky je možné zlepšit přiléhavost utažením, sepnutím či překroucením gumiček. Nicméně tyto úpravy samy o sobě nezaručují, že respirátor poskytne lepší ochranu před komunitním šířením nákazy.

Popírání závažnosti covid-19 vede k neochotě nosit roušky

ECDC také shrnuje faktory, které ovlivňují ochotu správně používat roušky ze strany veřejnosti. Zásadní vliv má to, zda lidé vnímají covid-19 jako reálnou hrozbu, která se jich týká. Vyšší ochotu používat roušky pak vykazují ženy a senioři, naopak nižší je u mužů a mladých lidí. Záleží také na tom, jak toto chování vnímá okolí a rodina, společnost i média. „Naproti tomu nižší znalosti o covid-19 jsou spojeny s nižší compliance při nošení roušek,“ shrnuje ECDC. V tomto ohledu jsou tak velmi nebezpečné dezinformace spojené s infekcí samotnou, tak s nošením roušek. Jak upozorňuje zpráva ECDC, vlastní nošení roušek nevede ke zhoršení chronických onemocnění, včetně chorob plic a dýchací soustavy. Pokud se objevují nepříjemné dopady, jedná se o místní kožní reakce, například svědění. Těsně utažené roušky pak mohou být nepříjemné, vést k nepohodlí či bolestem hlavy.

Podle analýzy skupiny Čeští elfové, jež se snaží bojovat s dezinformacemi v internetovém prostředí, se opět v lednu a v únoru zintenzivnilo šíření dezinformačních zpráv spojených s rouškami. „V souvislosti s případným návratem dětí do škol se znovuobjevilo téma roušek. Roušky mají ohrožovat imunitu, má škodit vdechování vydechnutého CO2 (srovnání s močí a výkaly), dětem po nich vznikají odporné vyrážky. Roušky vznikají v nehygienických podmínkách, obsahují teflon a další rakovinotvorné látky. Výrok o tom, že již na zakrytí úst nestačí šála nebo látková rouška byl brán jako potvrzení, že roušky nikdy nefungovaly. Učitelé, kteří dbají na dodržování roušek a dalších opatření, jsou označeni jako ti, kteří páchají genocidu na dětech a je jim vyhrožováno,“ shrnuje zpráva Českých elfů. V jednom z řetězových emailů, který se šíří od října 2020, se například objevila lživá informace, že při nošení roušek dochází k otravám dětí. V dalším řetězovém emailu, jenž se odvolává na dermatoložku Alici Tomkovou a intenzivně se šířil po sociálních sítích, se objevilo, že „nosíte na obličeji přilepené Petriho misky”. „Nejedná se ani tak o významnou lékařku, ale spíše o majitelku zámku v Příčovech (u Sedlčan na Příbramsku – pozn. redakce), kde se konají srazy ‚vlastenců‘ a dezinformátorů jako jsou Jaroslav Foldyna, Tomáš Fandas, Petr Hampl, Michal Semín či Ladislav Jakl,“ přibližuje Bob Kartous, který České elfy zastupuje na veřejnosti.

Rouška ani respirátor nošené pod nosem nefungují

Naprosto rozhodující je podle zprávy EDCD to, zda lidé používají ochranné pomůcky správně. „Obličejová maska (pozn. redakce – látková rouška, jednorázová ústenka i respirátor) by měla zcela zakrývat obličej od kořene nosu až po bradu. Měla by být správně nasazena na kořeni nosu a obličeji tak, aby byl minimalizován prostor mezi obličejem a rouškou,“ shrnuje ECDC základní pokyny pro nošení těchto ochranných pomůcek. U všech z nich platí, že před a po manipulaci s nimi je nutné si umýt nebo dezinfikovat ruce. Chybou je dotýkat se roušky za přední stranu. Jednorázové ústenky pak mají být okamžitě po použití zlikvidovány a látkové roušky co nejdříve vyprány nejméně při teplotě 60 stupňů.

Konkrétní pokyny pro veřejnost dává také americký CDC: „Správné a důsledné používání obličejových masek je zásadním krokem, který může učinit každý, aby zabránit nakažení se a šíření infekce covid-19. Roušky fungují nejlépe, pokud je nosí všichni, ale ne všechny poskytují stejnou ochranu. Při jejím výběru se podívejte na to, jak dobře sedí, jak dobře filtruje vzduch a kolik má vrstev.“ Základem je, aby dobře seděla na obličeji a co nejvíce k němu přiléhala. Dobrou volbou jsou v tomto ohledu pomůcky, které mají drátek či plíšek umožňující lepší vytvarování u kořene nosu. „Pokud maska dobře sedí, budete cítit, jak teplý vzduch prochází přes přední část roušky a možná uvidíte, jak se materiál roušky pohybuje s každým nádechem a výdechem,“ popisuje CDC. Vhodnější jsou také pomůcky s více vrstvami. Toho lze podle CDC docílit také tak, že látková rouška bude ušita z více vrstev nebo člověk nosí pod látkovou rouškou jednorázovou ústenku. Naopak podle CDC není vhodné nosit dvě jednorázové ústenky přes sebe nebo vrstvit respirátory, výjimkou jsou respirátory s výdechovými ventily.

Ludmila Hamplová