Očkování proti klíšťové encefalitidě pro lidi nad 50 let ze zdravotního pojištění, dispenzační taxa pro lékárníky či předepisování diabetických proužků internisty – to jsou některé ze změn, které přijali poslanci k novele zákona 48 na středečním zasedání zdravotnického výboru. Úpravou, která řeší vstup inovativních léků či léků na vzácná onemocnění a celou řadu dalších témat, se výbor zabýval opakovaně jak na svých zasedáních, tak na kulatých stolech. Jak se dalo očekávat, poslanci předložili celou řadu pozměňovacích návrhů, a již nyní je jasné, že těmi, kterými se ve středu výbor zabýval, výčet nekončí – další nepochybně přibudou ve druhém čtení.
„Uvítali jsme diskuze, které návrh vyvolal, a jsme rádi, že byly představeny některé pozměňovací návrhy, které jsme připraveni podpořit. Důvod, proč je tato novela občas také nazývána jako správní novela, je ten, že je v ní navržena nová úprava přezkoumávání podmínek pro úhradu zdravotních služeb, která sjednotí proces rozhodování u jednotlivých zdravotních pojišťoven, zrychlí řízení a zlepší procesní postavení pojištěnců. Návrh má dále za cíl zvýšit dostupnost zdravotnických prostředků. Z další oblasti mohu zmínit také zvýšení dostupnosti vysoce inovativních léčivých přípravků a léčivých přípravků pro vzácná onemocnění,“ uvádí náměstek MZ pro legislativu Radek Policar s tím, že se počítá s dopadem do rozpočtu pojišťoven ve výši 350 milionů v prvním roce účinnosti a ve stovkách milionů v letech dalších.
Nový způsob vstupu léků na vzácná onemocnění si přitom vyžádá přípravu pravidel fungování poradního orgánu a nových metodik hodnocení parametrů. Nově má totiž o tom, zda bude takovému léku přiznána úhrada, rozhodovat ministerská komise složená z pacientů, odborníků, pojišťoven a dalších. Ministerstvo i SÚKL proto již začaly diskutovat s pacientskými organizacemi, odbornými společnostmi i zdravotními pojišťovnami o tom, jak přesně by oblast měla být ošetřena.
Právě zde si ale hned několik poslanců ve středu postěžovalo, že se jim zatím do rukou nedostal ani nástřel toho, jak by metodika měla vypadat. Znění požadují například David Kasal (Ano), Hana Aulická Jírovcová (KSČM) či Olga Richterová (Piráti).
„Návrh v tuto chvíli ještě není hotov, ale připravíme verzi, která by shrnovala to, co je v tuto chvíli připraveno, a jsme připraveni vysvětlit návrh pokračování. Bavíme se o aplikaci v roce příštím, a tak i vzhledem k ostatním aktivitám, které má na starosti příslušný odbor léčiv a zdravotnických prostředků, ještě návrh, který pak půjde do připomínkového řízení, není dokončen,“ říká k tomu Radek Policar. Poslanci nakonec přijali doprovodné usnesení, v němž požadují, aby do druhého čtení ministerstvo draft metodiky předložilo.
Jestli chceme „přirozenou“ péči, připravme se na větší úmrtnost rodiček i dětí
Co se týče samotných pozměňovacích návrhů, asi největší odezvu (byť negativní) získaly dva pirátské návrhy. První z nich, který předložila Olga Richterová, se týká toho, že by porodní asistentky mohly hrazené úkony u žen v šestinedělí provádět bez indikace lékaře.
„Nemám nic proti porodním asistentkám, strávil jsem s nimi tisíce hodin, a ani proti domácím porodům či porodním domům. Pak je ale třeba říct, že když to chceme vést „friendly“ a „naturaly“, stoupne perinatální a mateřská mortalita. Když dnes zemře matka v souvislosti s těhotenstvím nebo porodem, je to těžce mimořádná událost, o které se léta referuje. Mlátíme se mokrým hadrem po čele a rozebíráme to do šroubečku, protože se nám to stává naprosto raritně, a to ještě u polymorbidních a rizikových pacientek, které nerespektují vůbec nic,“ popisuje poslanec a gynekolog Miloslav Janulík (Ano). „Že jsme z porodu udělali nemocniční záležitost, má své hluboké logické důvody, protože se primárně jedná o záchranu života. Kdo z vás viděl fulminantní poporodní krvácení? Tam je 15 vteřin věčnost, matka zemře okamžitě. Když budete v porodním domě, tak než zvednete telefon, je po ní,“ dodává.
Podle Janulíka navíc pozměňovací návrh reflektuje neznalost systému, protože péči o novorozence zajišťuje dětská sestra a pediatr, plus každá rodička má registrujícího gynekologa, na kterého se v případě problémů v šestinedělí obrací.
„Ženy, které jsou v šestinedělí, jsou velmi citlivé na rady, které slyší. V situaci, kdy se o kojení starají novorozenecké sestry na oddělení a laktační poradkyně vyškolené na jednom místě, takže se všude poskytují stejné informace, je toto jen vytváření druhého systému, který ničemu nepomůže a matky budou jen zmatené. Je to vlamování se do péče, kterou organizuje jiná část zdravotnického systému,“ přidává se David Kasal.
Zároveň by také měli být chráněni ti, kdo důsledky rozhodnutí musí nést, jako jsou záchranáři. „Ať si lidé dělají, jak chtějí, ale ať za to převezmou právní zodpovědnost. Když se porod doma nepovede, ať za to nesou právní zodpovědnost – ne ten, kdo pak matku s dítětem transportuje nebo pak stráví hodiny na sále a ještě je zažalovaný,“ podtrhává Bohuslav Svoboda (ODS). Návrh dle očekávání neprošel.
Exhumace paragrafu Fišerové
Velké emoce vzbudil také návrh Petra Třešňáka (Piráti), který dovoluje od pojištěnců vyžadovat jen platby, které explicitně umožňuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. „To je pro mě můra, exhumace paragrafu Fišerové. Když v pátek v devět večer ve svém volnu nějakému známému ve smyslu toho, co desítky let dělám, pomůžu, a on mi za to dobrovolně věnuje několik svých tisícikorun, tak jediný, koho to má zajímat, je finančák. Doktoři přece nejsou ničí majetek. K tomu by se zbořil zubařům segment. Žádná pojišťovna na světě nebude platit všechno, navíc mám ordinační hodiny, a když něco poskytnu mimo ně, co je tomu kromě finančáku do toho? Že jsem podepsal smlouvu s VZP, neznamená, že jsem se stal jejím otrokem,“ zlobí se Miloslav Janulík.
„V důsledku to brání pacientovi, aby realizoval své přání ohledně zdravotní péče. My to řídíme tak, že někomu jinému něco zakazujeme,“ přidává se Bohuslav Svoboda.
Podle Třešňáka má ale návrh cílit na zákaz toho, aby si poskytovatel podmiňoval přístup ke službě hrazené ze zdravotního pojištění dalším poplatkem, jako je například poplatek za zápis do databáze u ambulantního specialisty. Jeho návrh ale stejně výbor zamítl.
Odpor u některých poslanců vzbudila také část návrhu Adama Vojtěcha (Ano), která umožňuje zdravotním pojišťovnám přidělit pacientským organizacím finance z fondu prevence. „Není mi jasné, jak bychom se s tím právně vypořádali. Před třemi lety dělala VZP některé pilotní programy, a kontrola ministerstva zdravotnictví a financí řekla, že to tak není možné. Pojišťovna může hradit pouze poskytnutou zdravotní službu pro své klienty,“ říká k tomu předsedkyně zdravotnického výboru a také správní rady VZP Věra Adámková. „To je salámová metoda. Teď je to možnost, ale za chvíli to někdo začne požadovat jako povinnost,“ nesouhlasí s návrhem také David Kasal.
Dostupnost vakcín proti chřipce a HPV by se měla zvýšit
Ze strany některých poslanců se pak objevily připomínky ohledně proveditelnosti pozměňovacích návrhů týkajících se rozšíření úhrad očkování proti chřipce a HPV. Zatímco dnes se využívá ekonomicky nejdostupnější varianta, nyní by podle návrhů ministerstvo mohlo odsouhlasit více vakcín.
„Návrh počítá s tím, že vakcíny, které mají být hrazeny, bude schvalovat ministerstvo zdravotnictví na základě doporučení Národní imunizační komise. Mám pochybnosti o právní úpravě, jestli je to možné a v souladu s Ústavou. Listina základních práv a svobod říká, že podmínky musí být schváleny na základě zákona a i v rozhodovací praxi Ústavního soudu bylo opakovaně řečeno, že rozhodovací praxe musí být jasně upravena. Zde se píše o rozhodnutí ministerstva, ale bude to správní řízení, správní rozhodnutí? Jak bude probíhat odvolání, když nějaká vakcína nebude schválena? To může do budoucna způsobit problémy, protože proces v zákoně uveden není,“ poukazuje Adam Vojtěch. Navzdory právním nejasnostem ale výbor oba návrhy schválil.
Poslanci nakonec nehlasovali o balíku pozměňovacích návrhů Vlastimila Válka (PN 16). Některé z nich totiž byly přijaty v dříve přijatých pozměňovacích návrzích, a tak bude návrh přepracován do druhého čtení ve sněmovně tak, aby dublované návrhy neobsahoval.
V balíku jsou následující návrhy: 1. zabývá se problematickým hodnocením dopadu do rozpočtu 2. snížení administrativní zátěže pojišťoven 3. odstraňuje zdvojený text ohledně osob účastnících se dohodovacího řízení 4. sjednocuje vymezení rozsahu předmětu dohodovacího řízení 5. ruší navrhovaný požadavek, aby optiky musely mít smlouvu se zdravotními pojišťovnami 6. pracovní skupina k seznamu zdravotnických výkonů by jako poradní orgán ministra neměla mít limitaci ohledně složení 7. poskytovatel zdravotních služeb musí jednat jako účastník řízení v zájmu pojištěnce s jeho souhlasem 8. zavádí jednu revizní komisi se širokým zastoupením 9. ošetřuje celodenní pobyt průvodce u dětí mladších šesti let 10. ošetřuje právo na doprovod a přítomnost psa 11. řeší přepočty marží, které byly v posledních letech předmětem přezkumů ze strany správních soudů – SÚKL by měl ověřit, zda je daná cena skutečná, ne virtuální 12. řeší podhodnocení dopadu do rozpočtu zdravotní pojišťovny 13. ošetřuje institut obchodního tajemství při srovnání cen mezi referenčními státy 14. podobně jako první návrh řeší, že není jasně stanovena přijatelná hodnota dopadu do rozpočtu 15. ruší se pojem osoba blízká ve smyslu zjišťování ze strany pojišťovny u poskytovatelů péče, jaké pokyny ohledně poskytování informací o svém zdravotním stavu pojištěnec dal 16. zpřesňuje formulace ohledně regresu vůči osobám, kterým byla poskytnuta zdravotní služba.
Předložené pozměňovací návrhy (tučně schválené, kurzivou zamítnuté)
PN 1 Věra Adámková – týká se zmocňovacího ustanovení, aby MZ mohlo formou vyhlášek určovat pravidla pro obchodní přirážky apod. Návrh zachovává současný stav, kdy se používá rozhodovací praxe ústavu umožňující flexibilní reakci na situaci v zemích EU
PN 2 Věra Adámková – ošetřuje vstup generik a biosimilars, aby byla možnost co největšího výběru
PN 3 Věra Adámková – zajišťuje spolupráci obcí a přestupkových komisí při vymáhání regresní náhrady ze strany zdravotních pojišťoven
PN 4 Věra Adámková – vyjímá neplnění oznamovacích povinností ze zákona o přestupcích
PN 5 Věra Adámková – rozšiřuje hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě pro lidi nad 50 let a proti invazivní meningokokové infekci do jednoho roku věku a u adolescentů (odhad ročního finančního dopadu je 420 milionů)
PN 6 Věra Adámková – rozšiřuje hrazení vakcín proti lidským papilomavirům kvůli snižující se proočkovanosti
PN 7 Věra Adámková – umožňuje předepisovat diabetické proužky internistou
PN 8 Věra Adámková – komplexní pozměňovací návrh zpřesňující definici pacientských organizací a dalších pojmů
PN 9 Andrea Brzobohatá – rozšiřuje hrazení vakcín proti chřipce pro lidi nad 65 let a pracovníků ve zdravotnictví
PN 10 Julius Špičák – limit na zkrácenou revizi úhrad navrhovaný na 20 milionů zachovává na současné výši 30 milionů, aby nedošlo ke zhoršení dostupnosti léků
PN 11 Vít Kaňkovský – ruší povinnost lékáren vykazovat cenu léků podle dohod o nejvyšší ceně, kterou uzavírají pojišťovny s výrobci (doposud vykazovaly dle seznamu cen a úhrad vydávaným SÚKL)
PN 12 Vít Kaňkovský – zavádí dispenzační taxu pro lékárníky
PN 13 Olga Richterová – úkony porodní asistentky hrazené z pojištění u žen v šestinedělí by nemusely být u indikované lékařem
PN 14 Petr Třešňák – od pojištěnců by mohly být vyžadovány jen platby, které explicitně umožňuje zákon o veřejném zdravotním pojištění, za porušení by byla zavedena skutková podstata přestupku
PN 15 Adam Vojtěch – definuje pacientské organizace a umožňuje poskytnout pacientským organizacím finance z fondu prevence ze strany zdravotních pojišťoven
Michaela Koubová
