Krevní sraženiny by měly být uvedeny mezi vzácnými nežádoucími účinky vakcíny AstraZeneca, uvedla EMA
Výskyt krevních sraženin může být velmi vzácným vedlejším účinkem očkovací látky firmy AstraZeneca. Po podrobném hodnocení desítek případů úmrtí či zdravotních obtíží k tomu včera dospěla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Její šéfka Emer Cookeová nicméně zdůraznila, že látka britsko-švédské společnosti je velmi efektivní a její přínos v boji proti nemoci covid-19 stále převyšuje možná rizika. EMA ponechala rozhodnutí, jak s vakcínou nakládat, na členských státech, jejichž ministři zdravotnictví se však na jednotné pozici během večerní videokonference neshodli.
Vakcínu v zemích EU a Velké Británii dostalo zhruba 34 milionů osob. Do 22. 3. bylo hlášeno celkem 62 případů mozkové trombózy, 24 případů trombózy v oblasti břicha s tím, že k většině z nich došlo do dvou týdnů po očkování touto očkovací látkou, 18 osob zemřelo. Výbor pro hodnocení rizik (PRAC) lékové agentury v minulých týdnech podrobně zkoumal okolnosti všech 86 případů tromboembolických potíží. Podle Cookeové dospěl k závěru, že výskyt krevních sraženin v kombinaci s nízkým počtem krevních destiček by měl být uveden mezi dalšími možnými nežádoucími efekty této vakcíny.
“Možným vysvětlením těchto vzácných vedlejších účinků je imunitní reakce na očkování,” prohlásila dnes Cookeová. Doplnila, že riziko úmrtí spojené s krevními sraženinami je stále mnohonásobně nižší, než riziko úmrtí na covid-19, proti němuž vakcína velmi účinně chrání.
Problémy se podle ní vyskytují zvláště u žen mladších 60 let, není však průkazné, zda je tato skupina vzhledem k vakcíně rizikovější. “Specifické rizikové faktory jako je věk, pohlaví nebo předchozí výskyt krevních sraženin nebyly potvrzeny,” řekla šéfka unijní agentury. U většiny lidí se podle ní projevují příznaky do dvou týdnů po očkování. Pokud je u sebe pozorují, měli by ihned kontaktovat lékaře, dodala Cookeová.
Odborníci z výboru Světové zdravotnické organizace (WHO) pro očkování uvedli, že podle současných dat je souvislost s trombózami pravděpodobná, ale nepotvrzená. Bude podle nich nutné provést další studie, které se zaměří na možnou spojitost mezi očkováním a případnými riziky. Experti WHO poukázali na to, že případy tvorby krevních sraženin jsou mezi 200 miliony lidí, kteří na celém světě vakcínu AstraZeneky dostali, velmi vzácné. Od začátku pandemie přitom s covidem-19 zemřelo už 2,8 milionu lidí.
Mohlo by vás zajímat
V polovině března zhruba polovina států EU pozastavila očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca kvůli zmíněným podezřelým úmrtím na následky krevních sraženin po očkování. Zdravotní komplikace se objevily u několika desítek z desítek milionů naočkovaných osob.
EMA 18. března na základě prvního zkoumání uvedla, že vakcína je bezpečná a její používání riziko vzniku krevních sraženin nezvyšuje. Většina zemí pak očkování opět obnovila, některé státy s ní ale očkují pouze starší lidi, každý však zavádí různé věkové limity.
Ministři zdravotnictví se dnes večer na podnět portugalského předsednictví pokoušeli sjednotit přístup všech unijních států. “V celé EU musíme mluvit jednotným hlasem, abychom obnovili důvěru veřejnosti v očkování,” řekla ministrům eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová. Řada ministrů včetně nového šéfa českého zdravotnictví Petra Arenbergera sice v souladu s jejími slovy vyzývala k jednotnému přístupu, na tom se však nakonec zástupci vlád neshodli a hodlají o něm dále jednat.
Některé země proto dnes oznámily různé věkové limity, které pro očkování látkou AstraZeneky v návaznosti na závěr EMA zavádějí. Italská a španělská vláda například doporučily očkovat jen lidi od 60 let. Belgie zase nejméně na čtyři týdny přeruší očkování touto vakcínou u lidí mladších 56 let. “Půjdeme příští čtyři týdny touto cestou a pak to znovu posoudíme,” řekl ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke. Rozhodnutí podle něj bude mít na očkovací kampaň jen malý dopad, protože v dané věkové skupině má tento měsíc dostat vakcínu jen málo lidí. Očkování lidí mladších 60 let vakcínou AstraZeneky přerušilo například i Estonsko.
-čtk-, – red-
ČTK
