Děti z transplantovaných děloh a další malé velké zprávy

Vincent plus dva další. Kuřáků neubývá, kampaním navzdory. Hlupák hlupákem zůstane – a nedojde mu to. Lidstvo váží 287 milionů tun.

 

 

 

Mohlo by vás zajímat

Komunální volby Praha: problém jsou záchranky i péče o seniory

 

 

Ve Švédsku se narodily první děti z transplantovaných děloh

Tři zdraví chlapci se narodili loni na podzim ve Švédsku matkám s transplantovanými dělohami. Jedná se o zcela první případy úspěšných porodů tohoto druhu na světě.

Podle lékařů jde o milník v historii transplantací lidských orgánů. Prvním dítětem, které přišlo na svět za těchto okolností, je malý Vincent. Jeho mamince dělohu darovala blízká přítelkyně rodiny. Dalším dvěma ženám, z nichž jedna se stejně jako Vincentova maminka bez dělohy již narodila a druhá o ni přišla v důsledku onemocnění rakovinou, poskytly tento orgán pro transplantaci jejich vlastní matky. Všechny děti se narodily císařským řezem.

Matka historicky prvního dítěte uvedla, že již šest týdnů po transplantaci dostala první menstruaci, která dávala velkou naději, že její organismus nový orgán úspěšně přijal. Rok po operaci, po nezbytném ověření, že děloha funguje jako u zdravé ženy, jí lékaři implantovali embryo. To je jejím biologicky vlastním dítětem, protože bylo počato z jejího dříve odebraného vajíčka.

 

I přes masivní kampaně kuřáků neubývá

Nikdy v historii nebylo na světě víc kuřáků a vyšší spotřeba cigaret než dnes. Tvrdí to alespoň analýza University of Washington.

Studie zahrnuje statistiky ze 187 zemí z let 1980–2012. Během uvedeného období se počet kuřáků celosvětově zvýšil ze 721 milionů na 967 milionů. Zatímco v roce 1980 lidstvo vykouřilo pět bilionů cigaret, v roce 2012 už to bylo 6,25 bilionu. V roce 1964 kouřilo v USA 42 procent dospělých. Ve stejném roce však vydala komise vojenských lékařů Surgeon General obsáhlou zprávu, která konstatovala, že cigarety, respektive jejich kouření, má pravděpodobnou souvislost s rakovinu plic. O rok později schválil Kongres zákon, podle kterého musela nést každá krabička cigaret varování o zdravotních rizicích kouření.

V osmdesátých letech minulého století pak začaly úřady postupně omezovat kouření na veřejných místech, reklamy na cigarety se nesměly objevovat v televizi a v rádiu. Díky tomu dnes kouří v USA jen 18 % dospělé populace.

Zcela jiná je situace například v Číně, kde kouří více než 300 milionů lidí. Procento kuřáků v tamní populaci se sice od roku 2006 příliš nezměnilo, přesto kvůli populační explozi přibylo mezi lety 1980 a 2012 na sto milionů vyznavačů nezdravého zlozvyku. A zatímco v roce 1980 si průměrný kuřák z lidové republiky zapálil 5 657krát, v roce 2012 už to bylo 8 139krát.

Jedno je jisté: Protikuřácké kampaně, a že jich už proběhlo, se stále poněkud míjejí účinkem.

 

Hlupákovi nikdy nedojde, že je hlupák

To není přísloví, ale empiricky ověřený fakt. Zajímavý test dokázal, že třeba nejhloupější studenti přeceňovali své schopnosti nejvíce ze všech, naopak ti nejchytřejší své výsledky podhodnocovali.

K výzkumu, který by odhalil spojitost mezi našimi reálnými schopnostmi a tím, jak sami sebe nazíráme, přivedl psychology Davida Dunninga a Justina Krugera z Cornellovy univerzity jistý kuriózní příklad. V roce 1995 přepadl bankovní lupič McArthur Wheeler v Pittsburghu hned několik bank, a to bez jakéhokoliv maskování. Když jej krátce nato zatkli, velmi ho udivilo, že ho muži zákona dokázali identifikovat. Prý se totiž dokonale maskoval tím, že si obličej potřel citronovou šťávou. Wheeler zůstal o zázračných účincích ovocného extraktu dokonale přesvědčen i nadále, aniž by mu byl kdokoliv schopen dokázat, že žije v bludu.

Tento jev, kdy hloupí lidé dělají nesprávná rozhodnutí a schopní se podhodnocují, se označuje jako Dunning-Krugerův efekt. Jak ovšem zní jeho vědecké vysvětlení? Nejhloupější lidé zřejmě postrádají tzv. metakognici, tedy vědomí vlastních myšlenkových pochodů. Hlupák si tak svoji hloupost nejen neuvědomuje – naopak se považuje za chytrého – ale z vlastních chybných rozhodnutí obviňuje jiné.

Zmíněnou zabedněnost lze navíc interpretovat i jako obrannou reakci lidského mozku, jež se běžně projevuje v podobě anosognosie: Mozek tak doslova zablokuje některá traumatizující fakta (například amputaci končetiny, nebo dokonce slepotu) a postižený člověk je nadále přesvědčen, že žádnou ztrátu neutrpěl. Stejně tak lze předpokládat, že mozek hlupáka svého majitele uvedeným způsobem v podstatě chrání před poznáním nedostatečné kompetentnosti, čili před traumatem z vlastní hlouposti.

 

Jídlo, které spolykají obézní lidé, by stačilo na výživu miliard

Vědci z London School of Hygiene and Tropical Medicine se pokusili zjistit, kolik váží lidská populace. Během měření zjistili alarmující počet obézních lidí, jejichž strava by stačila na uživit další miliardy lidí.

Váhu lidské populace vědci vyčíslili na pěkných 287 000 000 tun – v tomto případě radši rovnou upustíme od populárního přepočítávaní na jednu fabii. Je to prostě hodně.  Vědci uvádějí, že z tohoto množství „nosí“ patnáct milionů tun lidé s nadváhou a 3,5 milionu tun lidé obézní. Celková nadváha je pak podle výpočtů živena takovým množstvím potravin, jaké by v průměru stačilo na obživu další miliardy lidí.

Z celosvětové nadváhy tvoří tukové polštáře obyvatel Spojených států amerických 34 %. A to přesto, že zde žije jen 6 % celosvětové populace. Zatímco průměrný obyvatel planety váží necelých 62 kg, váha průměrného občana USA činí více než 80 kg. Obezita se v současnosti týká 36 % dospělých Američanů a do roku 2030 by se měl podle studie amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) tento počet zvýšit dokonce na 42 %. Kdyby v každém státě světa bylo totéž procento obézních lidí jako v USA, mělo by to stejný dopad, jako kdyby na Zemi žilo o miliardu lidí víc.

Nadváha se nevyhýbá ani evropskému kontinentu, kde jí trpí přibližně polovina populace. Průměrný Evropan mimochodem váží o devět kg víc než průměrný obyvatel planety.

Ondřej Fér