Soudci Krajského soudu v Plzni založili odbory, předseda soudu je neuznává
U Krajského soudu v Plzni (KS) byla založena odborová organizace, jejímiž členy se stalo i 28 soudců. Dva soudci jsou také ve tříčlenném výboru, který organizaci reprezentuje. Organizace byla zapsána KS v Plzni do spolkového rejstříku 9. dubna. Vedení KS však založení odborů neuznává.
„Posláním OO KS v Plzni je obhajovat oprávněné zájmy a práva svých členů v otázkách platových, sociálních, pracovněprávních, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a všech dalších, týkajících se zájmu zaměstnanců, s využitím všech prostředků v souladu se zákonem, včetně kolektivního vyjednávání, a to nejen ve vztahu k zaměstnavateli, ale i jiným orgánům veřejné moci,“ uvádí se k činnosti organizace s názvem „Odborová organizace Krajského soudu v Plzni“ v již zmíněném rejstříku.
„Odborová organizace skutečně vznikla dne 8. 4. 2021 a byla řádně zapsána ve veřejném rejstříku. Předsedovi soudu bylo její založení řádně oznámeno. Odborová organizace byla založena nejen soudci, ale i zaměstnanci soudu. V současné době má 85 členů, z nichž je 28 soudců, zbylý počet tvoří zaměstnanci soudu,“ sdělil České justici soudce Jiří Levý, který stojí v čele tříčlenného výboru organizace. Jeho zástupkyní je taktéž soudkyně, Emilie Štěpánková.
„Vedení zdejšího soudu k vytvoření tohoto uskupení zaujalo stanovisko, že v souladu s ustanoveními § 286 odst. 2 zákoníku práce pro absenci alespoň tří jejích členů v pracovním poměru a pro absenci osob, které by byly oprávněny za odborovou jednat, nevzniklo organizaci oprávnění působit u Krajského soudu v Plzni,“ reagovala pro Českou justici mluvčí KS Jana Durná.
Vedení soudu se ve svém odmítavém postoji opírá především o nález Ústavního soudu (ÚS) ze dne 7. 9. 2010 (Pl. ÚS 12/10), v němž je uvedeno, že “soudci nemohou být odborově organizováni, nevztahují se na ně pracovněprávní předpisy, pokud jde např. o kolektivní vyjednávání, stávku atd.”.
Mohlo by vás zajímat
Mluvčí Durná dále upozornila, že soudci nejsou osobami, které by vykonávaly závislou práci, přičemž chybí její základní znaky, a to zejména vztah nadřízenosti a podřízenosti a výkon práce podle pokynů zaměstnavatele. Za soudce jedná soudcovská rada nebo shromáždění soudců podle zákona o soudcích, nikoli odborová organizace, upozorňuje mluvčí Durná.
„Soudce je sice oprávněn být členem sdružení (jde o realizaci jeho ústavně zaručeného práva daného čl. 20 Listiny základních práv a svobod, které není zákonem výslovně omezeno), nicméně požadavky nezávislosti a nestrannosti funkce soudce již nepřipouštějí, aby soudce byl členem kontrolních či řídících orgánů. Jestliže soudce chce poskytovat právní služby, nelze mu než doporučit, aby opustil svou funkci a stal se příslušníkem stavu advokátského či notářského. V civilizovaných demokratických zemích je však nemyslitelné, aby soudce poskytoval jakékoliv právní poradenství. Jde o činnost, která prostě soudcům nepřísluší, a měli by se jí vyhýbat,“ reagoval na dotaz České justice mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Toto stanovisko ministerstva koresponduje se zprávou někdejšího Veřejného ochránce práv Otakara Motejla z roku 2006, na které se odkazuje i vedení KS v Plzni. To navíc v interním fóru KS varovalo, že „toto uskupení není u Krajského soudu v Plzni oprávněno vykonávat jakoukoli činnost, narušovat plnění pracovních povinností či jakkoli úkolovat kohokoli ze zaměstnankyň či zaměstnanců soudu“.
„Argumentace uvedená předsedou soudu na Intranetu je tedy irelevantní a zároveň zavádějící, použitá patrně s cílem eliminovat jakoukoli oponenturu k jím přijímaným opatřením,“ reagoval na tento příspěvek obratem předseda organizace, soudce Jiří Levý.
Podle jeho názoru zákon o soudech a soudcích neodnímá soudcům Ústavou zaručené právo sdružovat se, a tedy nezapovídá soudcům ani být členy spolků, zájmových či odborových organizací.
„Účelově citovaný nález Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS 12/10 řeší platy soudců a meritorně se nezabývá jejich právy a povinnostmi vyplývajícími ze zákona o soudech a soudcích. V kontextu argumentace v odůvodnění nálezu je zjevné, že Ústavní soud měl na mysli nemožnost kolektivního vyjednávání o platech soudců,“ odmítl výklad nálezu ÚS vedením soudu Levý. S tím, že odborová organizace nevznikla jako odborová organizace soudců, ale k ochraně práv a oprávněných zájmů zaměstnanců i soudců, upravených zákoníkem práce.
K tématu se pak na intranetu vyjádřila i bývalá ústavní soudkyně Vlasta Formánková, která je dnes soudkyní KS v Plzni a sama se stala členkou organizace. „Jako spoluautorka nálezu sp. zn. Pl ÚS 12/10 mohu potvrdit, že tento nález se týkal ústavního přezkumu zákona č. 236/1995 Sb. ve znění zákona č. 418/2009 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Ze souvislostí odůvodnění daného nálezu vyplývá, že Ústavní soud se nezabýval nikterak otázkou realizace ústavního práva na sdružování ohledně soudců, ale poukázal ohledně platových podmínek a dalších náležitostí spojených s výkonem, mimo jiné soudců, na nemožnost upravovat platy a další náležitosti soudců formou kolektivního vyjednávání. Skutečnost, že u zdejšího soudu k ochraně práv zaměstnanců včetně soudců v rozsahu zákoníku práce vyvstala potřeba založit odborovou organizaci dostatečně, vypovídá o zhoršujících se pracovních poměrech a podmínkách za posledních několik měsíců,“ napsala Formánková.
Přes negativní stanovisko ohledně legitimity samotné organizace i k účasti soudců v jejím vedení s ním ovšem předseda soudu Alexandr Krysl na konci dubna jednal a vyslechl požadavky. Vedení organizace se také dvakrát písemně obrátilo na ministerstvo, které ovšem dosud nereagovalo.
Petr Dimun
