Pokus ministerstva financí (MF) analyzovat data zdravotních pojišťoven sice narazil na kritiku za způsob prezentace i metodologické chyby, ale současně jej někteří zdravotničtí experti uvítali. Prý se prolomily ledy a poprvé se podařilo získat data od zdravotních pojišťoven, které se je předtím zdráhaly vydat. A bez pořádných dat nelze zdravotnictví řídit. Alespoň tak vyzněl odborný seminář, který 16. března uspořádal ředitel Ústavu zdravotnických informací docent (ÚZIS) Ladislav Dušek. O čtrnáct dní později se o stejných zdravotnických datech diskutovalo spíše amatérsky na setkání ministra financí Andreje Babiše (ANO) s novináři. Obě akce spojovalo jméno jejich hlavní řečníka a Babišova tajemníka Adama Vojtěcha.
Adam Vojtěch na semináři s odborníky hájil analýzu, kterou pro MF zpracoval Petr Sláma z firmy SW Lab. Jeho vystoupení naznačilo, že si uvědomuje, že je třeba začít pracovat s daty profesionálně a spolupracovat s ministerstvem zdravotnictví, pojišťovnami, ÚZISem a dalšími hráči. Sympatické bylo, že šel do diskuse sám jako jediný zástupce MF proti zdravotnickému auditoriu a že diskuse byla kultivovaná a věcná. Naproti tomu se na setkání Andreje Babiše s novináři ukázalo, že Adam Vojtěch je spíše vlídnou tváří MF. Ministr sám dál útočí na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) a univerzální spásu vidí v centrálních nákupech.
Analýza nebyla určena ke zveřejnění
Na odborném semináři nezacházel Adam Vojtěch do detailů při vědomí, že není odborníkem ve zdravotnictví. Vysvětlil zejména koncepční pohled. „Ministerstvo financí je jedním z kontrolních orgánů hospodaření zdravotních pojišťoven v součinnosti s ministerstvem zdravotnictví, ať už se tato pravomoc vykládá různými styly a různou interpretací. Na nás se obracejí nejrůznější subjekty s tím, že mají pochybnosti o tom, jak fungují finanční toky ve zdravotnictví, že tam jsou netransparentní procesy, že některé pojišťovny mohou některým vybraným poskytovatelům platit více než jiným. Samozřejmě to navazovalo na nějaké nálezy NKÚ, které také ne každý interpretuje stejně, ale na něco se poukázalo a myslím, že problém objektivně existuje, existoval a ještě nějaký čas existovat bude dokud nebude udělána nějaká reforma DRG,“ uvedl Adam Vojtěch, který také popsal, jak se dostala data k firmě SW Lab. „Rozhodli jsme se, že se pokusíme zdravotní pojišťovny požádat o to, abychom získali data za roky 2009 až 2013 a mohli je nějakým způsobem analyzovat a mít výstupy po další činnost. Původně nechtěly ta data dát, poté, co jsme jim řekli, že to bude dělat inženýr Sláma, tak v tom viděli jistou záruku dobrého zpracování a komunikace na odpovídající úrovni. Zdravotní pojišťovny nám tedy dobrovolně data poskytly s tím, že výstupy budou i jim k dispozici. Není to tak, že bychom si chtěli na ministerstvu financí syslit nějaká data, ta si analyzovat a s nikým nekomunikovat, rozhodně tomu tak nebylo a není,“ ujišťoval Babišův tajemník.
Podle něj analýza nebyla určena ke zveřejnění, data v ní obsažená se měla dál interpretovat. „Analýza byl pracovní materiál. Byla tam určitá míra datové nekonzistence, která vedla ke zkreslení. Ke zveřejnění došlo posléze, když se na nás obrátila některá média na základě zákona č. 106, abychom jim tu analýzu poskytli. Nevidíme důvod, proč by ten dokument měla mít pouze nějaká partikulární média a to je mohla nějakým způsobem interpretovat sama a využívat pro svou činnost, to není na místě. Ale ta data nebyla určena ke zveřejnění, byli jsme k tomu donuceni vnějšími okolnostmi,“ tvrdil Adam Vojtěch. Byl to právě Zdravotnický deník, kdo o text analýzy požádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Důvodem byla mediální kampaň MF, která jí avizovala jako fundované rozkrytí finančních toků v českém zdravotnictví a unikátní dokument.
Jednou z oblastí, na kterou se na MF chtěli zaměřit je oblast zvlášť účtovaného materiálu (ZUM) zejména v kardiologii. Data, která jsou tam vykazována, neodpovídají tomu, za kolik nemocnice tyto zdravotnické prostředky nakupovaly. „Sice nám všichni říkali, že to už vědí, ale mě fascinovalo, že to všichni ví, ale nikdo s tím nic nedělá,“ řekl pobaveně Vojtěch. Přihlásil se však ke spolupráci se zdravotnickým rezortem. Informoval o tom, že již proběhly společné schůzky zástupců obou ministerstev a pojišťoven.
Bez recenze a validace jsou závěry nepravdivé
Zástupci týmu DRG Restart, který funguje při ÚZIS analýzu MF rozcupovali. Nesouhlasí s tím, že by byly nějak zmapovány finanční toky v rozsahu téměř 100 mld. Kč ročně, jak bylo deklarováno. „Toto tvrzení není v dokumentu nijak podloženo, kromě obecně známých a dostupných faktů nebyly uvedeny jakékoli nové poznatky a ani nebyl proveden pokus o jejich zjištění, či kritický rozbor stavu poznání,“ píše se v souhrnu výhrad, který si můžete přečíst zde. Experti vyčítají analýze metodické nedostatky. Například chybí typologie zdravotnických zařízení, v důsledku čehož se srovnává nesrovnatelné. „Adresné srovnání nemocnic pouze na základě ceny vykázané za určité výkony je obtížně přijatelné samo o sobě, neboť nereflektuje rizikovost léčených pacientů a stavů a zejména nekomunikuje dosažené výsledky léčby. Smyslem zdravotní péče není provést výkon za nejnižší možnou cenu, ale včas a správně ošetřit pacienta podle platných klinických standardů, za tomu odpovídající, v dané kategorii minimalizované, náklady,“ píší experti, kteří vnímají text jako přípravu na analýzu a nikoliv analýzu samotnou. „ Zjednodušenou intepretací některých částí analýzy může docházet k velmi zkresleným a nepravdivým závěrům,“ varují závěrem.
„Analýzu ministerstva financí považuji za nešťastnou z jednoho jediného důvodu: srovnává zdravotnická zařízení podle současného DRG a já se domnívám, že DRG v současné podobě se má zmačkat a zahodit, stejně jako seznam zdravotních výkonů. Určitě je dobře, aby ministerstvo financí analýzy dělalo, ale jenom v nějakých expertních skupinách,“ ozval se z auditoria Radovan Drnek vedoucí odboru zdravotního pojištění, FN Motol.
Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek by prý stejnou analýzu neudělal lépe, ale určitě jinak. „Co bych dělal jinak? Za prvé bych ji nechal zrecenzovat, nechal bych ji validovat, než bych ji pustil ven. Za druhé, když tam vylistuji subjekty, bez primární validace dat, tak bych je oslovil, aby se podívaly, jestli ta data vůbec sedí. Nemyslím si, že bych udělal nějakou zázračnou analýzu nad těmi daty, která by svět posunula dál. Myslím, že ta data jsou zřejmě metodicky úplně mimo od samého počátku,“ prohlásil docent Dušek.
Děkujeme ministerstvu financí
Na semináři se Adam Vojtěch dočkal i slov uznání. „Já jsem nakonec rád, že to bylo zveřejněno. Víte proč? Za prvé by takováto sešlost nebyla a za druhé ministerstvo financí dostalo šém – data ze zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven individuálně po jednotlivých subjektech. To je bomba! To se nikdy nestalo,“ řekl například ekonomický náměstek FN Motol Jiří Čihař a jako příklad, proč je to tak důležité, uvedl přípravu úhradové vyhlášky pro rok 2015. „Takto triviální záležitost a data nemáme dosud, jak správce systému, jako státní organizace Takže kolego klobouk dolu. Víte, proč to pojišťovny nechtějí dát? Protože by vyšla najevo ta hrůza. Manipulace a neochota k vydání dat trvala deset let. Věřím, že ministerstvo financí si vzalo odpovědnost na sebe, že tlak na transparentnost bude pokračovat a že se dočkáme i finančních dat. Pak se odstraní veškeré ty debaty, jestli Česká průmyslová pojišťovna je nebo není spřažená s Agelem, kouknete se do těch dat a uvidíte,“ míní J. Čihař.
Počin ministerstva financí pochválil i předseda sněmovního zdravotního výboru profesor Rostislav Vyzula (ANO). „Vnímám to jako unikátní začátek jakékoliv diskuse do budoucnosti, protože toto doposud nikdo neudělal a mělo to udělat ministerstvo zdravotnictví a měli jsme mít taková data mnohem dříve, samozřejmě, že to potom bude chtít další interpretaci. Máme nemocnice, které prodělávají každým rokem a my nevíme proč, možná to ti manažeři vědí, ale celkově se to nepřiznává, nemluví se o tom, ale naopak se mluví o tom, jak je zdravotnictví v poslední době stabilizované, jak je všechno v pořádku. Není! My máme zdravotnictví ekonomicky zdevastované,“ pravil profesor.
Je třeba rozlišovat a ctít zákon
„Nezapomínejme na to, že máme nemocnice různého druhu, že je třeba sledovat nákladovou efektivitu v oborech a že máme sedm druhů zdravotnictví,“ připomněl na co je třeba při práci s daty dávat pozor profesor Jan Žaloudík (ČSSD), předseda senátního zdravotního výboru a také briskně oněch sedm druhů zdravotnictví vyjmenoval: státní, krajské, městské, církevní, ministerstvo obrany a soukromé, které má dvě části. „Protože se jinak chováte, když jste velký řetězec a máte 15 nemocnic a jinak, když jste malá skupinka tří vyděšených praktiků, kteří se bojí, jestli jim někdo něco nasmlouvá. Stejně je nakonec to soukromé veřejně hrazené,“ vysvětlil profesor Žaloudík.
„Ona snad ani Marie Terezie, která dala s Josefem II. základ našemu zdravotnímu systému, alespoň pokud jde o síť, si nemyslela, že nemocnice by byly všechny stejné a nemyslel si to ani ideově odlišný komunistický Semaškův model, který proto definoval nemocnice prvního, druhého, třetího typu a specializované ústavy a ono tak nakonec po těch analýzách dopadne. Na tom se snad shodneme. A když se neshodneme, tak je to jedno, protože ono to tak historicky je,“ dodal.
Ředitel ÚZIS pak ve finále zdůraznil nutnost držet se etiky a práva. „Analýza dat je tak trochu jako medicína. Má vážný etický rozměr, je to profesionální služba laickému klientovi, který pak už nemá šanci ověřit, zda analytik udělal svou práci dobře. Proto musí být debata transparentní. Všichni si na to musíme dát pozor. Musí se definovat, kdo má k databázi přístup, kdo data zpracovává, pod jakou je odbornou, etickou a jinou kontrolou. Je absolutně nemyslitelné, aby data lítala po republice a byly zakládány různé analytické týmy, které by je dokonce distribuovaly dalším subjektům. Vytahování dat ze zdravotních pojišťoven musí běžet podle zákona, to bude nutné upravit novelou zákona č. 372, která zakládá nový registr. My jsme ho pracovně nazvali datové úložiště plátců, právníci to přejmenovali na národní registr hrazených a vykázaných zdravotních služeb. To by umožnilo, aby při byl při tvorbě DRG zajištěn podle zákona přístup k analýze datových skladů všech pojišťoven. Bez toho DRG restartovat nejde. Celé to bude s respektem k plátcům, to není pošlapání jejich práv, to je spolupráce.“ Uzavřel Ladislav Dušek.
Setkání s nadšenci
V kontrastu s odborným seminářem vyznělo poněkud amatérsky setkání Andreje Babiše s novináři na ministerstvu financí 28. března. Ukázalo se, že odborný tým tvoří kromě Adama Vojtěcha, který ho vede, už jenom novinářka Iva Bezděková a Petr Sláma z SW Lab. Posledně jmenovaný je vlastně jediným skutečným expertem, ovšem zatím se na žádném semináři neobjevil, aby svou analýzu obhájil (na výše zmíněném byl řádně omluven). Úvodem promluvil ministr Andrej Babiš, který si počkal na prezentace ostatních a pak beze slova omluvy či vysvětlení, krátce před otevřením diskuse před otázkami novinářů utekl.
„Zdravotnictví je stále málo transparentní, stále nevidíme konkrétní úhrady poskytovatelů zdravotní péče. Nerozumím tomu, proč privátní zdravotnictví vydělává a je úspěšné, a krajské a státní ne. Nevím, proč stát a kraje zdravotnické prostředky nenakupují centrálně,“ stihl ještě říci ministr financí. To si nenechal líbit ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) a přes média mu vzkázal: „Samozřejmě, že ty změny děláme, oznámili jsme centrální nákupy a další záležitosti, ale ne všechno jde udělat za den. Myslím si, že i zvýšení daňových výnosů o 50 miliard korun, jak bylo avizováno, se také nepovede za několik měsíců.“ Dodal, že se nechce zdržovat reakcemi na „informace, jejichž validita je taková ne úplně veliká“ (jak citovalo ČTK).
Prezentovány byly některé výsledky analýzy, kterou 14 dní předtím odborníci zpochybnili zejména pro nedůvěryhodnost výchozích dat. Byly překládány příklady několik let staré z oblasti kardiologických přístrojů, kde se mezitím prudce za poslední dva roky změnila situace, když VZP srazila jejich ceny dolů a prakticky vymizely dřívější velké rozdíly v tom, za kolik nakupovaly jednotlivé nemocnice. Akce vypadala spíše jako z dílny neziskovky, která sice naivně, ale nadšeně usiluje, podle jejího přesvědčení, o dobrou věc. Rozhodně to nemělo parametry informace o vysoce odborně koncipované kontrolní činnosti vrcholného orgánu státní správy. Pozitivní ovšem byla skutečnost, že ministerstvo financí novináře k diskusi přizvalo, což lze připsat k dobru zejména Adamu Vojtěchovi. Další měsíce ukážou, zda na své aktivity z poslední doby naváže a zúročí fakt, že odvážně vstoupil do jámy lvové českého zdravotnictví a dokáže na svou stranu získat svého šéfa, nebo zda se stane dalším klukem z plakátu na jedno použití.
Tomáš Cikrt
