Poslanecký výbor pro zdravotnictví jednoznačně podpořil návrh na to, aby pacientskou veřejnost mohly při jednání s orgány veřejné moci zastupovat pouze pacientské organizace s právní formou spolku. Protinávrhy pirátské poslankyně Olgy Richterové a poslance za ODS Marka Bendy jejich kolegové odmítli. K návrhu Adama Vojtěcha (za ANO) na roční přechodné období pro transformaci na spolek výbor stanovisko nepřijal.
Poslanecký výbor pro zdravotnictví ve čtvrtek při hlasování o novele zákona o veřejném zdravotním pojištění (přečtěte si více zde) jednoznačně podpořil návrh na to, aby pacientskou veřejnost mohly při jednání s orgány veřejné moci zastupovat pouze pacientské organizace s právní formou spolku. To z rozhodovacích procesů vylučuje přes desítku organizací s právní formou obecně prospěšné společnosti nebo ústavu jako je Česká alzheimerovská společnost, Koalice pro zdraví, Aliance žen s rakovinou prsu nebo Debra ČR (podrobněji jsme o návrhu psali zde a zde).
„Navrhujeme účast spolků z důvodu jejich demokratické povahy, která není u žádných jiných právnických osob,“ vysvětloval na jednání náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu a právo Radek Policar. Odmítl, že by pacientským organizacím, které nejsou spolky, hrozil zánik nebo byl nějak ohrožen jejich přístup k veřejným financím. „Bavíme se tady jen o roli pacientských organizací v procesech podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,“ ujišťoval Policar.
Krása: Spolek naplňuje a chrání zájmy
Připomeňme, že se nejedná o nic menšího, než podíl na rozhodování o hodnocení a úhradách nových (a drahých) inovativních léků a léků na vzácná onemocnění. Pro ty novela stanovuje zcela nový rozhodovací proces. Ten zahrnuje jak odborníky na dané onemocnění, tak pacienty. Podmínky, které musí pacientská organizace splňovat, aby se rozhodování mohla účastnit, včetně právní formy spolku, byly do návrhu novely vloženy formou pozměňovacího návrhu zpravodajky předpisu a předsedkyně zdravotnického výboru Věry Adámkové (ANO) během prvního čtení na návrh ministerstva zdravotnictví. To definici původně vtělilo do návrhu novely zákona o zdravotních službách. Ta však již rok leží na ministerstvu ve stavu stále neukončeného meziresortního připomínkového řízení.
Náměstka Policara podpořil ve svém vystoupení i předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása: „My sdružujeme 90 spolků a jsme přesvědčeni, že pacienty může zastupovat jen spolek. Občanský zákoník jasně uvádí u spolků, že jeho cílem je naplňování a ochrana zájmů. U o.p.s. či ústavu nic takového není.“
Krása také nesouhlasí s argumentem, že spolek není zárukou demokratičnosti. „Rejstříkový soud velmi podrobně zkoumá, jak probíhá hlasování. Všechno musíme dokládat, jinak nám to vrátí,“ popsal poslancům. A dodal: „Ostatní právní formy jsou založeny na poskytování služeb, nikoli na zastupování konkrétních zájmů pacientů.“ Upozornil také, že u ostatních právních forem jmenuje vedení zakladatel, ale u spolků je volí členská základna.
Benda: Úplně absurdní
„Ta otázka právní formy mi přijde úplně absurdní,“ komentoval to poslanec za ODS Marek Benda. Ten navrhoval, aby pacientskou organizací mohly být i ústavy či o.p.s. s tím, že pacienti či osoby jim blízké nebo zástupci musí mít prokazatelně rozhodující vliv na řízení. „Občanský zákoník nepřipouští, že by někdo mohl změnit právní formu, aby se někam vešel. A překlopit se z jedné právní formy do druhé není vůbec nic jednoduchého. Upřímně řečeno, ministerstvo stejně bude muset zkoumat, jestli ta organizace své členy zastupuje,“ dodal poslanec. S tím, že se jedná o velmi limitující podmínku, souhlasila i jeho kolegyně a pirátská poslankyně Olga Richterová, předkladatelka druhého protinávrhu, podle něhož by se na rozhodování mohly podílet i o.p.s. a ústavy.
Podle Marka Šedivého, prezidenta Asociace veřejně prospěšných organizací ČR, jejíž součástí jsou i organizace zastupující pacienty, návrh poškodí organizace, které jsou zavedené, plně transparentní a zastupují tisíce pacientů. „Reprezentativnost není výsadou spolků. Záleží na tom, jak si to organizace nastaví. Pacienti mohou rozhodovat a mít vliv na řízení i u o.p.s. a ústavů. A to je to, co chce Evropská unie. A to jsou schopny splnit všechny tři právní formy.“ Šedivý také poslance upozornil, že již dnes jsou o.p.s. a ústavy zapojeny v mezinárodních pacientských sítích a nikdo tam jejich postavení nezpochybňuje.
Členy výboru pro zdravotnictví ale nepřesvědčil. K návrhu na zakotvení povinné právní formy spolků výbor nakonec schválil přesvědčivou většinou dvanácti hlasů z patnácti své doporučující stanovisko. K návrhu poslance Adama Vojtěcha poskytnout organizacím, které by chtěly změnit právní formu, lhůtu dvanácti měsíců s tím, že se jim bude započítávat jejich předchozí historie, stanovisko nepřijali žádné. Celá novela nyní míří na plénum Sněmovny do třetího čtení.
Helena Sedláčková
