Bariatrická chirurgie pomůže s těžkou nadváhou. Není ale pro každého a má svá rizika
Janě bylo 35 let, když se se svými 154 kilogramy podrobila bariatrické operaci. Výsledek byl perfektní, zhubla 77 kilo. Trpí sice chudokrevností, kterou je třeba léčit a do konce života musí dodržovat striktní pravidla, ale nelituje. Zákrok jí změnil život. Našla si partnera a uvažuje o založení rodiny.
I když ne každý případ končí tak ideálně, úspěšnost bariatrické léčby obezity je vysoká. „ V současné době jsou bariatrické operace prakticky jedinou účinnou metodou vedoucí k výraznému dlouhodobému snížení nadváhy u lidí trpících těžkou obezitou,“ řekl na tiskové konferenci k bariatrické léčbě obezity primář Interního oddělení Nemocnice Na Homolce MUDr. Milan Čech. Nemocnice Na Homolce byla jednou z prvních v ČR, která se touto léčbou začala v 90. letech minulého století zabývat, a jako úplně první její lékaři zavedli metodu bypassu žaludku a tzv. sleeve resekce žaludku. Bariatrická chirurgie (z řeckého „bari“ neboli těžký) je operační léčba obezity, jejímž cílem je pomocí radikálního chirurgického zákroku na trávicím traktu dosáhnout podstatného zlepšení či úplného vyléčení obezity a přidružených chorob.
Navzdory neutichajícím kampaním o zdravém životním stylu je v ČR obézních 23 % mužů a 22 % žen. Lidí s nadváhou každým rokem přibývá. Téměř 300 tisícům z nich mohou pomoci bariatrické operace.
Mohlo by vás zajímat
Obezita – život ohrožující onemocnění
Podle průzkumů STEM/MARK a VZP se obezita týká 1,5 milionů obyvatel Česka. Nadváha a obezita jsou přitom často spojeny se zvýšeným výskytem kardiovaskulárních chorob včetně vysokého tlaku, poruch metabolismu tuků, chorob žlučníku, nemocí pohybového aparátu, psychických poruch a mnoha typů nádorů. Zásadní úlohu má podle lékařů obezita ve vývoji diabetu mellitu 2. typu, kdy nadváhou trpí na 80 % diabetiků. Obézních je 65 % pacientů s ischemickou chorobou srdeční a více než polovina pacientů s hypertenzí. S rostoucím BMI stoupá i předčasná úmrtnost. Těžce obézní mladí muži mají podle odborníků dvanáctinásobně vyšší úmrtnost než jejich vrstevníci s normální hmotností a obézní člověk v padesátce má téměř 4krát vyšší riziko smrti než neobézní.
Úspěch bariatrické operace závisí na disciplině pacienta
Podle primáře Čecha vyžaduje doporučení pacienta k bariatrické operaci multidisciplinární přístup. Tým se skládá z internisty, psychologa se znalostí problematiky obézních pacientů, nutričního terapeuta, bariatrického chirurga, anesteziologa a dalšího specialisty v případě přidružených chorob pacienta. Kandidátem pak může být nemocný s obezitou 3. Stupně (BMI 40 a více) nebo obezitou 2. stupně (BMI 35 – 40) s komplikujícími chorobami, u nichž lze předpokládat zlepšení po snížení tělesné váhy. Nutnou podmínkou však je, že se pacient podrobí šestiměsíční psychologické a obezitologické péči, kdy během této doby pod dohledem dietologa zhubne 10 % své hmotnosti.
Operace sama je jen součástí komplexní léčby. I po jejím absolvování je nezbytně nutná další spolupráce pacienta, doživotně musí dodržovat specifický režim, kam patří například jíst 5 -6krát denně malé porce či oddělovat pitný režim od jídla. Lékaři pak provádějí pravidelné kontroly, kdy je potřeba hlídat krevní obraz, hladinu železa a vitaminů a v případě nedostatku je doplňovat. Právě chudokrevnost patří k velmi častým pooperačním komplikacím, které je nutno řešit často krevní transfuzí.
Jak zaznělo na tiskové konferenci, bariatrická chirurgie je velmi účinná, ale i riziková. Bariatrickou operaci by u nás mohlo potřebovat na 300 000 obézních lidí. „Nejsme schopni vyšetřit ani odoperovat všechny, kteří o to žádají. Množství odoperovaných pacientů v naší nemocnici jde ročně do stovky,“uvádí MUDr. Pavel Beňo z oddělení všeobecné chirurgie Nemocnice Na Homolce s tím, že jde o otázku kapacity zařízení a v neposlední míře to souvisí i se zrušením robotických operací, které přestaly být pojišťovnou propláceny. Ty byly podle dr. Beňa sice mírně nákladnější, avšak s mnohem nižším výskytem komplikací. Bariatrická operace prováděná laparoskopicky přijde na 70 až 90 tisíc korun a je plně hrazena ze zdravotního pojištění.
Bypass žaludku je nejčastější
Bariatrické operace se dělí na restrikční, které spočívají v tom, že se zmenší objem žaludku. Sem patří bandáž žaludku nebo sleeve resekce. Dalším typem jsou malabsorbční zákroky, při nichž se provádí rozdělení trávicího procesu a oddělení trávicích šťáv od potravy. Ty se používají u pacientů trpících vedle obezity i kombinací složitých metabolických vad.
V případě bandáže žaludku se jedná o vratný chirurgický zákrok, kdy je žaludek stažen silikonovým proužkem, čímž se vytvoří v horní části u jícnu malý žaludek. To značně omezí příjem potravy, kterou pacient může přijímat díky zúženému místu, jímž potrava prochází pomaleji, a pacient se cítí dříve nasycen. Tato operace patří sice k technicky nejlehčím a relativně šetrným výkonům, avšak je zde třeba další permanentní spolupráce pacienta, zejména co se týká objemu přijaté potravy. Pokud totiž pacient nespolupracuje a „přejídá se“ může bandáž sklouznout a dojít k velmi závažným komplikacím, mezi něž patří zánět či prasknutí žaludku. „Jelikož výsledky bandáže žaludku nejsou tak dobré, jako u jiných bariatrických operací, od této metody jsme upustili,“ vysvětluje Pavel Beňo.
U sleeve (rukávové) resekce žaludku se odoperuje 70 – 80 % žaludku a ponechá se jen úzká trubice – rukáv. Odstraněním značné části žaludku se výrazně sníží produkce hormonu ghrelinu, který je vytvářen buňkami žaludeční a střevní sliznice. Právě ten je zodpovědný za pocit hladu. Po použití této metody pacient přijímá menší objem stravy a navíc svoji hmotnost redukuje bez většího pocitu hladu.
„Nejčastější bariatrickou operací, kterou provádíme, je bypass žaludku. Existují různé techniky, my používáme takzvaný laparoskopický mini gastrický bypass (LMGB). Princip této operace je kombinací obou zmíněných typů zákroků,“ vysvětluje MUDr. Beňo s tím, že při operaci dojde ke zmenšení žaludku, tím i množství potravy, které bude člověk moci přijímat. Současně se provede bypass – obejetí části tenkého střeva, které se v délce 1,5 – 2 metrů vyřadí z procesu trávení a vstřebávání potravy.
Operace nejsou pro každého
Úspěšné bariatrické zákroky přinášejí výsledky vedle snížení hmotnosti zejména v podobě podstatného zlepšení zdravotního stavu pacienta. Například u 50-90 % morbidně obézních pacientů dojde po operaci k výraznému zlepšení kompenzace diabetu II. typu, upravují se i další onemocnění jako vysoký krevní tlak, dna a ortopedické poruchy.
Tato léčba však zdaleka není vhodná pro každého. Jedním z hlavních kontraindikačních kritérií je, že pacient nemůže prokazatelně doložit absolvování dosavadní obezitologické péče nebo není-li schopen účastnit se dlouhodobého pozorování a léčby. Překážkou jsou i psychotická onemocnění, deprese a poruchy osobnosti, závislost na alkoholu či drogách, neschopnost péče o sebe bez dlouhodobého rodinného či sociálního zázemí, důvodem může být i nádorové onemocnění či těhotenství.
Bariatrická operace zásadně ovlivní život pacienta a proto k ní lékaři přistupují až po selhání konzervativní léčby obezity. Jak zdůrazňují, stále platí stejná pravidla: méně jíst, stravovat se zdravě a dostatečně se hýbat. Pro lidi trpícími nadváhou k těmto pravidlům patří i pravidelná psychologická podpora.
Zdena Kolářová
Tomáš Cikrt
