Zvláštní fond, připojištění, hodnocení přínosů a další recepty politiků pro lékovou politiku

Politici mají plán, jak zajistit dostupnost moderní farmakoterapie pro české pacienty i v dalších letech. Jsou připraveni udělat kroky, které jsou nutné pro finanční udržitelnost celého zdravotnického systému, stejně tak jako podpořit klinický výzkum a české zájmy při projednávání evropské farmaceutické strategie. Alespoň to plyne z ankety Zdravotnického deníku mezi poslanci. Zatímco strany současné vládní koalice ještě své programy nezveřejnily, koalice opoziční, ať už jsou to Piráti se STAN, tak SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), již představily nejen celkem konkrétní předvolební program, včetně bodů ke zdravotnictví, ale také – jak plyne z ankety – hlubší představy v lékové politice. Piráti chtějí vybudovat nezávisle financovaný fond, z něhož by se hradily moderní léky pro personalizovanou medicínu. Koalice SPOLU zase klade důraz na připojištění a další formy vícezdrojového financování.

Cílem lékové politiky je zajistit bezpečná, účinná a kvalitní léčiva pro maximální péči za limitovaný objem financí lidem, kteří je potřebují. Je to pojem, který zahrnuje nejen regulaci cen a úhrad z veřejného zdravotního pojištění nebo dohled nad lékárenstvím, předepisováním léků či reklamou. Tvorba lékové politiky vyžaduje širší pohled, jehož základem je silný a stabilní finanční rámec celého zdravotnictví. Ten je aktuálně narušen nejen doznívající pandemií covidu, ale také ohrožen dlouhodobějšími trendy, zejména pak stárnutím obyvatelstva (za deset let  přibyde další milion státních pojištěnců). Proto prvním úkolem politiků v nejbližší době bude zajištění krátkodobé i dlouhodobé finanční udržitelnosti českého zdravotnictví.

Výstižně shrnul „kombinaci více cest“ tak, jak o ní většinově uvažují čeští politici, profesor Vlastimil Válek, šéf poslaneckého klubu TOP 09 a jeden z hlavních tvůrců a garantů programu koalice SPOLU pro zdravotnictví. Válkův recept pro finanční udržitelnost zdravotnictví zní:  

• Zvýšit úhrady za státní pojištěnce, a to i proto, že jejich počet poroste. Pravidelná valorizace těchto úhrad je nutná.
• Vytvořit fond na řešení pandemie covid-19 mimo rámec pojišťoven (úhrady za testy, roušky..)
• Zvýšit kontrolní mechanismy – např. benchmarkingové ekonomické audity 
• Zvýšit odpovědnost pojišťoven (v programu Koalice SPOLU se píše dokonce o konkurenci pojišťoven – pozn redakce)
• Umožnit nějakou formu připojištění    

Krátkodobě řešit zvlášť covid a navýšit platby státu

Výše vyjmenované kroky můžeme rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé kroky mají přinést stabilizaci situace po covidové epidemii. „Náš návrh ze začátku roku na tzv. Covidfond ze kterého měly být hrazeny náklady s pandemií spojené bohužel neprošel. Z našeho pohledu to nyní chybí, aby se rozkolísaný rozpočet českého zdravotnictví mohl stabilizovat,“ uvádí Petr Třešňák, místopředseda Výboru pro zdravotnictví PS PČR za Piráty, a dodává: „Prioritou je proto příprava na podzim, která se nesmí znovu zanedbat, aby některá z mutací nezasáhla naše zdravotnictví novou silou.”

Politici napříč spektrem pak podporují navýšení plateb za státní pojištěnce. „Krátkodobě je nutné finančně stabilizovat zdravotnictví navýšením platby za státní pojištěnce o 300-500 korun od 1. ledna 2022, protože je nutné počítat s tím, že kromě vyčerpání zdravotních rozpočtů koronavirovou pandemií nyní přijde období, kdy budou zdravotnická zařízení dohánět odložená vyšetření a léčebné výkony,“ říká další místopředseda Výboru pro zdravotnictví za KDU-ČSL Vít Kaňkovský, který současně tento nástroj považuje za důležitý nejen pro akutní zásah. „Z dlouhodobého hlediska je třeba zavést automatickou valorizaci platby za státní pojištěnce, což je při demografickém vývoji nevyhnutelný krok,“ míní poslanec.

„Málokdo si možná uvědomuje, že platba za státní pojištěnce je velmi solidárním jevem naší společnosti,“ upozorňuje předsedkyně Výboru pro zdravotnictví profesorka Věra Adámková (ANO). „Stárnutí populace je jevem všech vyspělých společností  a je třeba  počítat s finančními prostředky na krytí zdravotní  péče. V České republice  máme pro tzv. státní  pojištěnce, tedy nepracující, studující a důchodce, jev téměř raritní, tj. platbu za státního pojištěnce. Tato platba je vyplácena spolehlivě a umožňuje poskytování zdravotní péče na patřičné  úrovně všem,“ chválí předsedkyně český systém, kde je možné čerpat zdravotní péči bez ohledu na výši příspěvku do systému.

Mohlo by vás zajímat

Dvě až tři stovky lékáren mohou v příštím roce skončit, varuje prezident Grémia majitelů lékáren Marek Hampel

Krize už na podzim, dlouhodobě se nevyhneme připojištění

Jen s navyšováním plateb si však stát z hlediska zajištění dlouhodobé finanční udržitelnosti zdravotnictví nevystačí. Politici si to uvědomují. Navíc počítají i s tím, že už za čtvrt roku může dojít k zásadní změně. “Dlouhodobá finanční udržitelnost se bude muset začít řešit už velmi brzo, neboť na podzim má padnout rozhodnutí Ústavního soudu o úhradové vyhlášce. Obávám se, že tento způsob financování zdravotnictví Ústavní soud shodí a budeme stát před novou realitou,“ varuje Petr Třešňák. Současně ale předpokládá, že o tom Piráti povedou diskuzi s ostatními stranami. „Vnímáme, že jakékoliv řešení na sílu by do budoucna uškodilo. Je zapotřebí najít dlouhodobý kompromis všech politických stran, aby byla nastavena udržitelná pravidla,“ zdůrazňuje.  

Místopředseda Výboru pro zdravotnictví za hnutí ANO profesor Juluis Špičák po takovém nadstranickém přístupu volá delší dobu. „Před více než rokem se dospívalo k názoru, že by měla vzniknout apolitická pracovní skupina, která by definovala jak priority, tak mechanismy k jejích naplnění. To vše rozmetaly důsledky pandemie a budu iniciovat se k myšlence vrátit, byť to patrně do voleb není reálné,“ připouští.  

Jeho kolega z klubu ANO profesor Rostislav Vyzula se domnívá, že nebude do budoucnosti možné udržet dosavadní systém kompletního zdravotního pojištění „na všechno“. „Otázka připojištění nebo dodatečných poplatků bude jistě na místě. Stejně jako stanovení tzv. koše standardních zdravotních výkonů, které budou plně hrazeny a ostatní budou vyžadovat příplatky. Je to takhle i v jiných zemích a my k tomu také dozrajeme,“ říká poslanec ANO.

„Prioritní ale také musí být kroky ke zvýšení efektivity českého zdravotnictví. Podílet se na tom musí zdravotníci i pacienti a stát je musí k tomu motivovat. Pro pacienty je třeba připravit takový systém, který zamezí jeho ‚bloudění‘ mezi několika zdravotnickými zařízeními s jedním problémem a zdvojování vyšetření. Zároveň je nutné co nejvíce podpořit pacienty k preventivním vyšetřením, ostatně primární prevenci nemocí musíme výrazně posílit v celé společnosti. Zdravotníky pak musíme více zainteresovat na výsledcích i nákladovosti zdravotní péče formou odměn a bonusů,“ shrnuje svůj pohled Vít Kaňkovský. A dodává podstatnou věc: „A neubráníme se také hledání dalších finančních zdrojů do zdravotnictví. Měli bychom například rozpracovat myšlenku dvousložkového zdravotního pojištění či různých forem připojištění.“

Zdravotnický deník se poslanců ptal speciálně na dvě oblasti, které by mohly přinést větší efektivitu a ušetřit náklady ve zdravotnictví, což by pak umožnovalo mimo jiné financovat právě třeba dostupnost moderních léků pro stále větší počty pacientů. Jde o eHealth a prevenci, k nimž se vrátíme v dalším článku. Nyní se podívejme specificky na léčivé přípravky.

Piráti chtějí zvláštní fond i širší způsob hodnocení inovativních léčiv

Chtěli jsme vědět, jak si politici představují, že by měla léková politika reagovat na růst počtu pacientů, jejichž stav vyžaduje léčbu nejmodernějšími nákladnými léky. Je přitom zajímavé, že celkový podíl nákladů na léky z rozpočtu zdravotního pojištění v ČR klesá.  

„Nové možnosti léčby závažných nemocí nebo vzácných onemocnění patří k moderní medicíně. Léčba je nákladná, ale naše  zdravotnictví se tuto léčbu snaží poskytovat (i když podávání bývá provázeno podmínkami jako je funkční  postižení, laboratorní nález, histologický  nález ….). V posledních letech sice narůstá finanční náročnost centrové léčby, ale ta se zase dostane k více unikátním pojištěncům. To je potěšující trend,“ vyzdvihuje současné možnosti profesorka Adámková. Profesor Špičák přitom připomíná, že je to „velmi složitý problém zahrnující spoluúčast řady stakeholderů, včetně odborných a pacientských organizací a výrobců.

Profesor Vyzula míní, že bude nutné se zamyslet nad cenovou politikou léčivých přípravků, které jsou finančně velmi náročné. „Zde mohou hrát dobrou roli smlouvy s farmaceutickým průmyslem, které stanoví, kdy bude hradit zdravotní pojišťovna a kdy farmaceutická firma. Mám na mysli zvláště vysoce inovativní léky. Už dnes se na nižších nákladech při vyšším počtu pacientů uplatňují tzv. cost sharing smlouvy s pojišťovnami. Znamená to, že v počátku je léčba hrazena farmaceutickou firmou, a pokud účinkuje, tak je hrazena ze zdravotního pojištění. Pokud ne, tak se s léčbou končí a dosavadní náklady jsou na farmaceutické firmě. Je to dočasné řešení, protože už několik let se i Evropská komise snaží o vytvoření metodiky pro stanovení úhrady vysoce inovativní léčby,“ popisuje situaci Vyzula s tím, že není možné, aby se ceny lišily stát od státu v EU neboaby inovativní léky byly pro některé státy naprosto nedostupné z finančních důvodů.

Piráti jsou přesvědčeni, že je třeba způsob financování nejmodernějších léků změnit. A mají i konkrétní představu jak. „Počet těchto léčiv se bude s postupem personalizované medicíny zvětšovat. Personalizovaná léčba cílí na užší populaci pacientů vhodných pro danou léčbu, což vede ke zvyšování nákladů na léčbu. Proto chceme vybudovat nezávisle financovaný fond. Bude rovněž vybudován způsob hodnocení přínosu takových léčiv, který může být širší než u běžných léčiv. Tyto léky budou muset takovým hodnocením projít, jinak nebude umožněna jeho úhrada z veřejných zdrojů. Bez těchto opatření mohou orphan léky pro relativně malý počet nemocných vyčerpat finanční prostředky pro léčbu non-orphan nemocí a ohrozit dostupnost léčby pro běžnou populaci. Celý tento proces musí být transparentní a přístupný veřejnosti,“ zdůrazňuje Petr Třešňák.

„To, že klesá podíl nákladů na léčivé přípravky je mj. dáno tím, že roste částka na ohodnocení zdravotníků. A to je rozhodně trend správný,“ podotýká Vít Kaňkovský. „Léčivé přípravky z oblasti moderní léčby, tzv. biologické léky, jsou nyní hrazeny pro všechny potřebné pacienty. Tento trend jsme vždy podporovali a budeme i nadále. U nově přicházejících léčivých přípravků je nutné velmi bedlivě hodnotit jejich přínos pro léčbu a nenechat se ovlivňovat firemní propagací sledující ekonomický efekt a nikoli zdraví pacientů. Je třeba přiznat, že vysoce moderní léky budou zdravotní systém zatěžovat. O to více je třeba omezit zbytečná vyšetření, neefektivní léčebné procesy či v České republice tolik rozšířenou polypragmazii,” dodává poslanec KDU-ČSL.

„Podle mého názoru je tento problém celoevropský. Byl by hřích proto nevyužít toho, že bude zásadním tématem našeho předsednictví v EU. Velký problém vidím v tom, že se na to současná vláda a ministerstvo zdravotnictví nechystá. Myslím, že moje pozměňovací návrhy k projednávanému zákonu o zdravotním pojištění jsou tou správnou cestou,“ je přesvědčený Vlastimil Válek. 

Odstraníme byrokracii klinických studií, podpoříme český výzkum

Pokud chce Česko držet krok s vyspělým světem, musí systematicky a dlouhodobě podporovat vědu a inovace. Ve farmacii navíc tato podpora úzce souvisí s dostupností právě nejmodernějších léčivých přípravků, které se dostávají k pacientům prostřednictvím klinických studií. V nich bylo v posledních deseti letech odléčeno sto tisíc Čechů. Je tedy důležité, aby politici měli jasno, jakým způsobem chtějí výzkum ve zdravotnictví dále podporovat.

Piráti prostřednictvím poslance Třešňáka odpověděli obsáhle, ale jejich stanovisko stojí za celou citaci: „Rozhodně chceme provádět v ČR klinický výzkum na světové úrovni v takové podobě, z níž budou benefitovat pacienti, vědci, ale i společnost jako celek. Naším cílem je umožnit vědcům a inovativním firmám provádět výzkum v ČR bez zbytečné byrokracie, prodlev a s dostatečnou organizační a v případě akademického výzkumu i finanční podporou.

Současná koronavirová krize ukazuje na naprosté selhání a neflexibilitu systému financování tuzemského výzkumu. Od vypuknutí pandemie uběhlo téměř rok, aktuálně však není vyhlášená jediná grantová soutěž reflektující koronavirus. Tento systém je nejen velmi nepraktický, ale zároveň vychovává vědce k produkování ‚pomalého výzkumu‘. Ačkoliv má tento přístup své opodstatnění, svůj prostor má mít i agilní přístup v podobě malých rychlých a o byrokracii očištěných účelových mikrograntů. Ty však v ČR existují pouze na velmi nejednotné institucionální podobě.

Sekundárním problémem je odliv duševního vlastnictví a přidané hodnoty z ČR. Ačkoliv v ČR běží celá řada klinických studií, v mnoha případech jsou sponzory těchto studií nadnárodní farmaceutické firmy. Cílem zodpovědného a dopředu hledícího státu by nemělo být redukování výše zmíněných studií, ale odstranění bariér pro akademiky a menší společnosti provádějící výzkum zachovávající přidanou hodnotu zde v ČR.“

Podle Víta Kaňkovského patří věda a výzkum k hlavním prioritám koalice SPOLU, zvláště pak ve zdravotnictví. „Je třeba přiznat, že v posledních letech zdravotní výzkum v ČR stagnoval. Za koalici SPOLU podporujeme zvýšení objemu finančních prostředků investovaných prostřednictvím Agentury pro zdravotnický výzkum. Tyto granty je třeba vypisovat na delší období a zaměřit více na konkrétní výstupy pro praxi. Dále budeme pracovat na větším propojení českých vědců s komunitou odborníků v EU a dalších vyspělých státech. Samozřejmě podporujeme i provádění klinických hodnocení. Zde je hlavní role SÚKLu jako odborného posuzovatele a schvalovatele těchto projektů. Zaměříme se na zkvalitnění a urychlení tohoto procesu. Zároveň budeme stimulovat zdravotnická zařízení k účasti na těchto projektech. Zásadním limitem je nyní bohužel v ČR v řadě zdravotnických zařízení personální deficit,“ přibližuje pohled koalice poslanec Kaňkovský. 

Profesor Vyzula vysvětluje, že systém je zatím řízen ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv, ale ten je někdy obcházen. „V našem onkologickém ústavu v Brně existuje Oddělení klinických studií, které monitoruje a spravuje veškeré klinické studie. Není možné, aby klinická studie probíhala mimo ústav, např. v soukromé ambulanci. V Česku je to však běžná praxe, která ale může klinickému výzkumu spíše uškodit a nikoli pomoci. Klinické studie ve zdravotnictví musíme zásadně podpořit, a to stanovením pravidel, která budou platit pro všechny,“ podtrhuje Rostislav Vyzula s tím, že i on má za to, že je nutno zajistit financování tzv. akademických studií, kdy není zadavatelem studie farmaceutická firma, ale fakulta, univerzita atd.

“Přístup studií je spontánní a při kvalitním zdravotnictví jej není důvod specificky stimulovat. Pokud jde o výzkum, nedostatečně se zohledňují dva zásadní faktory. A to excelence a mezinárodní spolupráce explicitně zdůrazňující potřebu účasti zahraničních odborníků zde na místě,“ doplňuje další pohled profesor Špičák. A předsedkyně zdravotního výboru profesorka Adámková pak doufá, že „v postkovidové době se opět zvýší počet mezinárodních studií a společných výzkumných projektů.“

A profesor Válek se vrací k evropskému pohledu: „Opět se jedná o zásadní téma, které bude diskutované v době našeho předsednictví EU. Jsem si jistý, že je nutné v klinických studiích vytvořit jasná a jednotná pravidla, aby léky využívané v klinických studiích byly opravdu ku prospěchu nemocných. Aby zcela skončily klinické pseudostudie a aby se prostředky z klinických studií vrátily do zdravotnických zařízení.“ 

Reakce na evropskou farmaceutickou strategii: Včera bylo pozdě

Vloni Evropská komise představila Farmaceutickou strategii pro Evropu, která zahrnuje na 50 různých opatření a návrhů předpisů, jež mohou zásadně ovlivnit dostupnost léčiv v členských státech a určit podobu zdravotnictví v zemích EU v příštích letech. Současně se blíží předsednictví ČR v Radě EU. Česko se tedy bude muset do debaty o strategii v každém případě zapojit.

Podle Víta Kaňkovského je nutné, aby ministerstvo zdravotnictví převzalo farmaceutické agendy pod svoji kontrolu. Mělo by začít být v této oblasti aktivní na mezinárodním poli, pozitivně ovlivňovat tvorbu těchto předpisů a aktivně se připravit na jejich implementaci. „Jednou z velkých chyb staronového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha bylo zrušení odboru farmacie a předání této agendy mimo kontrolu MZ,“ míní poslanec. „Z hlediska předsednictví ČR v Radě EU dlouhodobě kritizujeme snížení finančních prostředků vládou na tuto akci výrazně pod úroveň ostatních států. To je nutné změnit, aby se zajistil důstojný průběh. Příprava témat a organizačního zajištění by měla být již nyní v plném proudu, ale jak víme, není,“ burcuje Kaňkovský.

Rostislav Vyzula je v poslaneckém zdravotnickém výboru k evropské farmaceutické strategii zpravodajem a také on je v této oblasti k vládě kritický. „Ministerstvo zdravotnictví bylo upozorněno, že je třeba již dnes stanovit naše priority. Abychom se nedočkali toho, že nic nevytvoříme, a pak se budeme divit a kritizovat Evropskou komisi, že její priority nejsou pro nás přijatelné. Ministerstvo o tom ví a osobně mohu jen opakovaně na tento problém upozorňovat. Vzhledem k častým změnám na postu ministra zdravotnictví ani není jasno, kdo má tuto otázku na ministerstvu na starosti,“ posteskl si profesor.

Petr Třešňák považuje dostupnost léčiv za jednou ze slabin Evropské unie. „Jsme závislí na dovozu ze zahraničí, proto je naším cílem otevřít debatu o dostupnosti výroby léčiv na území EU. A také upozornit na nerovnosti farmaceutického trhu mezi jednotlivými státy s cílem zabezpečit dostatek léčiv pro naše občany,“ říká pirátský poslanec.

Profesor Špičák reagoval lakonicky na otázku: Jakým způsobem by se mělo Česko zapojit do debaty o evropské farmaceutické strategii? „Kompetentně,“ odpověděl.

A na závěr odpovědi na poslední anketní otázku: Jaké tři hlavní (zdravotnické) priority hodláte prosazovat pro předsednictví ČR v Radě EU?

Vlastimil Válek (TOP 09): Jednotnou lékovou politiku především co se týče cenotvorby drahých léků, spolupráci v rámci klinických studií (opět jednotnou metodiku), podporu výzkumu/vývoje léků včetně vakcín v rámci EU.  

Petr Třešňák (Piráti):  Dostupnost léčiv, přeshraniční péče a standardizace dat ve zdravotnictví

Julius Špičák (ANO): Screening a prevenci. Koordinaci výzkumu v oblasti virologie a infekční epidemiologie

Rostislav Vyzula (ANO): Prevence, základní i klinický výzkum, soběstačnost evropského farmaceutického průmyslu.

Vít Kaňkovský (KDU-ČSL):  1. Připravenost na vážné přeshraniční hrozby (pandemie a další), 2. Elektronizace zdravotnictví – výměna informací mezistátně, 3. Pokračování v zajištění legislativy ohledně farmaceutické strategie v rámci EU, 4. Posílení důvěry v očkování (nikoli jen covid, ale i ostatní očkování), 5. Personální politika ve zdravotnictví v rámci EU.

Tomáš Cikrt