Systém zákonného zdravotního pojištění v Německu směřuje do hluboké finanční nerovnováhy. Pokud nedojde ke změně parametrů, zejména výše sazeb pojistného, bude se systém do čtyř let topit v rekordních schodcích. Vyplývá to z prognózy, se kterou přišel berlínský výzkumný IGES Institut.
Pokud v německém systému zákonného zdravotního pojištění nenastane žádná změna a bude pokračovat v současném trendu, do roku 2025 v něm bude chybět mezi 23 a 35 miliardami eur (585 až 890 miliard korun) ročně. Takovou budoucnost předpovídá zdravotnickému systému v Německu berlínský IGES Institut ve své nejnovější studii.
Už v příštím roce prý bude v systému chybět 15,6 miliardy eur (skoro 400 miliard korun). Takovou sumu bude muset spolková vláda do fondu zdravotního pojištění poslat, aby zaplnila zvětšující se mezeru mezi příjmy plynoucí z pojistného a výdaji spojenými se zdravotní péčí, vypočítává IGES Institut.
Střízlivý odhad: Bude chybět přes 27 miliard eur
„To je více než dvojnásobek oproti nedávno spolkovou vládou schválenému grantu. Celkově by pak dotace do fondu zdravotního pojištění od spolkové vlády musela dosáhnout 30 miliard eur,“ píší ve zprávě výzkumníci. Ti přitom vycházeli ze základního, respektive realistického scénáře budoucího vývoje.
A právě podle tohoto scénáře bude v roce 2025 v německém zdravotnickém systému chybět 27,3 miliardy eur (skoro 700 miliard korun). Vědci ale nabízí i zdánlivě jednoduché řešení: zvýšit sazbu zákonného pojistného. Přesněji řečeno, doporučují zvýšit sazbu dodatečného příspěvku k základní sazbě zdravotního pojištění nejméně na 2,87 procenta z hrubých mezd. To je o 1,6 procentního bodu více, než činí současná sazba dodatečného příspěvku.
„Narůstající finanční mezera mezi příjmy a výdaji systému ohrožuje schopnost zákonného zdravotního pojištění fungovat. Pokud nebudou přijata brzká opatření, hrozí historicky největší nárůst dodatečných příspěvků už v roce 2023,“ uvedl pro portál ÄrzteZeitung.de Andreas Storm, ředitel nejstarší německé zdravotní pojišťovny DAK-Gesundheit. Pokud nebude sazba dodatečného příspěvku navyšována postupně, bude se podle něho muset od roku 2023 zvýšit nejméně na 2,29 procenta, což je dvojnásobek současné úrovně.
Covid za to nemůže
Kdo by si myslel, že na zvětšování finanční nerovnováhy německého zdravotnického systému měla zásadní dopad koronavirová pandemie, mýlil by se. „Důsledky pandemie hrají v tomto vývoji pouze podružnou úlohu. Většina finančních prostředků na boj proti pandemii nepocházela z fondů zákonného zdravotního pojištění, nýbrž ze spolkového rozpočtu,“ uvádí autoři zmíněné studie.
Podle nich se totiž počet případů necovidové léčby v německých nemocnicích v roce 2020 výrazně snížil, což zapříčinilo pokles výdajů zákonných pojišťoven na financování nemocniční péče na polovinu. Z dlouhodobého ročního průměru 3,7 procenta za období 2009 až 2019 tento podíl klesl na 1,5 procenta, uvádějí výzkumníci. Dopady koronavirové krize na finanční rovnováhu systému podle nich zcela zmizí od roku 2023, přesto to na jejich prognóze nic nemění.
Výdaje rostou dlouhodobě rychleji než příjmy
Co je tedy hlavní příčinou nepříznivého vývoje? Podle autorů studie jde o dlouhodobé zaostávání tempa růstu příjmů zdravotnického systému za tempem růstu výdajů na péči. Zatímco výdaje rostou od roku 2009 ročně v průměru o čtyři procenta, příjmy jen o 3,5 procenta.
Spolková vláda však do systému přidává další peníze už od roku 2004, kdy poskytuje dotace zdravotním pojišťovnám. „Jenže tento příspěvek velmi kolísá,“ uvádí autoři studie. Problém je také poměrně vysoký podíl takzvaných nepojistných plnění, která zatěžují rozpočty zdravotních pojišťoven. Jde například o takzvané soupojištění rodinných příslušníků, dávky v oblasti vzdělávání nebo mateřství a podobně. Vláda však tyto výdaje nehradí celé. Pokud by měla zdravotním pojišťovnám na tyto výdaje přispívat zcela, musela by například v roce 2019 dotace činit 27 a nikoli jen 14,5 miliardy korun, upozorňují autoři zprávy.
Institut IGES navíc upozorňuje, že v současné době ani není přesně definováno, co se nepojistným plněním vlastně rozumí. Výzkumníci proto odkazují na doporučení Spolkového kontrolního úřadu, tedy aby bylo jasně řečeno, co všechno má být ze systému zákonného zdravotního pojištění hrazeno a co nikoli, aby bylo možné finance lépe a spolehlivě plánovat. Podle IGES by také měl zákon stanovit, jakou část takto definovaného plnění by má kompenzovat vláda ze státního rozpočtu.
Petr Musil
