Nerozpoznaná alergie, pozdní večeře či nevyřešené problémy – to všechno jsou faktory, které mohou přispět k nočním můrám. I když čas od času potrápí nějaký ten špatný sen většinu lidí, děti a případně mladí lidé jimi trpí častěji. Podle studie publikované loni v časopise Sleep Medicine pak zlé sny trápí více také slepce.
Noční můry mohou být děsivé a barvité obrazy, které v nás zanechávají děs a hrůzu i poté, co se vzbudíme. Vůbec nejčastěji jimi trpí malé děti – podle odhadů Americké akademie spánkové medicíny sužují 10 až 50 procent dětí ve věku pět až dvanáct let tak těžké noční můry, že vyděsí i rodiče. Špatné sny u dětí přitom mohou vzniknout kvůli strašidelnému příběhu, filmu či pořadu v televizi, někdy může být důvodem také stres způsobený začínající školou nebo úmrtím v rodině. Většina dětí však z nočních můr vyroste – špatné sny výrazně znepříjemňují život pouze dvěma až osmi procentům dospělých. Mohou se v nich přitom objevovat stejné motivy, které tyto lidi strašily už v dětském věku.
Profesionální analytička snů a autorka knihy Sni o tom dál, odhalení snů vám změní život (Dream On It, Unlock Your Dreams Change Your Life) Lauri Quinn Loewenbergová zdůrazňuje, že je důležité pochopit, že sen je vlastně proces myšlení – jde o pokračování denního proudu myšlenek. „Noční můra znamená, že během spánkové REM fáze myslíme na něco zatěžujícího a snažíme se to vyřešit. Často se tyto tíživé věci snažíme ve dne potlačovat, jenže když spíme a jsme nuceni být ve vlastní hlavě sami, tak se tyto problémy opět vynoří,“ řekla pro Medical Daily Loewenbergová.
Nevyřešený problém ale nemusí být jediným důvodem špatných snů. K častým nočním můrám totiž mohou přispívat také špatné stravovací návyky, jako je mlsání pozdě v noci. Jíst jídla s vysokým obsahem uhlovodanů v pozdních hodinách totiž může zvýšit mozkovou aktivitu a metabolismus. Podle praktické lékařky Carol Wassermanové, která má soukromou praxi na newyorském Manhattanu, může být spouštěčem také alergie na nějakou potravinu, o níž člověk neví. „Když budete mít alergii třeba na broskve, ale nebudete o tom vědět, můžete trpět nočními můrami. Jakmile ale přestanete jíst broskvovou zmrzlinu, špatné sny zmizí,“ vysvětluje Wassermanová s tím, že ji samotnou trápily noční můry do chvíle, kdy přestala jíst krevety.
Noční můry mohou být u dospělých spontánní, ale obecně bývají spouštěny psychologickými faktory, jako je úzkost a deprese, a špatným stravováním. Za opakujícími se špatnými sny pak mohou stát také spánkové poruchy, např. spánková apnoe či syndrom neklidných nohou.
Myslíme v metaforách
Kdy vlastně míváme noční můry? Sny se většinou zdají v REM spánku (od Rapid Eye Movements – rychlých pohybů očí, které fázi charakterizují). Tyto fáze nastávají v noci zhruba každých 90 minut a vyznačují se vysokou mozkovou aktivitou a nevědomými pohyby. Špatné sny se obvykle objevují v poslední třetině noci, kdy je REM spánek nejhlubší. Viníkem můr je zřejmě část mozku zvaná amygdala, která je regulovaná předním mozkovým lalokem. Zobrazení mozku při snění ukazují, že během REM spánku je amygdala vysoce aktivní. Patrick McNamara ve své knize Noční můry: Poznání a řešení děsivých vizí ve spánku (Nightmares: the Science and Solution of Those Frightening Visions During Sleep) zdůrazňuje roli amygdaly v řízení negativních emocí, jako je strach a agrese. To by vysvětlovalo, proč nadměrná aktivita amygdaly během REM spánku může u spícího vyvolat strach.
„Jakmile upadneme do REM spánku, kdy se odehrávají sny, chová se mozek jinak – některé části mozku jsou nečinné, zatímco jiné vysoce aktivní, takže místo přemýšlení v pojmech a slovech myslíme v obrazech, symbolech a emocích – metaforách!“ přibližuje Lauri Quinn Loewenbergová.
Kteří dospělí mají větší riziko, že budou trpět nočními můrami? Mnohé studie zjistily, že věk, typ osobnosti či trauma mohou ovlivnit četnost zlých snů. „Zjistila jsem, že to záleží na traumatech z minulosti a ještě častěji na typu osobnosti,“ potvrzuje Loewenbergová s tím, že citliví lidé, kteří se za každou cenu vyhýbají konfrontacím a snadno se zklamou, jsou k nočním můrám náchylnější – jednoduše proto, že je pro ně život i rozhodování složitější.
Podle studie publikované v roce 1990 v časopise Journal of Abnormal Psychology trpí 47 procent vysokoškoláků alespoň jednou noční můrou během čtrnácti dnů. Tyto špatné sny přitom nebyly svázány s tím, že by člověk trpěl úzkostí. Noční můry jsou tak mezi mladými lidmi zřejmě rozšířenější, než se dříve myslelo.
U slepých lidí pak může být spouštěčem i každodenní strach. Studie publikovaná v roce 2014 v Sleep Medicine zjistila, že slepci mají čtyřikrát více nočních můr než lidé, kteří vidí. Potvrdilo se tak, že noční můry jsou spojeny s emocemi, které slepí pociťují v bdělém stavu – může jít např. o trapné sociální situace, jako je vylité kafe.
Smrt a vražda ve snu
Chtěli byste pochopit, co vaše noční můra znamená? Některé symboly, jako je smrt či vražda, mají společný význam. Smrt obvykle značí změnu nebo konec něčeho. Např. noční můry o dětech a smrti se většinou objevují, když děti dosáhnou nějakého mezníku – třeba se naučí chodit, začnou navštěvovat školku nebo si udělají řidičák. „Sen o tom, že nám umře dítě, je typicky způsoben obtížností připustit si, jak rychle čas letí – to malé dítě, o něž jsme s takovou láskou pečovali a objímali ho, umírá a místo něj přichází dítě nezávislejší,“ vysvětluje Loewenbergová.
Stejně jako smrt je i vražda o konci nebo změně, které jsou ale násilné. Často máme sklon snít o tom, že nás někdo chce zabít, ve chvíli, kdy se cítíme tlačeni k tomu něco skončit nebo na sobě či svém životě něco změnit. Může jít třeba o rozpad vztahu nebo i těhotenství, které nutí udělat v životě mnoho změn.
Noční můry ovšem mohou mít kořeny v dávné minulosti. Jedna z klientek Lauri Quinn Loewenbergové trpěla zlými sny, že ji manžel nechá v noci na temném, strašidelném parkovišti, nebo že je napadena ve válce. Žena přitom byla šťastně vdaná, finančně zajištěná a zdravá. „Vyšlo ale najevo, že ji jako dítě oba rodiče zneužívali, takže se cítila nechtěná a nemilovaná. Nikdy si ohledně traumatu nenechala poradit a nenaučila se, jak ho zpracovat, aby pocity potlačila,“ říká doktorka. Nevyřešené problémy tak zkrátka samy od sebe neodejdou, ale formují naši osobnost. Trauma v dětství může vést k pocitům nejistoty, potřebě opakovaného ujišťování či stálému pocitu útoku, pokud člověk čelí kritice. Naše životní zkušenosti, současné i minulé, tak ovlivňují nejen naše životy, ale i sny.
Abychom sny lépe pochopili, musíme začít pojmenovávat věci, které nás trápí ve dne. „Když jsme vzhůru, celé dny mluvíme sami se sebou. To se nemění ani v noci. Čím lepší a důkladnější rozhovor se sebou budete vést, když jste vzhůru, tím lepší budou sny v noci,“ uzavírá Loewenbergová.
-mk-
