Předběžné opatření na zákaz uzavřít smlouvu u veřejné zakázky? Absurdní, kritizuje praxi soudu Mlsna

V poslední době se u Krajského soudu v Brně rozmáhá praxe, kdy se zadavatelům veřejných zakázek ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení do doby pravomocného ukončení soudního řízení. Před takovou praxí varují odborníci a předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna ji při debatě v rámci kulatého stolu České justice a Ekonomického deníku „Veřejné investování, zadávání veřejných zakázek a efektivní fungování státu“ označil za “absurdní”.

Advokát a předseda výkonného výboru Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) Tomáš Machurek z kanceláře MT Legal při debatě u kulatého stolu vyzdvihl, že přezkum veřejných zakázek u ÚOHS trvá pouhých 38 dní v prvním stupni.

Horší to však je podle odborníků i politiků u soudů. V poslední době Nejvyšší správní soud a Krajský soud v Brně podle Machurka prosazují „nepochopitelnou praxi“ a to i po přezkumu ÚOHS přijímání předběžných opatření. “Trvá to neuvěřitelnou dobu a proces to zabrzdí. Jestli hovoříme o tom, že veřejné zakázky mohou nastartovat ekonomiku po pandemii, tak tohle nám do toho, lidově řečeno, neuvěřitelně hází vidle. Apeluji na to, aby se soudní přezkum inspiroval přezkumem na straně ÚOHS,” dodal.

„Jde o absurdní záležitost, již jsem se proti tomu ohradil,“ komentoval praxi vydávání předběžných opatření Petr Mlsna s tím, že soud nyní chce opět po ÚOHS zasáhnout v jedné konkrétní větší IT zakázce.

Tato praxe je sice vstřícnější k dodavatelům, ale naopak je problematická pro zadavatele veřejných zakázek. V situaci, kdy navrhovatel se svým návrhem a námitkami neuspěl u ÚOHS v prvním ani druhém stupni, se věc dostává ke KS v Brně a ten může vydat předběžné opatření, kterým uzavření smlouvy opět zablokuje. “Zadavatel zpracuje zadávací dokumentaci, vypořádá námitky dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, posoudí to úřad v prvním a druhém stupni a pak do toho vstoupí soud, který řekne, že vám za rok řeknou, jak měla ta zadávací dokumentace vypadat. To je pro dodavatele frustrující,” uvedl Mlsna s tím, že zadavatel často zakázku raději zruší.

Čtěte také: Investice v ohrožení: Po pandemii extrémně rostou ceny materiálů, dodavatelé utíkají od smluv a hrozí zastavení staveb

Advokátka Marcela Káňová z kanceláře Císař, Češka, Smutný ocenila, že Mlsna z pozice předsedy úřad otevírá a snaží se zadavatele i dodavatele metodicky poučit, jak by v praxi měli postupovat podle zákona. “Cesta osvěty a ukazování praktických příkladů je správná,” uvedla.

Mlsna uvedl, že se ÚOHS snaží navázat spolupráci se Svazem měst a obcí a Svazem místních samospráv a snaží se zástupce municipalit vzdělávat. Často jde o základní otázky. “Například jak napsat základní zadávací dokumentaci nebo co vlastně starostové chtějí,” vysvětlil předseda úřadu. Upozornil na to, že ne vždy musí být složitá zakázka zakázkou velkého rozsahu. S tím souhlasí i poslanec Pirátů Ondřej Profant. “Rutinní mohou být i zakázky velkého rozsahu,” uvedl s tím, že právě rutinní zakázky je třeba co nejvíce administrativně zjednodušit.

Jak zajistit, aby dodavatelé nelhali?

Mlsna také upozornil, že je z právního hlediska důležité zveřejňovat, kdo v tendrech skončil další v pořadí. “Je to důležité pro případné odhalování zakázkových kartelů,” dodal.

Starosta Roztok a poslanec Jan Jakob (TOP 09) by ocenil podle svých slov pomoc při administraci dotací u složitých zakázek.

Vyzdvihl zadávání zakázek novou metodikou Design & Build. “Když nevíme, jakou technologii zvolit, tak tato metoda je skvělá a myslím, že mnoho zadavatelů o tom ani neví. Přimlouval bych se za nějakou edukaci,” uvedl.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) upozornila na to, že resort je zklamaný nálezem Ústavního soud, který v roce 2019 zrušil povinnost uhradit spolu s každým podnětem poplatek 10 tisíc korun. Poplatek se musel platit od roku 2016. “Chtěli jsme, aby ta třetí osoba si byla při podání jistá v kramflecích a byla ochotna ten poplatek zaplatit. Bohužel nyní je podání na ÚOHS opět enormní množství,” uvedla s tím, že dopad je i ten, že starostové kvůli tomu o to více tendry zaměřují na co nejnižší cenu, což není dobré.

“My se snažíme uplatňovat i jiná kritéria. Nyní například prosazujeme kritérium rychlosti provádění prací. Bojíme se jediné věci. Aby nám dodavatelé nelhali. A jak zajistit, když budou lhát, aby to pro ně znamenalo handicap při soutěžení dalších zakázek,” řekl náměstek Středočeského kraje, starosta Líbeznic a poslanec Martin Kupka (ODS).

Problematikou zákona o zadávání veřejných zakázek se bude zabývat konference České justice 30.6. v Praze.

Mohlo by vás zajímat

Covid se podepisuje na duševním zdraví zdravotníků, řada z nich ale odmítá kvůli stigmatu vyhledat pomoc

Více informací najdete zde.

Eva Paseková

Článek je převzat z portálu Česká justice který je stejně jako Zdravotnický deník součástí vydavatelství Media Network.