Nejenže Česko už před několika lety zakomponovalo do svého právního řádu ochranu proti nelegálnímu obchodování s lidskými orgány, ale také se stalo jednou z prvních zemí, která se připojila k mezinárodní deklaraci. Čtrnáct států EU totiž minulou středu podepsalo úmluvu Rady Evropy proti obchodování s lidskými orgány na mezinárodní konferenci ve španělském městě Santiago de Compostela. Český zástupce, náměstek českého ministra spravedlnosti Petr Jäger, byl pátý v pořadí podepisujících – po zástupci Belgie a před Dánskem.
Dokument je výsledkem několikaleté snahy Rady Evropy v boji proti obchodování s lidskými orgány. Ta byla završena minulý týden, kdy se přes 250 lékařů, odborníků a právníků z celého světa sešlo v Santiago de Compostela na mezinárodní konferenci. Přijali mezinárodní konvenci zakazující jakoukoliv formu obstarávání orgánů k transplantacím, která by byla založena na vydírání, uplácení nebo zneužití nouze.
„Vyslechli jsme si příběhy zneužitých lidí z rozvojových zemí, ale vystoupili i účastníci ze zemí bohatých, kteří aktivně bojují proti tomu, aby tato praxe dále pokračovala. Prezentovaly se fotografie chudáků s jizvou po vyjmuté ledvině, za kterou dostali výměnou pár set euro a zničené zdraví až do konce života. Viděli jsme desítky novinových článků a obrázků dokumentujících otřesné případy, ale došlo i na záběry ze zatýkání zdravotníků nebo zprostředkovatelů, kteří z nelegálních odběrů a transplantací bohatli,“ popisuje zástupce ředitele KST Přemysl Frýda. KST se problematikou nezákonného obstarávání orgánů k transplantacím zabývá dlouhodobě – zapojilo se totiž do všech jednání v Bruselu a Štrasburku, na nichž se přijatý mezinárodní dokument vytvářel.
Úmluva kriminalizuje obchod s orgány i v případech, kdy nedošlo k obchodu s lidmi – mnozí totiž orgán prodají, aniž by byli vystaveni fyzickému nátlaku nebo jim bylo vyhrožováno – jednoduše proto, že nemají peníze a prodejem vlastní ledviny si je chtějí vydělat. Dokument také poskytuje vodítko, podle kterého lze potrestat každého, kdo se do sítě ilegálního obchodu s orgány zúčastní – od člověka, který rekrutuje dárce, až po nemocnici, která nad podezřelým orgánem přivře oko. Zatřetí pak úmluva přichází s ochranou pro oběti – ať už dárce, nebo i poškozené příjemce orgánu.
V otázkách práva, ochrany a prevence vztahujících se k oblasti transplantací je přitom ČR mezi předními státy. Všechny zásady přijaté konvence jsou již několik let zakomponovány do českého trestního zákoníku, a to i díky novele transplantačního zákona z roku 2013. Právě na ní KST spolupracovalo a pomohlo tak zpřísnit podmínky pro žijící dárce právě s cílem zabránit možným snahám o získání orgánu mimo oficiální čekací listinu. Na českou čekací listinu se také nemůže zapsat nikdo, kdo je už registrován v jiné zemi.
Navzdory přísným opatřením zabraňujícím ilegálnímu obchodu s orgány ČR loni stanula na předních místech žebříčku v počtu dárců a dlouhodobě se drží daleko před sousedním Německem. Důvodem jsou právě některé novinky v transplantačním zákoně, jako je příspěvek na pohřebné u zemřelého dárce. Nejúspěšnější v dárcovství jsou přitom v Evropě Španělsko a Chorvatsko. Více o darování orgánů si můžete přečíst v rozhovoru s šéfem KST Milošem Adamcem zde.
-mk-
