NS: Majitel budovy může nést odpovědnost za újmu i v případě, že místo nehody označí

Zbystřit by měli především všichni provozovatelé velkých nákupních center, v nichž zákazníci věnují pozornost nabídkám různých obchodů. Nejvyšší soud (NS) se totiž ve svém aktuálním rozhodnutí 25 Cdo 2387/2020 zastal ženy, která utrpěla zranění na chodbě nákupní galerie, a to v místě, které bylo přitom zakryté a označené. I přes to však podle NS provozovatel galerie nedostál svým povinnostem, neboť od zákazníků v takových prostorech nelze požadovat míru pozornosti stejnou, jako při chůzi venku.

Žena si způsobila zranění v jedné pražské nákupní galerii, a to na místě, které na podlaze překrývala mírně vyvýšená plastová deska, připevněná k podlaze výstražnou černožlutou lepicí páskou, toho dne sešlapanou. U soudů se pak domáhala po provozovateli nákupní galerie v Praze náhrady za ušlý výdělek, léčení, ztížení společenského uplatnění, zadostiučinění a bolestné, v souhrnu za 454 tis. Kč.

Prvoinstanční soud její žalobu zamítl, neboť v tomto způsobu zabezpečení a označení nerovnosti podlahy neshledal porušení § 2900, § 2909 či § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle soudu provozovatel centra dostál své prevenční povinnosti, pokud místo zajistil deskou a páskou. Pokud k újmě došlo, pak tím, že žena nevěnovala dostatečnou pozornost prostoru, v němž se pohybovala.

Nerovnost na podlaze v podobě plastové desky označil soud za bagatelní, a to v porovnání například s obrubníky či uvolněnými dlaždicemi na chodníku. Soud nezkoumal splnění dalších předpokladů odpovědnosti za škodu, tedy vznik újmy, její výši a příčinnou souvislost mezi újmou a protiprávním jednáním provozovatele centra, neboť neměl za prokázané, že by se takového jednání dopustil.

Odvolací soud rozhodnutí potvrdil

Odvolací soud rozhodnutí potvrdil, když se ztotožnil s tím, že nebylo prokázáno porušení právní povinnosti provozovatele. Nad to připojil úvahu, že provozovatel by dostál své povinnosti i pokud by byla plastová deska připevněna k podlaze jen potrhanou a sešlapanou obyčejnou lepicí páskou: i tak by byla podle soudu nerovnost dostatečně označená a při běžné opatrnosti viditelná.

Podle NS, který rozhodoval ve věci o dovolání, však oba soudy chybovaly, když v dané věci nesprávně posoudily otázku výkladu obsahu prevenční povinnosti.

Mohlo by vás zajímat

Nový občanský zákoník totiž podle NS přinesl v tomto směru zásadní změnu, která se musí promítnout v aplikační praxi soudů. „Vyjma toho, že citované ustanovení nově výslovně předpokládá nástup prevenční povinnosti pouze v případech, kdy to vyžadují konkrétní okolnosti případu či zvyklosti soukromého života, a že chrání odlišně vymezené právní statky náležející jinému, lze zásadní rozdíl spatřovat rovněž v tom, že se nadále již nepočítá s dosahem obecné prevence na případy způsobení škody opomenutím škůdce, nýbrž je postihováno výhradně konání, tj. aktivní jednání osob. Jinými slovy, toto ustanovení má nadále dopadat jen na případy aktivního počínání, které je požadavkem generální prevence limitováno tak, že při něm musí konající osoba dbát práv jiných osob, aby do zákonem vyjmenovaných statků nebylo neopodstatněně zasaženo vzhledem ke konkrétním poměrům a souvislostem,“ uvádí se v rozhodnutí NS.

Dostatečná opatření

Zvláštní podmínky, za nichž vznikne subjektu povinnost k náhradě újmy způsobené jeho nekonáním či opomenutím, pak stanoví § 2901 o. z. Toto ustanovení má, jak NS vyložil, ovšem subsidiární povahu a postihuje tak pouze případy, v nichž je vzhledem ke konkrétním okolnostem namístě dovodit povinnost subjektu zakročit na ochranu jiného, ačkoli jiná konkrétní zákonná či smluvní povinnost v tomto směru absentuje

Které z ustanovení § 2900 a § 2901 o. z. na určitou situaci dopadá, nemusí být však podle NS vždy jasné. Odpověď se bude odvíjet vždy od konkrétních okolností a od tvrzení poškozeného o tom, jakým způsobem bylo do jeho práv zasaženo. A v některých případech se bude jednat o kombinaci obou možných způsobů. „Koná-li vlastník při správě věci a při nakládání s ní způsobem, jenž vyvolá újmu třetí osoby, dopustí se porušení § 2900 o. z. Vytvoří-li vlastník při správě předmětu svého vlastnictví a nakládání s ním nebezpečnou situaci, resp. bude-li mít kontrolu nad nebezpečím hrozícím jinému od předmětu jeho vlastnictví, a přitom neučiní dostatečná opatření k odvrácení hrozící újmy, poruší povinnost plynoucí z § 2901 o. z. V každém konkrétním případě však je třeba vážit, zda zákrok proti hrozící újmě vyžadují okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života,“ vysvětluje v odůvodnění NS.

Označení zřetelným způsobem

Utrpí-li poškozený újmu v budově, pak za ni její vlastník bude podle NS odpovídat, pokud jeho konání při správě budovy nebylo dostatečné a nevyhovělo zvyklostem soukromého života. Ty vyžadují, aby si vlastník při nakládání s věcí a při její správě počínal tak, aby nedocházelo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, případně tehdy, pokud vytvořil (či toleroval) v budově nebezpečnou situaci, aniž by učinil dostatečná opatření k odvrácení hrozící újmy, a to s přihlédnutím k povaze prostoru, v němž se překážka nachází, a k účelu, jemuž interiérová komunikace slouží. „Způsob nakládání s věcí a standard jejího zajištění ve vztahu k možné újmě třetích osob bude tedy třeba zkoumat vždy v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k povaze věci, zvyklostem soukromého života, místním poměrům a konkrétním okolnostem vzniku újmy,“ vyložil NS.

Od provozovatele nákupní galerie je tak třeba očekávat, že snadno přehlédnutelnou nerovnost na hladkém povrchu komunikace mezi obchody označí natolik zřetelným způsobem, aby ji zaregistrovali procházející zákazníci galerie, „od nichž nelze na daném místě požadovat soustředěnou pozornost zaměřenou na stav podlahy“.  Podle NS není možné porovnávat desku v interiéru a obrubník nebo nerovnost v dlažbě chodníku: nejen jejich výška, ale i prostředí, v nichž se uvedené nerovnosti nacházejí, jsou totiž výrazně odlišné. „Jinou pozornost a obezřetnost lze od chodce vyžadovat při pohybu po chodníku a jinou v interiéru pasáže s obchody, v němž se očekává, že uživatelé budou věnovat zvýšenou pozornost spíše obsahu výkladů než nečekaným nerovnostem podlahy,“ konstatuje se v rozhodnutí NS.

Petr Dimun