Dva nejznámější britští investoři v oblasti life-science (vědy zkoumající živé organismy od mikrobů po člověka) se rozhodli vybudovat tři protonová centra pro léčbu rakoviny ve Velké Británii v hodnotě 100 milionů liber a to o rok dříve, než hodlá tuto technologii zavést Národní zdravotní služba (NHS). Pro pražské Protonové centrum je to nepříjemná zpráva, britský trh, na kterém si udělalo výbornou reklamu prostřednictvím léčby Ashyi Kinga, už nebude potřebovat jeho služby. Naopak, Británie se rázem stane cílovou destinací pro pacienty ze zbytku Evropy a tedy konkurencí.
Program je veden profesorem sirem Chrisem Evansem, podnikatelem v oblasti biotechnologií, který kvůli tomu založil společnost Proton Partners International. Podporuje ho také Neil Woodford, fondový manažer a dlouhodobý nadšenec pro life-science. Informaci přinesl deník The Financial Times.
První klinika už příští rok
Kliniky, nabízející protonovou terapii, by měly být otevřeny v Cardiffu, Londýně a Newcastlu v roce 2017. O novou technologii se začala více zajímat celá Británie poté, co se na přední strany deníků a do hlavních vysílacích časů televizí dostal příběh Ashyi Kinga, pětiletého chlapce s meduloblastomem, který absolvoval léčbu pomocí protonů v Praze. Minulý měsíc jeho rodiče dokonce oznámili, že se Ashya zbavil rakoviny (ve skutečnosti je nádor v remisi, více jsme o tom informovali zde). Přední britští lékaři zdůrazňovali, že stejně pozitivně by se chlapcův případ vyvíjel i kdyby byl léčen tradiční radioterapií v kombinaci s chemoterapií, ale vlnu zájmu o protony tím nezastavili. Britové se ptají: Jak to, že malá a chudá Česká republika má protonové centrum a velká a bohatá Británie nikoliv? Také britský ministr zdravotnictví Jeremy Hunt přispěchal se svou troškou do mediálního mlýna a minulý měsíc oznámil, že protonová terapie bude spuštěna v centrech v Londýně a Manchesteru v roce 2018. Byznysmeni ale britskou vládu o rok předběhnou.
Evans chce dokonce první kliniku otevřít už příští rok. Pro Financial Times uvedl, že Proton Partners International obdrželo příslib 100 milionů liber od investorů, včetně pana Woodforda. Další včetně Welsh Life Science Fund, založeném velšskou vládou k podpoře investic do biotechnologií a řízený také Evansem, přispějí 10 miliony liber.
Chris Evans předpokládá velký zájem od privátních pacientů a „zdravotních turistů“ ze zemí, kde není protonové centrum k dispozici, ale řekl, že chce kliniky otevřít také pacientům NHS. Národní zdravotní služba utratí ročně desítky milionů liber za stovky pacientů, které posílá na protonovou léčbu do center v zahraničí, zejména pak v USA, průměrně vydá 100 tisíc liber na jednoho pacienta. Proton Partners je prý připraveno ušetřit NHS peníze a pacientům a jejich rodinám cestování za oceán.
Podle Financial Times sám Evans odhaduje, že potřeba protonové terapie pro pacienty NHS činí 1500 pacientů ročně v nejbližších dvou letech. Přitom náklady na léčbu pacientů v zahraničí by činily více než 170 miliónů liber. Evans také tvrdí, že podle vědců by protonová terapie měla v budoucnosti tvořit 10 až 15 procent všech radioterapií v onkologii. Mnozí experti jsou však k takovým optimistickým vizím rezervovaní, protože jde o zcela novou terapii, jejíž přínosy, ale i rizika, ještě nejsou spolehlivě ověřeny v kvalitních klinických studiích. A výrazně levnější moderní radioterapie přináší velice dobré výsledky v potlačování nádorů i dlouhodobém přežití pacientů.
Osud pražského centra na vážkách
Pokud porovnáme plány na vybudování protonových center v Británii a Česku zjistíme určité rozdíly. Byznys plán pražského protonového centra zřejmě počítal především s penězi veřejného zdravotního pojištění. Smlouva, kterou v roce 2006 za VZP uzavřel tehdejší nucený správce Antonín Pečenka s firmou Proton Therapy Centre Czech, zaručovala protonovému centru na 15 let miliardu korun ročně za léčení 1600 klientů pojišťovny s rakovinou. Britští byznysmeni mají také poměrně smělé plány, ale za celou Velkou Británii počítají ročně s 1500 pacienty, které by jim dodala NHS, většinu jich tedy (aby se jim vyplatila investice do několika protonových center), musí sehnat z řad soukromých zahraničních plátců. Pokud chtělo v Británii uspět pražské centrum a využít přitom reklamy, kterou získalo díky ozařování Ashyi Kinga, může na tento trh klidně zapomenout. Navíc Britové budou lovit pacienty v dalších zemích v Evropě i po světě a mohli by – při zprovoznění několika center a vyšším počtu pacientů – nabídnout lepší ceny. VZP přitom nehodlá ustoupit tlaku pražského protonového centra. Nadále posílá na léčbu pacienty pouze dle doporučení týmu odborníků z komplexních onkologických center a snaží se tlačit cenu za ozařování směrem dolů. V případě potřeby je schopna zajistit stejnou léčbu za nižší cenu v centru v Mnichově. Smlouva podepsaná A. Pečenkou je v rukou státního zástupce a soudů a vůbec to nevypadá, že by jí někdo mohl brát vážně. Pražské centrum zatím léčí maximálně desítky pacientů z Česka a v zahraničí jí roste tvrdá konkurence. Z tohoto úhlu pohledu může brzy dojít k definitivní ztrátě trpělivosti investorů, kteří už několik let čekají, kdy se jim začne 3,5 miliardy investovaných do vybudování centra v Praze korun vracet.
Labouristé prý omezí podíl soukromníků na NHS
Ovšem plán sira Chrise Evanse možná narazí na překážky, které mohou přinést všeobecné parlamentní volby už příští měsíc. Ed Miliband, současný předseda Labouristické strany před pár dny ohlásil, že pokud vyhraje volby, omezí podíl soukromých poskytovatelů zdravotní péče na zisku z NHS. Konkrétně by labouristická vláda limitovala objem privátních firem, které mohou poskytovat služby pro NHS na pět procent. Týkalo by se to smluv na outsoursované zdravotní služby v hodnotě vyšší než 500 tisíc liber. „Pacienti jsou vždycky důležitější než zisk,“ zní nové heslo labouristů. Jak jim ovšem připomíná deník The Independent, byli to právě labouristé, za jejichž poslední vlády prudce vzrostl podíl privátního sektoru na službách NHS, zatímco za současné koalice sice růst pokračoval, ale pomaleji (viz graf).
Soukromé firmy by podle Milibanda měly mít zablokovánu možnost vybírat si třešničky na dortu, tedy lukrativní činnosti (obory, léčby) a u všech služeb by na prvním místě měli být preferováni státní poskytovatelé začlenění pod Národní zdravotní službu.
Chris Evans se novým plánem opoziční strany netrápí. Je synem zaměstnance oceláren z města Port Talbot a v minulosti posílal labouristům peníze. Proton Partners prý budou spolupracovat s každou vládou při hledání cest, jak zajistit dostupnost protonové terapie pro pacienty NHS. „Mám rád NHS. Je to fantastická britská instituce, ale je limitována v tom, co může dělat,“ prohlásil Evans s tím, že NHS není schopna zajistit poptávku pacientů po protonové terapii ve svých vlastních centrech.
Proton Partners předsedá Gordon McVie, senior konzultant Evropského onkologického institutu a hlavním lékařským poradcem je Karol Sikora, bývalý šéf onkologického programu WHO.
Jak uvádějí Financial Times sir Chris Evans „udělal štěstí“ se zakládáním a prodejem několika biotechnologických společností a nyní v tomto sektoru investuje prostřednictvím své společnosti Arthurian. Podle informací, které o sobě uvádí on sám, založil 50 úspěšných vědeckých společností v Británii i Evropě v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů a úspěšně uvedl na světové burzy 20 nových společností v hodnotě 1,8 miliard dolarů. Je současně úspěšným vědcem, údajně držitelem několika profesur, 12 vědeckých doktorátů a autorem více než 100 vědeckých publikací a patentů.
Tomáš Cikrt
