Podat stížnost u ESLP bude nově možné jen do čtyř měsíců od národního rozsudku
V platnost vstoupil dodatkový Protokol č. 15 k Úmluvě o lidských právech a základních svobodách. Od února 2022 se účinně změní lhůta pro podání stížností u Evropského soudu pro lidská práva proti národním státům na porušování Úmluvy. Přijatelnost věci, která nebyla národní justicí řádně posouzena, už není zaručena. Za lidská práva a svobody nese odpovědnost v první řadě národní stát.
Dodatkový Protokol č. 15 k Úmluvě o lidských právech a základních svobodách ratifikovalo všech 47 členských zemí Rady Evropy. Protokol tím vstoupil v platnost dne 1. srpna 2021. Rovněž byl publikován ve Sbírce. O změně rovněž informuje stránka Evropského soudu pro lidská práva.
V intencích konferencí v Brightonu, Interlakenu a Izmiru z let 2011 – 2012 přenáší Protokol 15 větší odpovědnost za dodržování Úmluvy na národní státy v rámci principu subsidiarity. „Potvrzujíce, že v souladu se zásadou subsidiarity mají Vysoké smluvní strany primární odpovědnost za zajištění práv a svobod zakotvených v této Úmluvě a jejích protokolech a že při tom požívají prostoru pro uvážení pod dohledem Evropského soudu pro lidská práva zřízeného touto Úmluvou,“ uvádí se v článku 1 Protokolu 15.
Jen zásadní věci, nikoli banality
Rovněž se mění pravidlo přijatelnosti a odmítnutí stížnosti proti státu u Evropského soudu pro lidská práva. Jako kritérium dosavadní „automatické“ přijatelnosti se ruší skutečnost, že případ nebyl řádně projednán národním soudem, ale stěžovatel současně neutrpěl vážnou újmu. Takový případ dříve neměl být odmítnut, ale nově je toto ustanovení zrušeno.
Podle důvodové zprávy byl článek Úmluvy obsahující kritérium přípustnosti týkající se „významné újmy“, změněn tak, že „byla odstraněna podmínka, že případ nebyl řádně posuzován domácím soudem. Zůstává požadavek na posouzení stížnosti tam, kde to vyžaduje dodržování lidských práv,“ uvádí zpráva.
„Tento pozměňovací návrh má zajistit větší účinnost principu maximum de minimis non curat praeto,“ naznačuje důvodová zpráva, že Evropský soud pro lidská práva se má napříště zabývat zásadními případy, nikoli banalitami, neboť „soudce se maličkostmi nezabývá“.
Nová lhůta není retroaktivní
Další významnou změnou je termín pro podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva, který se mění z nynějších šesti měsíců po vyčerpání všech opravných prostředků v národním státu na čtyři měsíce. Vývoj rychlejších komunikačních technologií spolu s podobnými lhůtami v národních státech jsou argumentem, pro zkrácení této lhůty,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Podle přechodného ustanovení však tato nová lhůta bude účinná až šest měsíců poté, co vejde Protokol 15 v platnost. Znamená to, že nová lhůta pro podání stížnosti vejde v účinnost od 1. února 2022, aby si této lhůty byli noví stěžovatelé dostatečně vědomi“.
Mohlo by vás zajímat
Pravidlo rovněž není retroaktivní: „Nový časový limit navíc nebude mít zpětnou účinnost, protože jak je specifikováno poslední větě odstavce 4, nevztahuje se na stížnosti, ve kterých bylo konečné rozhodnutí ve smyslu čl. 35 odst. 1 Úmluva přijato přede dnem vstupu nového pravidla v platnost,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
Strany nebudou zasahovat do postupu k velkému senátu
Protokol 15 rovněž mění způsob postupování stížností od sekcí k velkému senátu. Při tomto rozhodování už strany nebudou moci vznášet námitky proti postoupení.
V neposlední řadě se Protokolem č. 15 stanovuje maximální věk kandidáta na soudce ESLP na 65 let v době předložení kandidatury, neboť procedura volby soudce je velmi dlouhá a zájmem je, aby soudce absolvoval celý devítiletý mandát v úřadě. V současnosti je věk soudce ESLP omezen, dosáhne-li věku 70 let, musí se úřadu vzdát.
Česká republika podepsala dodatkový Protokol č. 15 hned v roce 2013 a ratifikovala o dva roky později v roce 2015
Důvodová práva a Protokol jsou zde.
Irena Válová
