Ministerstvo financí nedostalo od zdravotnického výboru ve sněmovně zelenou, aby posílilo svou pozici ve zdravotnictví. Pozměňovací návrhy z dílny poslanců ANO a Úsvitu, které by financím přiznaly větší rozhodovací pravomoci, byly výborem zamítnuty. Prošlo naopak zkrácení lhůty, kdy mohou klienti změnit pojišťovnu, odhlasován byl převod pravomocí ohledně kultivace DRG na ÚZIS a do zákona byl přidán nárok na péči u pacientů se vzácnými chorobami.
Ačkoliv už na minulém zdravotnickém výboru (podrobně jsme psali zde) byl probírán převod kompetencí z ministerstva zdravotnictví na ministerstvo financí, korunu debatě tentokrát nasadil poslanec za stranu Úsvit Jiří Štětina. Ten totiž přišel s návrhem, že by při neúspěchu jednání při dohadovacích řízeních stanovovalo hodnotu bodu, výši úhrady i záloh ministerstvo financí – jinými slovy, úhradovou vyhlášku by psaly finance.
„Při nedohodě stanovuje výši bodu pro další rok vyhláškou ministerstvo zdravotnictví, které je ale zároveň zřizovatelem mnoha zdravotnických zařízení a je oprávněně kritizováno za střet zájmů jako instituce mající přirozeně zájem na co největších příjmech pro jí spravovaná zařízení. Proto navrhuji převedení do kompetence ministerstva financí. Je totiž známo, že v minulosti byla hodnota bodu stanovovaná opožděně a nekvalifikovaně,“ domnívá se Jiří Štětina. Pro představu: v posledních pěti letech byly úhrady domluveny při dohadovacích řízeních v 7,5 procentech případů.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) nad nápadem jen žasne. „Já jsem v rámci pozměňujících návrhů na ledacos připraven, ale to, co přednesl pan poslanec Štětina, mě opravdu překvapilo. Já si myslím, že by pozměňovací návrh mohl být doprovozen tím, že otázku zdravotnictví nebudete řešit vy tady ve zdravotnickém výboru, ale měl by to řešit rozpočtový výbor, který je přirozeným partnerem ministerstva financí. Zdravotnický výbor si pak může řešit, zda očkovat či ne, ale do financování zdravotnictví by neměl co mluvit. Podle stejné logiky řídí ministerstvo financí orgány mnoha podniků a provádí tam daňové kontroly. Pak můžeme navrhnout, že by daňové kontroly v těchto podnicích dělalo ministerstvo zdravotnictví,“ komentuje Němeček.
„To je jako říkat, že rozumím daňovému systému a bude ze mě daňový expert, protože platím daně. Byl jsem u mnoha dohadovacích řízení a vím, jak důležité je, aby u finálního kroku bylo ministerstvo zdravotnictví, které problematiku zná. Už se moc těším na ten odbor zdravotního pojištění, dohadovacího řízení či farmakologie, kde by se to na ministerstvu financí řešilo,“ dodává Bohuslav Svoboda (ODS).
Co je o penězích, do toho má MF co mluvit
Ačkoliv je nápad poslance Štětiny výstřelkem, pro který nehlasovali ani poslanci ANO, posilování kompetencí ministerstva financí bylo součástí i pozměňovacích návrhů z pera předsedy zdravotnického výboru Rostislava Vyzuly (ANO). Stejně jako na minulém zasedání výboru také tentokrát Vyzula zopakoval, že nechce oslabovat pozici ministerstva zdravotnictví. „Jde o peníze. Pokud MF nebude mít představu o tom, jak se utrácejí, nemůže řádně hospodařit. Když dojde v pojišťovnách ke ztrátám, tak první je, že se žádá ministerstvo financí, ať ze státního rozpočtu poskytne peníze pro sanaci,“ tvrdí Rostislav Vyzula.
Jenže dosud měla možnost získat pomoc ze státní kasy pouze VZP, k tomu šlo pouze o bezúročné půjčky, které pojišťovna postupně splácí. Zdravotní pojišťovny navíc nejsou financovány ze státního rozpočtu (s výjimkou plateb za státní pojištěnce), nýbrž z pojištěnci hrazeného zdravotního pojištění.
„Nemůžu uznat argument, že když jde o peníze, mělo by to řešit ministerstvo financí. O peníze jde všude – v policii jde o peníze, v armádě jde o peníze, ve školství jde o peníze. Podle této logiky by mělo všechno řídit ministerstvo financí. Jenže za hospodaření a výdaje tady zodpovídá ministerstvo zdravotnictví a nemyslím si, že hospodaříme špatně. Ze zdravotních pojišťoven máme informace, že úhradová vyhláška, i když byla hodně prorůstová, byla napsána realisticky. Výběr pojistného se daří a zdravotnictví se nedostává do deficitu. Nemohu také souhlasit s tím, že se v návrzích nezmenšuje role ministerstva zdravotnictví – kdybychom měli místo pěti lidí do správních rad pojišťoven navrhovat tři a dva ministerstvo financí (jak to navrhuje Rostislav Vyzula, pozn. red.), tak jde o tenčení kompetencí. Ne že ne,“ oponuje Němeček.
Nejlepší analýza za posledních 25 let
Nad otrlostí ministerstva financí se pozastavuje i Němečkův předchůdce Leoš Heger (TOP 09). Když už se podle něj MF snaží řídit zdravotnictví, mělo by o něm alespoň něco vědět a mít vizi, jak ho řídit. „Zatím jsme slyšeli jen o nákupu fertilizačních center a viděli jsme jednu analýzu, kterou si MF koupilo loni v září a publikovalo ji letos v únoru s velkou slávou. Byl tam obvyklý hřbitov dat a dokonce MF řeklo, že z toho žádné závěry nejsou,“ podotýká Heger. Poslanci ANO Rostislav Vyzula a Igor Nykl jsou ale jiného názoru. „Bylo to poprvé za 25 let, kdy někdo takto komplexně zpracoval náročná data ze zdravotních pojišťoven,“ domnívá se Vyzula. O diskutované analýze jsme psali zde.
Čím dál plamennější diskusi nakonec utnula poslankyně Soňa Marková (KSČM). „Omlouvám se pánům kolegům, ale to patří na koaliční radu. Vyříkejte si to mezi sebou a přestaňte nás tady s tím obtěžovat. Tady se stírá rozdíl mezi koalicí a opozicí.“
Ztížení podmínek pro slučování pojišťoven by mohlo ohrozit platby péče
Ačkoliv předsedovi zdravotnického výboru neprošly návrhy zvyšující kompetence ministerstva financí, podařilo se mu prosadit, že poslanci a senátoři budou moci i nadále zasedat ve správní radě VZP. Neprošel ale návrh Igora Nykla, aby v ní mohli zasedat také lékaři, kteří mají s VZP smlouvu a tedy střet zájmů.
Pojišťoven se týká i další neúspěšný návrh, s nímž přišli paralelně hned dva poslanci – Rostislav Vyzula a Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Ti usilovali o to, aby se výrazně zpřísnily podmínky pro slučování pojišťoven. „Podle stávající úpravy jsou zdravotní pojišťovny samosprávnými právnickými osobami a rozhodování o slučování je v působnosti správní rady. Stát by měl zasahovat jen tehdy, kdy by rozhodnutí mělo negativní vliv na systém veřejného zdravotního pojištění, jistotu pojištěnců na zajištění místní a časové dostupnosti, hrazení služeb a podobně. To ale předložený návrh neřeší, naopak zcela omezuje sloučení na jeden jediný případ, aniž by konkretizoval, proč zrovna tehdy. To znemožňuje sloučení z jiných důvodů, byť by bylo ve veřejném zájmu. Pokud by jedinou možností, jak dosáhnut sloučení, bylo stanovené prodlení s úhradou závazků poskytovatelům, lze se obávat toho, že by některé pojišťovny vedené záměrem sloučení úmyslně tuto podmínku naplňovaly,“ domnívá se ministr Němeček s tím, že už by bylo přínosnější, kdyby případné sloučení posoudilo ministerstvo zdravotnictví z hlediska veřejného zájmu. Zdravotnický výbor mu následně dal za pravdu a nápad zamítl.
Vzácné choroby poprvé v zákoně
Co dalšího včerejší hlasování výboru přineslo? Novinkou v české legislativě je zavedení termínu vzácných nemocí, které dosud v žádném zákoně nebyly zohledněny. Více o problematice jsme psali např. zde či zde. „Základní ideou je zavést vzácné choroby do českého právního řádu a potvrdit nárok pojištěnců na hrazenou péči. Nejde tu o žádné navyšování nákladů, ale abychom v legislativě připomněli specifika vzácných chorob. Není to opatření jen pro pacienty, ale také pro poskytovatele, protože se některé tyto záležitosti řeší přes paragraf 16 a myslím, že je nedůstojné, než je paragraf vyřešen, aby se sbírala víčka v národních sbírkách,“ zdůvodňuje svůj návrh David Kasal (ANO).
V té souvislosti se poslanci dostali k tomu, že většina nákladných pacientů se vzácnými chorobami je pojištěna u VZP. „Možná je na místě začít se bavit o jiném způsobu financování těchto náročných pacientů, např. ze speciálního fondu ze státních prostředků. Je třeba nastavit lepší pravidla pro financování zdravotní péče ve smyslu zrovnoprávnění všech pojišťoven,“ domnívá se Soňa Marková.
Výbor částečně schválil také návrh Leoše Hegera, Jiřího Skalického a Martina Plíška (všichni TOP 09) zabývající se vstupem nových technologií a cenotvorbou zdravotních výkonů. Návrh byl na posledním výboru předložen v pozměněné podobě, za kterou stojí ministerstvo zdravotnictví. „Mě ale ten původní návrh připadal lepší,“ stěžuje si Ludvík Hovorka. Nelíbí se mu hlavně to, že jsou nově vyjmenováni členové pracovní skupiny, která se má problémem zabývat. K tomu se přidali i další poslanci s výčtem, kdo všechno ve skupině chybí. Při schvalování pak neprošel bod, který říká, že výkony uvedené v seznamu výkonů by měly pojišťovny hradit. „Pokud se tam dostane protonová léčba a nebude mít legislativně uvedeno, že indikace jsou dány, pak bude automaticky nasmlouvána a v protonovém centru se bude léčit všechno možné včetně prostat,“ obává se Rostislav Vyzula.
Dalším odsouhlaseným návrhem byla možnost změnit pojišťovnu nejen ke konci roku, ale také v pololetí. Zelenou dostal i rezervní fond pojišťoven ve výši 1,5 procenta, nákupy služeb nad dva miliony schvalované správní radou, převod pravomocí ohledně DRG na ÚZIS či vyjmutí Řecka a Chorvatska z referenčního koše na určování cen léčiv.
Smlouvy na dobu neurčitou by byly stopkou pro mladé lékaře
Dalším z návrhů, který naopak neprošel a kolem něhož se strhla debata, pocházel od Davida Kasala a týkal se toho, že by se všechny smlouvy s poskytovateli péče uzavíraly na dobu neurčitou. „Na jednu stranu musí být lékaři a zdravotnická zařízení nějak chráněni, protože zahájit činnost zdravotnického zařízení vyžaduje velké úsilí a nemalé investice, tudíž není možné, aby lékaři, který léčí dobře, hrozilo, že o praxi za pár let přijde. Na druhé straně se ví, že na některých místech jsou koncentrace lékařů příliš vysoké a v periferních oblastech se jich nedostává, takže nelze všem vyhovět. Aby tedy dostal každý lékař a nemocnice smlouvu na dobu neurčitou, je sice pěkné, a, jak je napsáno ve zdůvodnění, má to podpořit stabilitu podnikatelského prostředí, ale je to naprosto diskriminující pro lidi, kteří do medicíny vstupují a mají čekat třeba polovinu života než ti, co smlouvu budou mít, zemřou nebo skončí,“ domnívá se Leoš Heger (TOP 09). Ještě ostřeji proti nápadu vystoupil Bohuslav Svoboda. „Neustále sledujeme, co nás zdravotnictví stojí, ale benefity nesledujeme vůbec. Tento návrh říká, že na kvalitě vůbec nezáleží, protože tady máme smlouvu na dobu neurčitou. Je to anarchie, která nás vrací zpět k socialismu. Každý si musí zvyknout na to, že v nějaké podobě musí o své místo na slunci bojovat,“ zdůrazňuje Svoboda.
Zamítnut byl i návrh, že by se dohadovací řízení s pojišťovnami posunulo a muselo by být hotové do 30. června. Ačkoliv se ministerstvo postavilo k nápadu neutrálně, poukázal šéf resortu na to, že ČLK naopak žádá prodloužení dohadovacího řízení déle než do konce srpna. Dále neuspělo hrazené očkování proti pneumokokům pro seniory (ministerstvo chce nejdříve záměr propočítat), ponechání lhůty pravidelných lékových revizí na třech letech či zachování zajišťovacího fondu.
Michaela Koubová
