Odborníci: Bez dalších opatření proti covidu hrozí opět zahlcení nemocnic
Ve prospěch lepšího vývoje podzimní vlny epidemie proti roku 2020 podle odborníků působí očkování, kvůli nízkému podílu očkovaných ale podle nich není dostatečné. Foto: Pixabay
Bez dalších opatření hrozí podle odborníků z Centra pro modelování společenských a biologických procesů BISOP znovu v řádu týdnů zahlcení nemocnic pacienty s covidem-19. Je proto podle nich potřeba omezit kontakty a urychlit očkování, pomůže také větší vymáhání kontroly potvrzení o testu, očkování či prodělané nákaze (O-T-N). Uvedli to v situační zprávě na webu. Počty nových případů rychle rostou, BISOP odhaduje, že za týden se můžou až zdvojnásobit.
Ve prospěch lepšího vývoje podzimní vlny epidemie proti roku 2020 podle odborníků působí očkování, kvůli nízkému podílu očkovaných ale podle nich není dostatečné. Proti hraje také nakažlivější varianta viru označovaná delta a obecně sezónnost, protože na podzim a v zimě se více šíří všechny respirační infekce, protože se lidé víc setkávají uvnitř. Imunita získaná očkováním se navíc postupně snižuje.
Vývoj v nemocnicích je podle BISOP do jisté míry překvapivý, protože se předpokládalo, že počet hospitalizací bude díky očkování nižší. “Zatímco větší nakažlivost a absence omezení rychlost epidemie zvyšují, promořenost a proočkovanost ji brzdí, přičemž srovnatelnost vývoje s loňskem naznačuje, že se tyto protichůdné síly vzájemně vyvažují,” uvedli.
Ve středu bylo v nemocnicích 2300 osob, asi 300 na jednotkách intenzivní péče. Počet hospitalizovaných se zdvojnásobil za deset dní. Odborníci odhadují, že lidé, kteří se nakazí dnes, při vážném průběhu nemoci budou potřebovat nemocniční péči za týden či dva. Podle modelů, které BISOP prezentuje, může být v neděli 7. listopadu v nemocnicích až téměř 4000 osob, o týden později až 6000 a 21. listopadu i ke 12.000, což je horní hranice možného intervalu. Jeho průměr je kolem 6000.
Maximální loňský počet byl 9500 hospitalizovaných v jednom dni, 2000 na JIP. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek v úterý na dotaz ČTK uvedl, že dosažení těchto počtů nepředpokládá. Navíc na jednotkách intenzivní péče počty zatím nerostou tak rychle.
Mohlo by vás zajímat
Nejrychlejším opatřením ke zpomalení je podle nich důsledné vymáhání pravidel O-T-N (očkování, test, prodělaná nemoc), zejména na pracovištích a v místech trávení volného času. Dlouhodobě pak je třeba aplikovat cílené strategie na podporu očkování zaměřené na konkrétní skupiny neočkovaných.
“‘Přirozené’ procesy, jako je promořování či dobrovolné omezení rizikových kontaktů, samy o sobě pravděpodobně nezabrání zahlcení zdravotní péče, takže bude nutno přistoupit k omezení počtu rizikových kontaktů, případně k omezení jejich rizikovosti,” píší v situační zprávě. BISOP očekává, že pod vlivem zhoršování epidemie lidé kontakty omezí sami, pravděpodobně to ale nebude stačit. I případná opatření zaberou až za dva týdny.
Na pracovištích by mělo co nejvíce lidí přejít na home office, k čemuž dnes vyzval i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle BISOP se ale v minulých vlnách epidemie nepodařilo dostatečně. Nedoporučují ani omezení školní docházky.
“Jako ‘nejmenší zlo’ tedy zbývá omezení volnočasových kontaktů, což by znamenalo omezování či uzavírání restaurací, kulturních akcí a zákazy větších shromáždění. Vhodnější alternativou plošného omezování kontaktů se však jeví snížení jejich rizikovosti, ať už pomocí testování na pracovištích či ve školách nebo striktní kontroly očkování, negativního testu nebo prodělané nemoci,” napsal BISOP.
-čtk-
ČTK
