Jednotkám intenzivní péče v německých nemocnicích se neulevuje. Nejhorší je situace v Sasku a Braniborsku
Jednotky intenzivní péče v mnoha spolkových zemích fungují na hranici svých kapacit. Nejhorší situaci hlásí kliniky na východě, ve spolkových zemích Sasko a Braniborsko. Foto: Pixabay
Německé nemocnice se stále plní covidpozitivními pacienty zejména z řad starších a neočkovaných pacientů. Jednotky intenzivní péče v mnoha spolkových zemích fungují na hranici svých kapacit. Nejhorší situaci hlásí kliniky na východě, ve spolkových zemích Sasko a Braniborsko. Nezřídka jsou pacienti převáženi z přeplněných nemocnic do těch, kde ještě volná lůžka zbývají a je vyšší pravděpodobnost, že je nevyužijí pro „vlastní“ pacienty.
Německé kliniky mají kapacitu necelých 25 tisíc lůžek na jednotkách intenzivní péče. V současné době jich covidpozitivní pacienti využívají rovných dvacet procent, přičemž zhruba polovina z nich je uložena na lůžkách s umělou plicní ventilací. Vyplývá to z údajů portálu Intensivregister.de.
Pokud jde o vytíženost jednotek intenzivní péče, nejhorší situaci hlásí kliniky na východě Německa, konkrétně ve spolkových zemích Sasko a Braniborsko. Některé tamní nemocnice zkrátka už téměř nemají volné kapacity. „Situace je dramatická a nejistá, což má důsledky pro péči o pacienty nejen s covidem, ale i s jinými zdravotními obtížemi,“ řekl deníku Deutsches Ärzteblatt Stephan Helm, generální ředitel Saské nemocniční společnosti.
Sasko a jih Braniborska se topí v infekci
Podle něho je obsazenost lůžek intenzivní péče covidpozitivními pacienty na některých klinikách v Sasku až trojnásobná v porovnání s celostátním průměrem. Nemocnice tak musejí od základů předělávat systém, v jakém fungují, a primárně se soustředí na péči o pacienty s koronavirem. To mimo jiné znamená, že musí až na nejnutnější minimum omezit poskytování standardní péče.
Sasko však není jedinou spolkovou zemí, kde se nemocnice dostávají do svízelné situace. Tou další je sousední Braniborsko, kde je situace nejhorší na jihu. Také zde se už stává pomalu běžným standardem, že covidpozitivní pacienty je třeba převážet do jiných nemocnic. S odkazem na braniborské ministerstvo zdravotnictví to uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.
Incidence hospitalizací, která udává počet do nemocnic přijatých pacientů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, se v Braniborsku během jednoho týdne zvýšila z 5,45 na 6,16. Přibývají kliniky, které již přistoupily k přechodu do červené (v systému, který ukazuje vytíženost jednotek intenzivní péče v jednotlivých nemocnicích – viz Intensivregister.de). Podíl covidpozitivních pacientů na braniborských JIPkách se blíží 25 procentům.
Mohlo by vás zajímat
Příští týdny budou extrémním testem
Aktuální data ale nedávají příliš velkou naději, že by se mělo saským a braniborským klinikám v nejbližších týdnech ulevit. Zdravotníci tak zřejmě budou muset pracovat s vypětím všech sil i během nadcházejících vánočních svátků. Podle portálu SWR Aktuell se totiž jednotky intenzivní péče plní převážně staršími a neočkovanými pacienty.
„Příštích několik týdnů bude extrémním testem,“ řekla pro Deutsches Ärzteblatt braniborská ministryně zdravotnictví Ursula Nonnemacherová (Zelení). Podle ní se totiž stále nedaří výrazně snižovat takzvanou sedmidenní incidenci, která udává počet nově potvrzených případů nákazy přepočtených na 100 tisíc obyvatel. Ta sice v posledních dnech mírně klesla, ale z hlediska dopadů na kliniky jde o téměř zanedbatelné číslo. Incidence ve středu činila 635,1 případů na 100 tisíc obyvatel, o den dříve to bylo jen o 1,5 případu více.
Nejen zdravotní, ale i ekonomický dopad
Jakkoli sílící vlna pandemie koronaviru v Německu píše řadu tragických lidských příběhů, situace negativně dopadá také na finanční kondici nemocnic, která už před covidem nebyla růžová a vyžadovala řešení.
„Koronavirus to extrémně zhoršil,“ řekl deníku Deutsches Ärzteblatt Stephan Helm. Zřejmě nejhůře na nemocniční rozpočty dopadá odklad zákroků, které jsou zdrojem nezanedbatelných příjmů, a naopak nárůst nákladů spojený právě s koronavirem. Nemocnice musí už dlouhé měsíce vynakládat nemalé částky za ochranné prostředky pro zdravotníky.
Kliniky se musí vypořádat i s nedostatkem personálu. Opět nejde o nový fenomén – německé zdravotnictví jím trpí dlouhodobě -, jenže i zde se koronavirus zapisuje nesmazatelně. „Chybí především odborný personál, který decimuje infekce a karanténa. Lékaři a sestry často čelí lidem, kteří nejsou očkovaní, to je asi největší frustrace,“ dodal Stephan Helm. Ale nevzdávají to, přestože momentálně pracují na svém limitu.
Petr Musil
Petr Musil
