Máme ho na očích, přesto zabíjí. Lékaři se s melanomem snaží bojovat osvětovými kampaněmi
Jde o jediný druh rakoviny viditelný pouhým okem, přesto na něj jen v ČR stále umírá přes 350 lidí ročně. Výskyt melanomů u nás kontinuálně stoupá – za poslední čtyři desítky let jejich počet vzrostl sedmkrát. Zabránit tomu, aby nás diagnóza melanomu stála život, lze přitom poměrně jednoduše: prevencí a včasným záchytem, při němž je nádor v 90 procentech případů léčitelný. Zvýšit sekundární prevenci se proto snaží celá řada akcí – znamínka si lidé mohli zdarma nechat vyšetřit včera v rámci Roku prevence VFN, další kolo „stanového“ vyšetřování se pak bude konat v pondělí a úterý na pražském Václavském náměstí, kde vyroste Stan proti melanomu. Během května a června bude navíc probíhat kampaň Dny slunce, při níž se budou kontroly konat v devíti nákupních centrech po celé ČR.
„Nejdůležitější je, že bychom měli jednou ročně pravidelně chodit k dermatologovi na kontrolu znamének. Důvodem je, že např. nejčastější typ melanomu se šíří pomalu a nejdříve horizontálně. Rok dva trvá, než začne růst vertikálně. Když pacienti přijdou každý rok, jsme schopni ho podchytit včas a něco dělat. Později ho už neumíme léčit. Máme sice spoustu nových léků i biologickou léčbu, ale není to jako u karcinomu prsu, kde je 99 procentní pravděpodobnost, že to bude v pořádku. Proto apelujeme na každoroční vyšetření,“ zdůrazňuje primářka Darina Zelenková z dermatovenerologické kliniky nemocnice Na Bulovce. Bohužel i u malého melanomu se může stát, že deset či patnáct let po vyříznutí metastazuje.
Melanom, který způsobuje nekontrolovatelný růst pigmentových buněk melanocytů, je jedním z nejzhoubnějších nádorů vůbec. Ročně si jeho diagnózu vyslechne 160 až 200 tisíc lidí po celém světě, přičemž v ČR bylo v roce 2012 zaznamenáno 2730 nových pacientů. V roce 2013 se největší česká pojišťovna VZP starala o celkem 61 581 pojištěnců se zhoubnými novotvary kůže, přičemž 4225 lidí skončilo v nemocnici a 178 pacientů se léčilo v následné péči. Náklady na tyto nemocné se vyšplhaly na téměř 242 milionů korun. „Kromě péče hrazené z veřejného hrazeného pojištění nabídla loni VZP svým klientům příspěvek na vyšetření znamének dermatoskopem. Nabídku využilo 2338 klientů a na příspěvcích jim VZP vyplatila 1 050 717 korun. Stejná nabídka platí i v letošním roce,“ podotýká mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Mohlo by vás zajímat
Ve vysokém riziku jsou zahrádkáři po padesátce
Kdo by měl nabídku VZP, případně jinou akci nabízející vyšetření využít? „Prevenci melanomu by neměl podceňovat nikdo, rozhodně ale doporučujeme vyšetření, jestliže se melanom vyskytl u vás v rodině, máte-li světlou kůži a množství pih nebo mateřských znamének, pokud dochází ke změnám ve vzhledu některého z vašich znamének nebo se vám objevilo znaménko po 35. roce věku. Prevenci by neměli podceňovat ani lidé, kteří se často a hodně opalují nebo chodí do solária,“ upozorňuje v rámci akce Rok prevence Ivana Krajsová, primářka Dermatovenerologické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK. Zároveň dodává, že výskyt onemocnění se posouvá do stále mladších věkových ročníků, takže výjimkou nejsou ani dvacetiletí nemocní. „Největším rizikovým faktorem pro vznik melanomu je i jen jedno spálení v dětství,“ doplňuje primářka Zelenková.
Přestože onemocnět mohou i mladí lidé (rychle rostoucí skupinou nově diagnostikovaných jsou ženy ve věku 10 až 29 let, které podléhají trendu snědé kůže a přehánějí to s opalováním), je průměrný věk pacienta s melanomem 54 let. Vůbec nejvíce mezi nově diagnostikovanými přibývá mužů nad 50 let, kteří riziko velmi podceňují – a právě proto se na ně zaměřuje letošní Stan proti melanomu. „Náš typický pacient je muž, čtyřiapadesátník, který přijde s relativně pokročilým melanomem na zádech. Pánové například na zahrádce pracují od jara do podzimu bez košile i fotoprotekce, a aby jim slunce nesvítilo do obličeje, nastavují se mu zády. Až teprve když jim melanom začne krvácet přes košili, tak přijdou. To už je ale z hlediska uzdravení většinou dost pozdě,“ říká profesor Petr Arenberger z dermatovenerologické kliniky ve FN Královské Vinohrady.
„Že má zhoubný melanom kůže, uslyší letos 2 525 lidí. Dobrá zpráva je, že se na melanom už neumírá tolik jako dřív. Preventivní akce přivádějí k lékaři pacienty v časných stádiích choroby. Ročně zemře ´jen´ asi 365 nemocných,“ dodává docentka Monika Arenbergerová z Vinohrad.
Jak zabránit mutacím v kůži
Samozřejmě úplně nejlepší, co je s kožními nádory možné udělat, je zcela se jim vyhnout. Jak? Chránit se před sluníčkem. „Při slunění dochází k poškození DNA. Každou minutu v naší kůži zmutuje nějaká buňka. Tu je pak tělo buď schopno opravit, nebo ji imunitní systém zničí. Pokud je ale jeho kapacita vyčerpaná a nezničí ji, dojde k dělení buněk a vzniku kožního nádoru. Existuje vzácné onemocnění, při kterém pacienti neumí opravit poškozenou DNA a už jako malé děti mají po vystavení slunci nádory. Jediná možná ochrana pak pro ně je nechození na slunce, a protože UVA složka prochází sklem, musí mít doma úplnou tmu,“ vysvětluje Darina Zelenková.
To, jak jsme na sluníčko citliví, ovlivňuje náš fototyp, což je geneticky podmíněná vlastnost daná množstvím melaninu v kůži. Fototypů je celkem šest, přičemž v ČR je většina lidí typ II. nebo III. Vyšší fototyp přitom znamená vyšší přirozenou ochranu před sluncem, neznamená ale, že se člověk nemusí chránit. Ochranu zajišťuje oděv (nejlépe suchý, tmavé barvy, z umělého vlákna, hustě tkané látky, pokrývka hlavy a sluneční brýle. Krémy proti slunci, které by se měly v ideálním případě aplikovat každé dvě hodiny, jsou označeny slunečním fotofaktorem (v Evropě max. 50). Ten laicky řečeno říká, kolikrát déle můžeme zůstat na sluníčku, než vznikne začervenání. Při pobytu venku za slunného počasí je třeba uvážit také odraz slunečního záření – ten je až 80procentní od sněhu, 50 až 80procentní od vody a 25procentní od písku. Roli hraje také vlhká kůže, která zvyšuje průnik záření do kůže, a nadmořská výška – s každými 300 metry se zvyšuje intenzita UV záření o čtyři procenta. Odborníci pak doporučují vyhýbat se polednímu slunci a dávat pozor také na náhodné slunění třeba při cestě do práce. Děti do jednoho roku by se pak slunci neměli vystavovat vůbec a vyhýbat by se mu měly pokud možno až do tří let.
Návštěva stanu některé z preventivních akcí nebo lépe kožního lékaře přímo v ordinaci ovšem častěji než melanom odhalí bazocelulární či spinocelulární karcinom, které mnohdy vypadají jako nehojící se stroupky. Tyto nádory sice nemetastazují, ale jsou lokálně invazivní – když se tedy včas neodstraní, mohou prorůst až do kosti a při pozdním zásahu zanechat nepěknou památku. „Dnes stoupá množství transplantovaných, kteří musí užívat imunosupresiva. Tito lidé mají desetkrát až stokrát vyšší riziko bazocelulárního či spinocelulárního karcinomu,“ upozorňuje primářka Zelenková. Ta zároveň varuje ještě před jedním úskalím sluníčka: může totiž ovlivnit vliv užívaných léků. „Mnoho léků je fotosenzibilních, reagují tedy se sluncem. Jde např. o tetracyklinová antibiotika, diuretika, antidiabetika… Kdyby pacient na slunce nevyšel, k reakci nedojde. Jenže většinou už se pak nezkoumá, že o alergii nešlo, a člověk pak má v kartě napsáno, že má na daný lék alergii, i když to není pravda,“ uzavírá Zelenková.
Informace o termínech konání Stanu proti melanomu najdete na www.melanom.cz a o Dnech slunce na www.benu.cz.
Michaela Koubová
Michaela Koubová
