Počet lékáren v Německu poprvé loni klesl pod 18,5 tisíce. Je jich nejméně za třicet let
Lékáren v Německu ubývá. Jde o trend, který začal v roce 2009, kdy svět čelil globální finanční a ekonomické krizi. Zatímco do té doby počet lékáren stagnoval, případně mírně narůstal, dnes je jich v Německu asi o 15 procent méně než před dvaceti lety. Vyplývá to z aktuálních údajů Spolkové asociace německých lékárenských svazů (ABDA – Bundesvereinigug Deutscher Apothekerverbände).
V Německu bylo na konci loňského roku 18 461 lékáren. To představuje meziroční úbytek o necelé tři stovky. Mnohem více ale klesl počet samostatně výdělečných lékárníků, a to o 392. Dnes už se jich v Německu takto živí jen 13 718.
V roce 2021 tak na Německém území působilo vůbec nejméně lékáren od roku 1990, do něhož statistika lékárenské asociace sahá. Tehdy si němečtí pacienti mohli vybrat celkem z necelých 20 tisíc lékáren. Od roku 1990 se jejich počet v následujících deseti letech neustále navyšoval. První pomyslný vrchol přišel právě kolem roku 2000, kdy v Německu působilo přes 21,5 tisíce lékáren.
Poté jich mírně ubývalo, ovšem po roce 2003 došlo k opětovnému nárůstu. Podruhé, a zřejmě naposledy, počet lékáren v Německu kulminoval v roce 2008. Následná finanční a ekonomická krize zřejmě rozhodla o tom, že takový počet výdejen léčivých přípravků není nutný, a nastal sestupný trend.
Ubývá lékárenských živnostníků
Prezidentka ABDA Regina Overwieningová má pro soustavný pokles počtu lékáren v Německu vysvětlení. „Stále více majitelů lékáren to vzdává, protože mají personální problémy. Nemohou totiž najít nástupce, který by firmu převzal. Hrozí kvůli tomu postupná eroze základů systému zásobování léky,“ uvedla Overwieningová v tiskovém prohlášení.
Právě počet živnostníků, kteří si jako obživu zvolili provozování lékárny či lékáren je klíčovým faktorem celkového stavu lékáren v zemi. Osoby samostatně výdělečně činné totiž v tomto odvětví provozují zpravidla více než jednu lékárnu. Podle Overwieningové nejsou výjimkou až tři provozovny na jednoho lékárenského živnostníka. Pokud tedy svou činnost ukončí jeden, stáhne s sebou klidně i tři lékárny.
Mohlo by vás zajímat
„Má-li v budoucnu zůstat zachováno efektivní zásobování léčivy, musí být přijata jasná protiopatření. Potřebujeme vzbudit zájem o lékárenství u mladých lidí,“ apelovala šéfka Spolkové asociace německých lékárenských svazů.
Podle ní ale nejde jen o to, aby mladí lidé byli v lékárnách ochotni pracovat jako zaměstnanci, nýbrž i jako jejich provozovatelé. „Aby byli ochotni převzít firmu. V tom mohou pomoci politikové, když nastaví přívětivé podmínky pro provoz lékáren, sníží byrokratickou zátěž a podobně. To může inspirovat větší počet mladých lékárníků, aby začali v oboru podnikat,“ dodala Regina Overwieningová.
Podprůměrná hustota lékárenské sítě
Že zásobování léky může být v blízké budoucnosti v Německu problém, dokazují také údaje o hustotě lékárenské sítě. V současné době v Německu připadá na 100 tisíc obyvatel jen 22 lékáren. Průměr Evropské unie je přitom 32 lékáren na 100 tisíc lidí. Německo se tak ocitá jen asi na dvou třetinách průměru evropské sedmadvacítky.
Unijního průměru nedosahuje zdaleka ani jediné spolková země. Nejhustší lékárenskou sítí se může pochlubit Sársko, kde jich na 100 tisíc obyvatel připadá 29. Nejhorší je situace naopak v Bádensku-Württembersku, Brémách, Hamburku a také v Berlíně, kde funguje jen 21 lékáren na 100 tisíc obyvatel.
Přitom počet lidí, kteří v lékárenství pracují, se za poslední tři roky zvýšil, a to asi o dva tisíce. Na druhé straně průměrný věk lékárenských pracovníků přesáhl 46 let. Mírně se také zvýšil počet studentů, kteří o farmacii mají zájem, vyplývá z údajů ABDA.
Petr Musil
Petr Musil
