Nečekané pozitivum pandemie koronaviru? V Německu dramaticky poklesla spotřeba antibiotik

Na koronavirové pandemii bychom sotva hledali něco pozitivního, co by alespoň částečně mohlo vykompenzovat oběti na životech nebo obří ekonomické škody. Nicméně jedno nezamýšlené plus přece jen covidová krize přinesla. A sice dramatický pokles spotřeby antibiotik, jak naznačují údaje za prvních pět měsíců loňského roku z Německa. Tématu se věnuje deník Deutsches Ärzteblatt.

Propuknutí pandemie COVID-19 v březnu 2020 vedlo mimo jiné k významným změnám ve struktuře nemocnosti, a tím i v předepisování léčivých přípravků v Německu. Tato skutečnost je zvláště zřetelně vidět na počtu předepsaných antibiotik.

Jejich objem se snížil ve druhém kvartále roku 2020 na historické minimum. Vyplývá to ze statistik Ústředního ústavu pro zákonné zdravotní pojištění (Zi – Zentralinstitut für die kassenärtzliche Versorgung), na kterou odkazuje deník Deutsches Ärzteblatt.

Institut zkoumal období od ledna 2016 do května 2021 a porovnával vývoj předepsaného objemu antibiotik zvláště v době, kdy se populací šíří respirační choroby. To znamená, že svou pozornost zaměřil na podzimní a zimní měsíce.

Antibiotik nejvíce ubylo u dětí

Zatímco v roce 2019 bylo v Německu vydáno 29,5 milionu receptů, o rok později to bylo už jen 21,8 milionu. To představuje pokles o 26 procent. „Praktičtí lékaři a specialisté v Německu předepisovali antibiotika již před koronavirovou pandemií v mezinárodním srovnání poměrně velmi mírně,“ píše deník Deutsches Ärzteblatt.

Z údajů Ústředního institutu ovšem nevyplývá, že by pokles počtu předepsaných antibiotik nastal v důsledku uzavření škol či předškolních zařízení, protože menší objem předepsaných léků tohoto typu byl patrný ve všech věkových skupinách.

Mohlo by vás zajímat

Končící náměstkyně na zdravotnictví odejde i z orgánu pojišťovny

Vůbec největší relativní pokles počtu předepsaných antibiotik byl zaznamenán ve věkové skupině dětí do šesti let. Oproti roku 2019 se užívání antibiotik snížilo téměř o polovinu (přesněji o 44 procent). Ve věkové skupině 7 až 18 let nastal pokles o 35 procent. To je sice méně než u dětí, ale i tak jde o velmi významný pokles.

Nejmenší relativní pokles v objemu předpisů a spotřeby antibiotik nastal ve věkové skupině 19 až 65, a to jen asi o 26 procent. Zároveň ale platí, že v této věkové skupině došlo k největšímu absolutnímu poklesu objemu spotřebovaných antibiotik. V roce 2020 bylo vydáno asi o 4,5 milionu předpisů na antibiotika méně než v předpandemickém roce 2019.

Lidé s příznaky nemoci častěji nechodili do práce

Podle Ústředního institutu je za poklesem objemu předepsaných antibiotik v Německu také zavedení protiepidemických opatření, což vedlo k nižšímu počtu infekcí dýchacích cest a případů pracovní neschopnosti v důsledku infekčních chorob.

Jenže to prý samo o sobě nevysvětluje tak silný pokles preskripce antibiotik v této věkové skupině (19 až 65 let). Podle výzkumníků je možné, že se zásadně změnil způsob, jakým se vypořádáváme s respiračními infekcemi.

Lidé prý mnohem kritičtěji koukali na kolegy, kteří se objevili v práci navzdory příznakům nachlazení nebo respirační choroby. Takový přístup podle výzkumníků snižuje vnímaný nebo skutečný tlak na zaměstnance, by byli na pracovišti přítomni, i když byli nemocní.

Antimikrobiální rezistence

Pokud měla pandemie koronaviru takový dopad na objem předepsaných antibiotik, pak jde jednoznačně o dobrou zprávu. Odborníci totiž už řadu let varují, že antibiotika jsou v západním světě nadužívána, což se může lidstvu později vymstít. Bakterie, které způsobují nepříjemné infekce, se totiž stávají odolnějšími, a pro jejich hubení je třeba vyvíjet stále nová a také silnější antibiotika.

Ve vědeckém časopise The Lancet vyšla nedávno studie, z níž vyplývá, že kvůli odolnosti bakterií vůči antibiotikům zemře každý rok na celém světě asi 1,3 milionu lidí. To je ale údaj, který hovoří o přímé souvislosti úmrtí a neúčinnosti antibiotik. Ve skutečnosti může být počet obětí odolných bakterií až pět milionů ročně.

Vědci antimikrobiální rezistenci zkoumali na datech nasbíraných v roce 2019 ve více než dvou stovkách zemí. Tento sběr se týkal téměř půl miliardy osob. Nejhorší situace panuje v západní části subsaharské Afriky, nejlépe na tom je Austrálie.

Petr Musil