Policie začne vydávat příkazy k odstranění teroristického obsahu online, dohlížet bude ČTÚ
Česká republika implementuje nařízení Evropské unie, kterým mají být uživatelé internetu chránění před škodlivým obsahem podporujícím terorismus. Zda jde o teroristický obsah bude hodnotit sama Policie ČR. Dohled nad hostingovými službami šířícími terorismus přebírá Český telekomunikační úřad. Přezkum zahraničních příkazů bude na ministerstvu vnitra. Proti rozhodnutí budou podnikatelé moci podat žalobu k soudu.
Vyplývá to z návrhu zákona proti šíření teroristického obsahu on-line, který předkládá do připomínkového řízení ministerstvo vnitra. Česká justice už v lednu informovala o záměru zákona. Nyní vnitro navrhuje paragrafové znění doprovozené důvodovou zprávou.
„Hmotněprávní úprava České republiky komplexně postihuje teroristické trestné činy včetně podpory terorismu. Přestože stíhání pachatelů terorismu zůstává prioritou, je neméně důležité omezit přístup k teroristickému obsahu online, aby byli uživatelé internetu chráněni před takovým škodlivým obsahem a aby aktivity směřující k obhajobě a podpoře terorismu na internetu byly ztíženy,“ uvádí důvodová zpráva.
Strašení lidí, řezání hlav, destabilizace společnosti
Navrhovaný zákon má podle důvodové zprávy zajistit čtyři hlavní funkce, které plní stát podle nařízení EU. Návrh zákona je předkládán jako adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online do českého právního řádu.
První funkce se odehrává v režii Policie ČR: „První funkcí je vydávání příkazů k odstranění, které zavazují poskytovatele hostingových služeb, aby zpravidla do 1 hodiny odstranil nebo znepřístupnil konkrétně označený teroristický obsah. (Samo Nařízení definuje teroristický obsah odkazem na směrnici 2017/541/EU.) Určený orgán tedy bude vyhodnocovat, zda jde o teroristický obsah, a nařizovat jeho odstranění. Předložený návrh stanoví, že v České republice bude takovým orgánem Policie ČR, která má za úkol odhalovat a potírat terorismus i další související trestnou činnost,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Podle jmenované směrnice je teroristickým obsahem například „šíření sdělení veřejnosti, ať už on-line či off-line, jehož záměrem je podnítit spáchání teroristického trestného činu, například formou glorifikace teroristických činů“. Už v záměru zákona byly zmíněny například veřejně uřezávané hlavy lidí. Podle předmětné směrnice však může být za teroristický obsah nakonec považováno cokoli, co například vyděsí velké množství lidí nebo destabilizuje stát.
Mohlo by vás zajímat
Směrnice, na kterou návrh zákona odkazuje, je zde.
Polemika a kontroverzní názory se za terorismus nepovažují
Předmětný paragraf českého zákona pak vypadá takto: Příkaz k odstranění
1.Policie České republiky (dále jen „policie“) může po posouzení skutečného účelu veřejného šíření teroristického obsahu přikázat odstranění teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu, a to prostřednictvím formuláře podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 (dále jen „nařízení“); přitom přihlédne zejména k povaze a znění výroku nebo projevu, ke kontextu, ve kterém byl učiněn, a k míře, ve které mohou přivodit škodlivé důsledky, pokud jde o bezpečnost a ochranu osob.
Kromě toho Policie ČR prostřednictvím kontaktního místa přijímá informace o odstranění teroristického obsahu nebo o nemožnosti ho odstranit.
Jak se takový postup slučuje s právem na svobodu slova a projevu? Odpověď lze nalézt v rozdílové tabulce k návrhu. V kolonce „nařízení EU“ je toto vysvětlení: „Veřejně šířený materiál pro vzdělávací, žurnalistické, umělecké nebo výzkumné účely nebo pro účely předcházení terorismu nebo boje proti němu, včetně materiálu, který je vyjádřením polemických či kontroverzních názorů ve veřejné diskusi, se za teroristický obsah nepovažuje. Skutečný účel šíření a to, zda je veřejně šířen materiál k uvedeným účelům, se určí posouzením.“
ČTÚ rozhodne o teroristickém obsahu z moci úřední
Druhou ze čtyř funkcí má zastávat ministerstvo vnitra, které má přezkoumávat příkazy k odstranění teroristického obsahu ze zahraničí. Třetí funkci pak dostane Český telekomunikační úřad. „Třetí funkcí je dlouhodobá práce s těmi poskytovateli hostingových služeb, kteří budou skutečně vystaveni teroristickému obsahu a budou povinni zavést účinná zvláštní opatření, aby výskyt teroristického obsahu v rámci svých hostingových služeb omezili. Součástí cíleného správního dohledu nad poskytovateli hostingových služeb napadenými teroristickým obsahem bude tedy po delší dobu probíhající dialog týkající se fungování zvláštních opatření v praxi. Tento úkol tedy nemá charakter ad hoc zásahu, ale povahu časově delší dílčí regulace činnosti podnikatele, která navíc bude do značné míry technického charakteru,“ uvádí se v důvodové zprávě.
„Tuto funkci bude plnit Český telekomunikační úřad, který je ke správnímu dohledu nad soukromými subjekty v sektoru informačních technologií nejlépe vybaven a jehož působnost ve vztahu k různým oblastem elektronických a digitálních služeb postupně rozšiřuje,“ stojí v důvodové zprávě.
Podle § 5 návrhu má dohled vypadat takto:
Dohled nad prováděním zvláštních opatření
(1) Český telekomunikační úřad (dále jen „úřad“) rozhoduje podle čl. 5 odst. 4 nařízení z moci úřední o tom, že je poskytovatel hostingových služeb vystaven teroristickému obsahu. Vydání rozhodnutí podle věty první může být prvním úkonem v řízení.
(2) Úřad přijímá oznámení zvláštních opatření podle čl. 5 odst. 5 nařízení, která poskytovatel hostingových služeb přijal nebo hodlá přijmout.
(3) Úřad vykonává dohled nad prováděním zvláštních opatření a v řízení z moci úřední ukládá poskytovateli hostingových služeb povinnost přijmout nezbytná zvláštní opatření podle čl. 5 odst. 6 nařízení. Vydání rozhodnutí podle věty první může být prvním úkonem v řízení.
(4) Při výkonu dohledu podle odstavce 3 může úřad provádět kontrolu podle kontrolního řádu.
(5) Úřad na základě žádosti poskytovatele hostingových služeb nebo z moci úřední rozhoduje o tom, že poskytovatel hostingových služeb již není podle čl. 5 odst. 4 nařízení vystaven teroristickému obsahu. Vydání rozhodnutí podle věty první může být prvním úkonem v řízení z moci úřední.
Čtvrtou funkcí návrhu zákona je správní trestání v případě neplnění některých povinností stanovených nařízením EU. Podle návrhu zákona má být za nesplnění povinnosti udělena pokuta až ve výši 200 000 korun.
Úplný návrh včetně důvodové zprávy je zde.
Irena Válová
