Válka na Ukrajině ohrožuje miliony dětí. Podepisuje se na duševním zdraví, na Blízkém Východě navíc hrozí hladomorem
Foto: Velvyslanectví Ukrajiny v Praze
Válka na Ukrajině devastuje životy dětí po celém světě. Nejvíce jsou pochopitelně zasaženy ty ze samotné Ukrajiny. Vedle bezprostředních dopadů bombardování, při kterém už některé děti zahynuly, byly zraněny nebo přišly o rodiče, je ohrožuje například vdechování kouře, které poškozuje plíce, a jsou tu také dopady na duševní zdraví. Riziko vzniku depresí, úzkostí či traumat lze snížit tím, že budou dospělí, kteří o děti pečují, sami dbát na své duševní zdraví a poskytnou tak dětem alespoň základní pocit bezpečí. Zároveň může pomoci dodržování řádu, na který byly děti zvyklé dříve. Válka ale neohrožuje jen děti na Ukrajině – dopadne zřejmě i na ty, které v blízkovýchodních zemích závislých na dovozu obilí z Ukrajiny a Ruska ohrožuje hlad. Milionům dalších dětí tak kvůli konfliktu hrozí nemoci či dokonce smrt hladem.
Válka na Ukrajině trvá deset dní, už ale stihla proměnit životy lidí po celém světě. Utrpení se nevyhýbá ani dětem. Podle čísel UNICEF přišlo během prvního týdne války o život 17 dětí a 30 jich bylo zraněno (jde o potvrzené případy, skutečná čísla jsou zřejmě mnohem vyšší). Z půl milionu dětí se stali uprchlíci, miliony jsou uvězněny v násilím zmítané zemi a mnozí se musejí ukrývat v krytech, sklepech, suterénech či stanicích metra. Zničeny byly stovky domovů. Stovky tisíc lidí nemají kvůli poškození infrastruktury přístup k pitné vodě a mnozí nemají dostupnou zdravotní péči. Zemi chybí kriticky důležité zdravotnické potřeby a léky, navíc musí bojovat s tím, aby znovu nepropukla dětská obrna. Na zdraví dětí se navíc může podepisovat i vdechování kouře a popela vznikajícího při bombardování a požárech, které může poškodit nos a plíce.
Odborníci ale varují, že to, čemu děti z Ukrajiny musí nyní čelit, může mít dopady i na jejich duševní zdraví. Studie ukazují, že děti a rodiny žijící nebo prchající z válečných zón mají zvýšené riziko duševních problémů.
„Děti jsou extrémně citlivé na nejistotu a mohou utrpět nejen fyzické, ale i psychické trauma, které může přetrvávat dlouhý čas,“ podtrhává podle ABC News profesor pediatrie na Stanfordské univerzitě Paul Wise. „Už v minulosti jsme viděli, že válečná situace, jaká je nyní na Ukrajině, může zvýšit riziko vzniku deprese a úzkosti,“ doplňuje klinická psycholožka z Orlandské dětské nemocnice Arnolda Palmera Monica Barretová.
Ne všechny děti ale musí utrpět kvůli tomu, co viděly, trauma – mohou reagovat i zcela odlišně. „Některé děti mohou být rozrušenější, může být těžší je zklidnit, budou neklidné. Jiné děti se stáhnou, nebudou tolik plakat a vyžadovat pozornost. Někteří se na ně mohou podívat a říci si: tohle dítě to zvládá velmi dobře. Jenže někdy jde o signál, že je něco špatně, protože tyto děti to drží v sobě, internalizují většinu z toho, co se děje,“ vysvětluje ředitel Centra pro vývoj dětí při Harvardské univerzitě Jack Shonkoff.
Mohlo by vás zajímat
Důležitý je řád a podpora dospělých
Proto je zásadní, aby byl v životech dětí co nejvíce zachován řád a měly pocit stability. Dospělí pak mohou pomoci dětem chránit jejich duševní zdraví tím, že budou pečovat i o to svoje.
„Nejdůležitějším faktorem, který určuje, jak se s tím děti popasují a půjdou po válečné zkušenosti kupředu, je povaha dospělých, kteří se o ně starají. Když jsou rodiče a pečující velmi traumatizovaní, nemohou poskytnout podporu. Potřeby dospělých se tak stávají pro ochranu dětí kriticky důležité,“ vysvětluje Shonkoff. Podle něj jde o podobný přístup, který vidíme v instruktážních videích a na letácích v letadlech – cestující nejdříve musí nasadit kyslíkovou masku sobě, až pak pomáhat ostatním. „Neznamená to, že říkáte, že jste důležitější než vaše dítě. Je to způsob, jak říci, že když omdlíte, vaše dítě v pořádku nebude,“ dodává.
Co se týče malých dětí, ty jsou podle Shonkoffa velmi naladěny na to, co se děje okolo, a když se o ně dospělí nebudou zajímat, může se to podepsat na jejich vývoji. „Pokud je rodič velmi traumatizovaný nebo depresivní, nemůže se na dítě usmát zpátky. To signalizuje nebezpečí pro mozek, i když dítě netuší, co se děje. Výsledkem může být nadměrný stres, zvýšení rizika zánětu a krevního tlaku,“ poukazuje Jack Shonkoff.
Děti se na dospělé navíc neobracejí jen kvůli ochraně, ale také proto, aby zjistily, co se s nimi děje v čase hluboké nejistoty a jak vyděšené mají být. „Děti se budou cítit nejlépe chráněny silným, soudržným komunitním a rodinným životem,“ doplňuje Paul Wise.
Zároveň je zásadní zajistit, aby měly děti i ve válečné zóně zajištěn řád, který jim pomůže v rozvoji. I v bunkrech je tak potřeba si s dětmi hrát a zkusit jim zajistit výuku. „Děti už nejsou ve škole, nejsou v bezpečném prostředí. Zachovat nějaký řád může velmi pomoci a ochránit je během těchto těžkých časů,“ zdůrazňuje Monica Barretová. Podle ní platí to samé pro děti v uprchlických táborech. I ony by měly být s rodinou a měly by mít prostor k tomu, aby trávily svůj čas co nejvíce normálně – učily se hrály si.
Hladomory hrozí v Jemenu, Libanonu i Sýrii
Válka na Ukrajině bohužel neohrožuje jen tamní děti. Organizace Save the Children poukázala na to, že kvůli ní raketově stoupající ceny pšenice, což může pro děti v Jemenu, Libanonu či Sýrii znamenat onemocnění či dokonce smrt kvůli hladu. Rusko a Ukrajina totiž produkují významnou část světových zásob pšenice – v roce 2019 vyvážely skoro čtvrtinu světových zásob. Válka tak povede k růstu cen, v některých zemích až o 50 procent.
V Jemenu, kde se importuje 95 procent pšenice (30 procent je z Ruska a Ukrajiny), tvoří pšenice a chleba více než polovinu kalorického příjmu průměrné domácnosti. Během posledních pár let se přitom ceny jídla v zemi více než zdvojnásobily a rodiny jsou tak nuceny zmenšovat porce nebo některá jídla zcela vynechávat. Více než polovina populace tak čelí podle Světového potravinového programu akutnímu hladu.
„V Jemenu je už nyní osm milionů dětí na hranici hladomoru. Rodiny jsou vyčerpané. Čelily hrůze za hrůzou po sedm let války. Obáváme se, že už nezvládnou další šok, zvláště když se týká hlavní potraviny, která drží jejich děti naživu,“ říká country director pro Jemen organizace Save the Children Rama Hansraj.
V Libanonu dokonce až 80 procent dovážené pšenice pochází z Ruska a Ukrajiny. Země přitom očekává rekordní inflaci a už teď v ní roste počet rodin, které nemají dost jídla. Kvůli ekonomické krizi vzrostly ceny potravin čtyřikrát a už před měsícem tak některé rodiny musely snížit příjem jídla na polovinu. Pšenice z Ukrajiny je v takovéto situaci životně důležitá, a přijít o ni bude znamenat obrovskou ránu.
Obavy jsou také o děti v Sýrii, kde domácí produkce pšenice kvůli skoro 11letém konfliktu a ekonomické krizi zkolabovala. V roce 2021 tak dosahovala zhruba čtvrtiny toho, co v předválečných letech. 12 milionů lidí, tedy více než polovina populace, tak nemá dostatek jídla, a válka na Ukrajině tato čísla ještě zvýší.
„Save the Children volá po okamžitém ukončení násilí na Ukrajině, protože je to jediná cesta, jak ochránit děti. Také to zabrání zhoršení situace dětí a rodin mimo Evropu, jejichž přežití závidé na závisejí na exportu,“ dodává organizace Save the Children.
–mk–
Michaela Koubová
