Pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce, dobrovolné doplňkové připojištění, systémová podpora těch, kteří se aktivně starají o své zdraví, a také snížení maximálních úhrad zdravotních pojišťoven za léky nakupované nemocnicemi. To je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP09) základní čtveřice opatření, která mají vést k větší stabilitě a předvídatelnosti českého zdravotnického systému tak, jak o tom současná vláda hovoří ve svém programovém prohlášení. Své plány ministr podrobněji představil na kulatém stole Zdravotnického deníku, který se věnoval financování zdravotnictví.
Zdravotní systém musí být transparentní, předvídatelný a mít odpovídající finanční zajištění, tvrdí vláda ve svém programovém prohlášení. Toho chce dosáhnout v několika krocích. Jako první začaly resorty zdravotnictví a financí připravovat legislativní úpravu pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce. „To je však jen jeden dílek,“ prohlásil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) na kulatém stole Zdravotnického deníku k financování zdravotnictví, kde představil své další „dílky do skládačky“.
Především jde o nastavení dobrovolného doplňkového připojištění a systémovou podporu těch, kteří se aktivně starají o své zdraví. Dalším krokem má být snížení maximálních úhrad zdravotních pojišťoven, které platí nemocnicím za nákupy léků. Na všech třech oblastech by měli podle Válka již úředníci jeho rezortu, případně ve zdravotních pojišťovnách, pracovat.
Vratky, co mizí v systému
Tak například Válkova náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová již dostala za úkol navrhnout řešení, jak snížit mnohdy vysoké rozdíly mezi částkou, za níž nemocnice nakoupí léky, a maximální stanovenou úhradou, kterou jim za tyto léky proplácí zdravotní pojišťovny. Ta bývá často o dost vyšší než finální nákupní cena. Podle ministra tyto „vratky“ ve prospěch daného zdravotnického zařízení mohou dosahovat v průměru až 400 milionů korun na jednu větší krajskou nemocnici.
„Osobně vratky nepovažuji na špatnou věc, fungují i v jiných zemích. Ale tam mají přesně určené, na co je lze použít. Chtěl bych, aby byly součástí finanční uzávěrky nemocnic, alespoň těch přímo řízených. Měli bychom vědět, kolik těch vratek bylo a na co byly použity, aby jen tak nemizely v systému,“ popsal ministr.
Podle něj by výsledná úprava měla motivovat obchodní náměstky a vedení nemocnic obecně, aby usilovali o co nejnižší možné nákupní ceny léků. „A na druhou stranu to nemůže být tak, že velká nemocnice, která si dovede vyjednat lepší ceny, má pak taky velkou vratku, a nemocnice, která je malá, má malou vratku,“ upřesnil.
V souladu s novelou zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, která platí od začátku tohoto roku, měla být podle Válka již připravena novela příslušné vyhlášky, jež maximální výši úhrad za léky upravuje. „Vloni ale řádil covid a nebyl na to čas. Teď bych chtěl, aby o tom pojišťovny diskutovaly. Aby se maximální úhrady dostaly níž a aby tam zůstal prostor pro přesně definované vratky,“ dodal ministr.
Opoziční poslanec a předseda podvýboru pro lékovou politiku, přístrojovou techniku a zdravotnické prostředky Kamal Farhan (ANO) Válkovým plánům v principu rozumí. „Jen ale upozorňuji, že podle některých ředitelů fakultních nemocnic dostanou na základě těch nových pravidel podstatně méně peněz než v minulosti. Prakticky se to prý pro ně budou rovnat ekonomické nule,“ varoval.
Válek: Vadí mi, že to systém neumožňuje
Další peníze má do systému přinést dobrovolné doplňkové připojištění, k jehož zavedení se vláda zavázala v programovém prohlášení. Podle ministra by mělo být možné se připojistit na takovou péči, která dnes není hrazená. „Představuji si to podobně jako zdravotní pojištění, s nímž odjíždíte do zahraničí. Máte nějaké základní pojištění a je na vás, na co víc se ještě připojistíte. Určitě to ale nebude spočívat v tom, že by to, co je dnes hrazené, hrazené nebylo. To je absurdní a není k tomu důvod,“ ujišťuje ministr.
Připojištění by podle něj mělo být na to, co se dnes tak jako tak hradí hotově. „V mé oblasti to může být například virtuální kolonoskopie, různé typy instrumentárií nebo některé typy kontrastních látek. Měla by k tomu být možnost alespoň částečné úhrady v případech, kdy dnes platíte všechno anebo nic. To je systém připojištění, kterému já říkám malusy,“ popisuje Válek. Podle něj může být sice pojistka pro někoho drahá, ale jemu vadí především skutečnost, že to systém vůbec neumožňuje. „A pokud si někdo chce a může připlatit a ty peníze se dostanou do standardního systému, tak to je výhoda pro všechny,“ tvrdí.
Ruku v ruce s nastavením připojištění je však podle Válka třeba definovat i to, co je správná klinická praxe. Ve svém programovém prohlášení se vláda ostatně zavazuje vytvořit do roku 2022 samostatný panel Agentury pro zdravotnický výzkum, který by měl klinické doporučené postupy vytvářet. „Potřebujeme tyto postupy definovat, a pak podle DRG hradit ta pracoviště, která se jimi řídí,“ upřesnil Válek.
Nešikanovat ty, co na své zdraví nedbají
Vedle „malusu“ v podobě připojištění by ministr rád zavedl i systémové „bonusy“, čili zvýhodnění, pro ty, kteří pravidelně navštěvují preventivní prohlídky. „Nemoc se zachytí dřív a lépe se léčí. Tím tito lidé de facto systém zlevňují v době, kdy dosáhnou určitého věku a začínají být daleko více konzumenty péče než plátci. Tady vidím velký prostor pro diskusi,“ řekl Válek.
Ministr již zadal svým úředníkům, aby přišli s návrhy, jak by tyto bonusy mohly vypadat. Podle Válka by v principu měly mít podobu ekonomické výhody, například snížení pojistky, nebo možnosti ukládat část pojistky do nějakého fondu, nebo podobu služby, jako například lázní nebo komplexní, tzv. manažerské, preventivní prohlídky zdarma. „Mělo by to být spíše ve sféře služeb a výhod než financí. Finanční bonus se totiž v systému, který má být předvídatelný, může stát něčím velmi nepředvídatelným. Zadal jsem však i tuto variantu,“ popsal Válek.
Zdravotní pojišťovny sice již v současné době nabízí svým klientům určité výhody, jež financují z fondu prevence, ministrovi však vadí, že se nejedná o předvídatelnou systémovou podporu: „Měli bychom podpořit to, že se ten člověk nechá systémem šikanovat, že chodí na vyšetření a nechá na sebe sáhnout. On to dělá pro to, aby se choroba zachytila včas, a stát ho k tomu nutí pro to, aby léčba byla levnější.“
Tento typ bonusů by ministr rád spustil co nejdříve, a až poté by měly přijít na řadu „malusy“ v podobě připojištění. Obojí by nicméně mělo motivovat lidi, kteří se o své zdraví starají. „A zároveň se nešikanují ti, co na to kašlou. Ti budou stále mít to, co mají teď,“ zdůrazňuje ministr.
Dát šanci sobě i systému
Opoziční hnutí ANO zatím o možnosti zavést zdravotní připojištění neuvažuje. „Zdravotní péče musí být hrazena z veřejného zdravotního pojištění,“ říká Kamal Farhan. Diskuse se však nezříká. „Musel bych ale vidět nějaké konkrétní návrhy, a pak se o tom můžeme bavit,“ dodává.
Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a pirátská poslankyně Olga Richterová souhlasí s tím, že pokud lidé chodí na prevence, dávají šanci sobě i systému a měli by být za to bonifikovaní. Pozitivní motivace zaměřená na prevenci je podle ní určitě dobrá cesta. „Různé skupiny lidí ale ocení různé věci. Někdo chce chodit plavat, jiný chce do lázní nebo příspěvek na dietní stravování. Škála může být pestrá. To klíčové slovo je ale osobní odpovědnost. Zdraví je něco, na co si musíme dbát sami. Směrem k tomu má jít ta pobídka,“ dodala.
Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila by se stát měl ještě více zamyslet nad tím, jak složitější preventivní vyšetření, na která se dlouho čeká či se na ně musí chodit opakovaně, předsunout více do ambulantního prostředí. „Měli bychom více využívat moderní technologie a POCT (point-of-care-testing – provádění určitých laboratorních vyšetření v blízkosti pacienta a také všeobecné označení přístrojů, které danou analýzu umožňují – pozn.red.). Závisí to ale hodně na pojišťovnách, zda budou tento typ vyšetření bonifikovat,“ uzavírá Vobořil.
Helena Sedláčková
Foto: Radek Čepelák
