Včasné odhalení zdravotního problému a následná léčba mohou pomoci zachránit ročně až 11 tisíc lidí, kteří na Slovensku umírají na odvratitelná úmrtí. Prevence přitom zachytí až 10 procent onkologických onemocnění v časném stádiu, která sice vyžadují léčbu, ale po jejím absolvování se pacient může vrátit do plnohodnotného života.
„Preventivní mamografií dokážeme zachránit ročně 300 žen, pravidelným screeningem rakoviny děložního čípku, který je součástí preventivní prohlídky u gynekologa se může zabránit až devíti z deseti případů rakoviny,“ vysvětluje Ivana Štefúnová z oddělení komunikace Všeobecné zdravotní pojišťovny (VšZP).
Prevence také šetří veřejné zdroje, které se mohou využít efektivněji na léčbu nemocných pojištěnců. „Jedno euro investované do prevence ušetří 4 eura vynaložená na léčbu. Je rozdíl, zda za prevenci například v podobě testu na okultní krvácení zaplatí pojišťovna 12 euro anebo víc než 5 tisíc euro za rozvinuté stádium rakoviny tlustého střeva a konečníku. Peníze ušetřené díky pravidelné prevenci by se mohly investovat do drahých inovativních léků, které nejsou standardně hrazené z veřejného zdravotního pojištění,“ říká Ivana Štefúnová.
Ženy jsou zodpovědnější než muži
Specialisté upozorňují na potřebu pravidelně absolvovat preventivní prohlídky. „Nazýváme je preventivními, ale mělo by se jim spíše říkat bezpečnostní. Je to výstižnější. Ani s autem nechodíme na preventivní prohlídku, ale na bezpečnostní. Prohlídky považuji za mimořádně důležité zejména proto, že dovedou včas zachytit onemocnění, hlavně ta, která jsou častou příčinou úmrtí anebo snížení kvality života,“ konstatuje MUDr. Jozef Dubravický, přední slovenský urolog. Na pravidelné prohlídky by měli chodit muži i ženy. A jak často? Podle zdravotního stavu člověka, jeho onemocnění, onemocnění jeho pokrevných příbuzných a také podle směrnic a limitů pojišťoven. „Ženy chodí na pravidelné prohlídky poctivě. I toto je významný faktor, díky kterému se nejen dožívají vyššího věku, ale hlavně jsou v lepším zdravotním stavu oproti mužům, kteří přicházejí často, až když je pozdě,“ tvrdí MUDr. Jozef Dubravický.
Ne všechna vyšetření jsou však pro pacienta příjemná, a tak se jim mnozí vyhýbají, i když jim často mohou zachránit život. V gastroenterologii jde hlavně o kolonoskopické vyšetření. „Kolonoskopické vyšetření po dovršení 50 let života by měl absolvovat každý pacient na Slovensku, i když je bezpříznakový a všechny zdravotní pojišťovny jej hradí. Samozřejmě, prevence v dřívějším věku se odvíjí od potíží pacienta, od onkologického onemocnění v pokrevní rodině apod. Jestliže má pacient normální nález ve střevech, kolonoskopie se doporučuje znovu za 10 let. Další načasování kolonoskopie záleží na nálezu a na histologickém vyšetření odstraněných polypů a také na výskytu rakoviny tlustého střeva v rodině,“ přibližuje známy gastroenterolog MUDr. Miloslav Bubán. Dále dodává, že počet preventivních kolonoskopií je na Slovensku pořád nedostačující, a to i navzdory tomu, že může pacientovi zachránit život. „Všechno se však dá zlepšit, ale vyžaduje to větší osvětu ze strany obvodních lékařů, kteří by pacienty po dovršení 50 let věku poučili o potřebě preventivního vyšetření,“ dodává MUDr. Miloslav Bubán.
Pojišťovny musí pacienty motivovat
Rozsah a periodicitu preventivních prohlídek hrazených z veřejného zdravotního pojištění definuje Zákon 577/2004 Z.z. Jejich seznam je opravdu rozsáhlý, navzdory tomu je lidé nevyužívají dostatečně. „Podle statistik pojišťoven 10 procent Slováků nechodí na preventivní prohlídky vůbec a 5 procent si nepamatuje, zda na nějaké prohlídce někdy byli. Aby na ně pacienti nezapomínali, pomáhají jim i technologie – každému pojištěnci doporučujeme podívat se v aplikaci VšZP, jakou preventivní prohlídku mají v nejbližší době absolvovat a co nejdříve si domluvit termín,“ říká Ivana Štefúnová.
Co vlastně odrazuje lidi od absolvování preventivních prohlídek, když je mají vlastně zdarma? „Všeobecně můžeme mluvit o dvou nejčastějších důvodech – buď preventivním prohlídkám lidé nepřikládají dostatečnou důležitost, anebo se prevence bojí. Mají strach z toho, že vyšetření odhalí nějaký zdravotní problém. Ale právě to můžeme považovat za úspěch prohlídky,“ myslí si Ivana Štefúnová. Strach je jednou z příčin také podle MUDr. Dubravického: „Většina mužů, i když jsou považováni za ty silnější, špatně snášejí diskomfort i obvyklého vyšetření, které ženy podstupují pravidelně dvakrát ročně. Bojí se nepoznaného. Druhým významným důvodem je obava, „co se stane, když mi něco najdou.“ Neuvědomují si, že včasně zachycené onemocnění je lépe léčitelné než pozdě zachycené, kdy je často možné už jen tlumit bolesti.“
I další specialista vyzývá lidi, aby neměli strach z vyšetření. „Někteří lidé nevědí, že mají nárok na prevenci, někteří se vyšetření obávají, i když kolonoskopie se může dělat při „utlumení“ injekcí nebo i v celkové anestezii. Důležité je podrobné poučení pacienta, který potom nebude mít strach a bude dobře spolupracovat při přípravě na vyšetření,“ vysvětluje MUDr. Miloslav Bubán.
Současný stav by mohly zlepšit motivační programy zdravotních pojišťoven. „Pojišťovny mají kompletní přehled o onemocněních svých pojištěnců. Stačí je jen motivovat slevami z ošetření, jestliže budou chodit na pravidelné prohlídky,“ konstatuje MUDr. Jozef Dubravický. Podle Ivany Štefúnové něco podobného už nabízí VšZP. „Naše pojišťovna motivuje lidi k prevenci také svým systémem benefitů „Peněženka zdraví“ s bonusem až 800 euro ročně, který pojištěnci získávají jako odměnu za to, že chodí pravidelně na preventivní prohlídky,“ uzavírá.
Jozef Brezovský
