Covid-19 ve Velké Británii naplno odhalil, jak místo, kde lidé žijí, ovlivňuje jejich zdravotní stav. Napravit to má nový úřad

Public Health England (PHE), i širší veřejnosti známá zdravotní agentura britského ministerstva zdravotnictví, ukončila vloni v říjnu po osmi letech oficiálně svoji činnost. Nahradily ji dva nové úřady: Úřad pro zlepšování zdraví a snižování zdravotních nerovnosti (Office for Health Improvement and Disparities – OHID) a Úřad pro zdravotní bezpečnost Velké Británie (UK Health Security Agency – UKHSA). Svou roli v této změně sehrály i zkušenosti s dopady pandemie covidu-19. Ta naplno odhalila, jak závažný problém zdravotní nerovnosti představují, sdělil Zdravotnickému deníku Soumer Daghastani z tiskového oddělení OHID. Nový úřad také plánuje pokračovat v trendu nastaveném PHE co se týče minimalizace rizik a škod vzniklých kouřením.

Co si ministerstvo zdravotnictví slibuje od nové struktury, resp. oddělení obou agend – podpory zdraví a zdravotní bezpečnosti?

Zřízení zvláštního úřadu OHID představuje zásadní posun v tom, jak vláda vnímá potřebu řešit nepřijatelné zdravotní nerovnosti, které existují napříč celou zemí, a pomáhat lidem žít déle a zdravěji, a tak snižovat tlak na zdravotní a sociální systém a učinit jej udržitelnější. Pandemie covidu-19 naplno odhalila, jak závažný je to problém nejen na úrovni státu, ale i místních komunit a jednotlivců. Máme k dispozici čísla, jež jasně ukazují na to, jak místo bydliště ovlivňuje průměrnou délku života a délku života ve zdraví. Například muži z nejchudších anglických lokalit žijí o téměř deset let méně než jejich protějšci v těch nejbohatších. U žen je tento rozdíl sedm let.

Jednou z hlavních příčin rozdílných délek dožití je kouření, které se častěji vyskytuje právě v chudších oblastech. Podle jedné mezinárodní studie může kouření až z poloviny za rozdíl v mortalitě mezi zajištěnými a nejchudšími muži ve věku 35 až 69 let. Podobná je situace s obezitou, jejíž výskyt v nejchudších oblastech je o osm procent vyšší než v bohatších lokalitách. OHID by to měl změnit. Měl by koordinovat široký ambiciózní program založený na odbornosti a vědeckých důkazech s úkoly pro vládu i místní samosprávy, národní zdravotní systém i širší společnost. Škodám a milionovým nákladům způsobeným největšími preventabilními zabijáky jako je tabák, alkohol, obezita či rekreační drogy lze předcházet.

Jak obecně ovlivnila pandemie covidu-19 zdravotní stav obyvatel, jsou k dispozici nějaká souhrnná data?

Máme k dispozici několik národních reportů a nástrojů na podporu monitoringu přímých i nepřímých dopadů pandemie covidu-19 na populaci. Již jsme zmínili zdravotní nerovnosti, několik studií poukazuje například i na negativní dopady v oblasti duševního zdraví. Data stále sbíráme.

Došlo během pandemie covidu-19 ke snížení účasti na screeningových programech? Pokud ano, máte konkrétní čísla?

U některých programů se skutečně pandemie covidu-19 projevila nižší účastí. To se pak ukáže ve výročních statistikách. Ta aktuální pro rok 2019 a 2020 právě připravujeme k publikaci.

V oblasti kontroly tabáku byl PHE znám pro svůj striktní přístup k minimalizaci rizik a škod založený na vědeckých důkazech. Vloni na podzim bylo oznámeno, že Anglie se stane první zemí na světě, která umožní předepisovat elektronické cigarety lidem, jež chtějí skončit s kouřením. Jaká je současná situace, kdy se předepíše první e-cigareta?

Britská léková agentura MHRA (Medicines and Healthcare products Regulatory Agency) vloni zveřejnila aktualizované pokyny, které mají motivovat výrobce, aby uváděli na britský trh licencované elektronické cigarety určené k využití v medicíně. Jakmile se výrobek stane licencovaným léčivem, lze jej v rámci státního zdravotního systému (NHS) předepisovat. Získání lékařské licence však může trvat několik měsíců a do současné doby zatím žádný takový produkt schválen nebyl. Žádná elektronická cigareta tedy ještě nějakou dobu předepsána nebude.

Co by mohli politici či vládní činitelé dělat na podporu veřejného zdraví v souvislosti s alternativami standardních tabákových výrobků, aby podpořili veřejné zdraví v zemi?

Politika kontroly tabáku se vždycky bude v každé zemi lišit podle tamního stavu veřejného zdraví. Náhradní terapie nikotinem a elektronické cigarety se používají na podporu odvykání. Nicméně aby takové intervence byly co nejúčinnější, je třeba je zkombinovat s behaviorální podporou. Náš současný Plán kontroly tabáku „Směrem k nekuřácké generaci: Kontrola tabáku v Anglii 2017-2022“ dává protitabákové politice komplexní a strategický směr. Co se týče e-cigaret a dalších nových produktů dodávajících nikotin, nové důkazy procházejí přezkumem a budou využity v novém plánu, který zveřejníme během tohoto roku.

Jsou k dispozici důkazy pro podobný přístup minimalizace rizik a škod v oblasti konzumace alkoholu?

V roce 2016 vydal hlavní hygienik Velké Británie doporučení k nízkorizikovému pití. Tam byla zveřejněna aktuální vědecká data, která by měla lidem pomoci se informovaně rozhodnout, jak pít alkohol. Spíše než denní limit používají doporučení týdenní limit, který byl snížen na 14 jednotek týdně pro ženy i muže. Ve stejný rok vydal PHE také zprávu, která na základě důkazů vyhodnocovala účinnost a nákladovou efektivitou politik na snižování škod způsobených alkoholem. Ekonomické dopady způsobené alkoholem jsou zásadní a roční náklady se pohybují mezi 1,3 a 2,7 procenta HDP. Navíc jen málo studií se zaměřuje na škody způsobené lidem, kteří nejsou „pijáci“, takže ekonomické dopady konzumace alkoholu jsou navíc obecně podceňované.

Helena Sedláčková