Zpráva analytické komise dohodovacího řízení počítá příští rok s příjmy ve výši téměř 433 miliard, což je nárůst jen o necelá tři procenta
Dohodovací řízení se letos nese v duchu ještě větší nejistoty, než se původně čekalo. Složité odhadování příjmů a výdajů v souvislosti s covidovou pandemií a snížení plateb za státní pojištěnce, k němuž v únoru přistoupila vláda, ještě více zkomplikovala válka na Ukrajině, jejíž dopady na český systém veřejného zdravotního pojištění jsou jen velmi těžko predikovatelné. Potvrdila to na svém pondělním zasedání i analytická komise dohodovacího řízení, která se nakonec navzdory původnímu plánu sejde ještě jednou ve chvíli, kdy bude vydána nová makroekonomická predikce ministerstva financí, alespoň částečně zohledňující dopady války.
„Celý svět včetně České republiky se stále ještě potýká se zdravotními, sociálními a ekonomickými dopady covidové epidemie, k tomu přibyl další faktor, který vnáší velikou nejistotu do budoucnosti, včetně odhadu příjmů – válka na Ukrajině. Zdravotní pojišťovny připravily odhad příjmů na roky 2022 a 2023, který vychází z lednové makroekonomické predikce MF ČR a současných informací o výši platby za státního pojištěnce. Predikce MF ČR byla vydána před začátkem války na Ukrajině, přesto v odhadu příjmů byly ponechány údaje z predikce o růstu objemu mezd a platů na roky 2022 a 2023. V roce 2023 budou dopady covidové epidemie, dopady války, dopady boje centrálních bank s inflací v celém světě a obzvlášť v České republice tlačit na pokles ekonomické aktivity s následným dopadem na příjmy státu i na příjmy pojistného. Proti tomu se vzhledem k vysoké inflaci v České republice očekává i silný tlak na růst mezd a platů,“ konstatuje zpráva analytické komise.
Na základě předpokladu, že platba za státní pojištěnce bude v příštím roce činit 1 767 Kč, vychází odhad příjmů systému veřejného zdravotního pojištění pro příští rok ve výši 432,69 miliardy, což je nárůst o 2,88 procenta proti letošnímu roku (v propočtu se přitom počítá s tím, že v příštím roce bychom měli mít 400 tisíc, respektive v druhém pololetí 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny). V uplynulých letech jsme si ovšem zvykli na mnohem vyšší nárůsty, čemuž odpovídaly i náklady systému. Pokud se podíváme na uplynulých pět let, pohyboval se meziroční nárůst nákladů mezi 5,5 a 15,5 procenty.
Nutno ovšem zdůraznit, že je odhad zatížen obrovskou nejistotou vzhledem k uprchlické vlně a hlavně vzhledem k ekonomickému vývoji poznamenanému jak covidem, tak ekonomickými následky války na Ukrajině a sankcemi vůči Rusku. Ve finále tak tápeme, i co se týče roku letošního, natož příštího.
„V případě uprchlíků lze očekávat náklady mírně nad příjmy (povětšinou platba za státní pojištěnce) za tyto pojištěnce, v případě uprchlíků s válečnými zraněními či závažnými nemocemi jsou náklady nepredikovatelné,“ píše se v zápisu z pondělního jednání analytické komise.
Vzhledem k těmto nejistotám tak bude svoláno další jednání analytické komise, a to po vydání nové makroekonomické predikce ministerstva financí, která již bude alespoň částečně zohledňovat důsledky války na Ukrajině. „Velká míra nejistoty ale i tak zůstane,“ konstatuje se v zápise.
Grafy: Zpráva analytické komise DŘ 2023
Mohlo by vás zajímat
-mk-
Michaela Koubová
