Letos se začínají naplno spouštět projekty digitalizace zdravotnictví tak, jak si je ministerstvo zdravotnictví vetklo do Národního plánu obnovy. Do konce roku má na rezortu vzniknout národní řídící centrum pro eHealth, další výzvy na projekty v celkové hodnotě kolem téměř dvou miliard korun se budou postupně letos ještě vypisovat. Ministerstvu však chybí lidé, kteří by to odpracovali, prohlásil včera v Senátu na odborné konferenci náměstek ministra zdravotnictví pro IT Milan Blaha. Ještě v tomto roce proto plánuje přijmout kolem dvaceti odborníků, od projektových manažerů po specialisty na kyberbezpečnost či interoperabilitu.
Epidemie ukázala, že ministerstvu zdravotnictví chybí odborníci v oblasti IT, konstatoval včera v Senátu na odborné konferenci k digitalizaci zdravotnictví náměstek ministra zdravotnictví pro informační a komunikační technologie Milan Blaha. „Moje ambice je tyto kapacity navýšit a tu odbornost na rezort dostat, aby tam vznikla určitá řídící struktura,“ prohlásil.
Na ministerstvu zdravotnictví má do konce roku vzniknout Národní centrum elektronického zdravotnictví, a to i s pomocí 108 milionů korun (bez DPH) z Národního plánu obnovy. Úkolem centra bude nastavit a zprovoznit základní procesy pro řízení digitalizace zdravotnictví v ČR, mělo by koordinovat a pilotně ověřovat projekty eHealth a poskytovat konzultace a podporu.
„To centrum již de facto funguje, jakousi strukturu na ministerstvu máme, ale nemáme lidi a financování. To by se nám mělo podařit právě s pomocí Národního plánu obnovy. Postupně budeme nabírat odborníky pro všechny klíčové oblasti, od projektových manažerů po specialisty na kyberbezpečnost, interoperabilitu, datové standardy apod.,“ popsal Blaha. Celkem by rád svůj tým ještě v letošním roce rozšířil o zhruba dvacet nových lidí.
V souladu s podmínkami výzvy, která již byla ministerstvem vnitra, jež v rámci Národního plánu obnovy odpovídá za čerpání peněz v oblasti digitalizace, vypsána, musí toto národní centrum fungovat a vykazovat poradenskou a konzultační činnost nejpozději na konci letošního roku. „Víme tedy, že musíme plnit, i kdybychom nechtěli,“ pokračuje Blaha a dodává: „Teď připravujeme projektovou žádost, tu už máme z velké části připravenou, a začneme nabírat. To je klíčové, protože bez lidí se nedá dělat vůbec nic.“ Podle něj tak ministerstvo vcelku ví, co chce dělat a čeho chce dosáhnout, ale v tuto chvíli ještě nemá, kdo by to odpracoval.
Vzniknou společné standardy
Z Národního plánu obnovy se bude postupně financovat řada dalších digitalizačních projektů, celková přidělená částka dosahuje zhruba 2,8 miliardy korun (bez DPH, úplný přehled projektů financovaných z Národního plánu obnovy zde). V souladu s připraveným harmonogramem zveřejnilo ministerstvo vnitra ještě před Velikonocemi další dvě výzvy týkající se zdravotnictví. V prvním případě jde o rozšíření sdíleného lékového záznamu (eReceptu) o narkotika a psychotropní látky a o elektronické poukazy na zdravotnické prostředky (s alokací 50 milionů korun bez DPH), kde oprávněným žadatelem je Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Cílem druhé výzvy (Interoperabilita I) je definovat normy pro interoperabilitu, a to v souladu s Evropským rámcem interoperability pro elektronické zdravotnictví, a dále pravidla pro telemedicínu. Resort by za tímto účelem měl dostat 178 milionu korun (bez DPH). „Měly by vzniknout společné standardy a podmínky pro jednotné prostředí, nástroje a procesy,“ komentuje to Blaha. Prioritně se pak mají standardizovat tzv. pacientské souhrny, ambulantní zprávy, laboratorní objednávky a výsledky, zprávy a výsledky zobrazovacího komplementu a propouštěcí zprávy.
Na to naváže další výzva (Interoperabilita II), která již má směřovat k jednotlivým poskytovatelům zdravotní péče. „Budou moci tyto finance využít s tím, že nastavíme nějaká minimální kritéria a podmínky, které budou muset splnit. Například budou muset ukládat propouštěcí zprávy v nějakém standardu nebo být schopni si nějakou jejich část vyměňovat a podobně,“ doplňuje náměstek s tím, že v současnosti se ještě ladí podmínky výzev, například to, zda a jaká bude míra spoluúčasti či zda přidělená částka zahrne i DPH či nikoli (zatím se udává bez DPH).
Kyberbezpečnost, eHealth, telemedicína
Kolem jedné miliardy korun bude směřovat do oblasti kyberbezpečnosti. Ještě do konce dubna by měl rezort vnitra vypsat výzvu na podporu kybernetické bezpečnosti pro centrální instituce SÚKL a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a počítá se i s výzvou pro pražské nemocnice. „Praha jako rozvinutý region nedosáhne na peníze z IROP (Integrovaný regionální operační program – pozn.red.), proto bude moci využít peníze z Národního plánu obnovy,“ vysvětlil Blaha.
Mimopražské nemocnice by pak měly získat dotaci na kyberbezpečnost zrcadlově právě v rámci IROP, v podobném formátu. „Je to oblast nákladná a bolavá, která je vidět pouze ve chvíli, kdy se něco pokazí,“ konstatuje Blaha s tím, že v minulosti nemocnice peníze na kyberbezpečnost neinvestovaly vždy zcela efektivně. „Není to jen o tom nakoupit železo, ale i edukovat uživatele a zavést správné procesy. Týká se to celé instituce,“ dodal náměstek.
Někdy v květnu by pak mělo dojít na výzvy na podporu rozvoje rezortní infrastruktury elektronického zdravotnictví. „V podstatě jde o implementaci zákona o eHealth do praxe,“ vysvětlil Blaha. Mají vzniknout například hygienické registry, rezortní informační systém KHS MZČR nebo se podpoří rozvoj technologické platformy pro registry NZIS.
Národní plán obnovy částečně nahrazuje nepodařenou veřejnou zakázku na přípravu centrálních služeb elektronického zdravotnictví, kterou rezort zdravotnictví nedokázal vloni dokončit. „Dodavatelé se odvolávali, zakázka skončila na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a nakonec musela být koncem loňského roku z velké části zrušena. Některé z jejích prvků chceme proto nyní zopakovat a zrealizovat v rámci Národního plánu obnovy,“ vysvětluje.
Zhruba v polovině roku by měla být vypsána ještě výzva na podporu telemedicínských projektů. „Jde o velmi širokou oblast, o níž se již nyní aktivně diskutuje,“ konstatuje Blaha s tím, že vzhledem k vedoucí roli Fakultní nemocnice Olomouc a jejího Národního telemedicínského centra v této diskusi se uvažuje o tom, že by se resort s fakultní nemocnicí o řízení této oblasti podělil. „Klíčovými prvky zde bude nastavení metodiky posuzování telemedicínských služeb, nových metod úhrad, rozhodovacích kompetencí a také klinicky doporučených postupů,“ dodal náměstek.
Helena Sedláčková
