V systému českého zdravotnictví jsou to zdravotní pojišťovny, které shromažďují nejrozsáhlejší objem zdravotnických dat. Podle ředitele největšího českého plátce Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) Zdeňka Kabátka však musí být pojišťovny při práci s nimi mnohem aktivnější a naučit se je lépe využívat například při řízení poskytované péče, v oblasti vstupu moderních technologií do systému nebo při rozvíjení efektivní sítě poskytovatelů. Máme ještě co dohánět, prohlásil na summitu Zdravotnického deníku k technologiím a inovacím ve zdravotnictví.
Budoucnost patří datům a těm, kteří je budou umět využít. Zdravotní pojišťovny tak musí být mnohem aktivnější v práci s nimi, myslí si ředitel naší největší zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. V systému českého zdravotnictví jsou to právě plátci, kteří shromažďují zdaleka největší objem zdravotnických dat. Zčásti je využívají při plánování, resp. sestavování zdravotně-pojistných plánů, ale například v oblasti té nejnákladnější medicíny, jako je centrová či personalizovaná péče, a dále inovací a nejmodernějších technologií mají ještě stále co dohánět.
„Právě u nových technologií bychom měli na datech umět doložit, že jejich vstup do systému je oprávněný a chtěný,“ prohlásil Kabátek na summitu Zdravotnického deníku k technologiím a inovacím ve zdravotnictví.
Začít hodnotit kvalitu péče je správná cesta
Podle něj by se plátci měli také více zaměřit na to, jak data používat při řízení a také sledování kvality poskytované péče. „Začít hodnotit kvalitu ve všech segmentech je správná cesta. Ostatně současná vláda se k tomu přihlásila i svým vládním programovým prohlášením,“ připomněl Kabátek vládní závazek rozvíjet systematické měření kvality poskytovaných služeb.
Podle něj to jsou především pojišťovny, které by se měly naplňování tohoto závazku chopit. „Chtěli bychom rozvíjet efektivitu sítě a nějakým způsobem přispět k tomu, že zdravotní péče bude lépe organizována,“ vysvětluje ředitel VZP. Podle něj jde nicméně o náročné téma, které se neobejde bez složitého, pečlivého a věcného zvažování všech kritérií, jež mohou poskytovanou péči ovlivnit.
V současné době se VZP snaží motivovat své smluvní partnery k poskytování kvalitní péče prostřednictvím svých bonifikačních programů. „Některé se ukazují jako efektivní, jako například VZP Plus Hypertenze nebo Diabetes. Jiné naopak selhávají, jako například VZP Plus Obezita,“ připouští Kabátek s tím, že se nyní připravuje kultivace jednotlivých programů.
Podle něj je také na místě, aby se kvalita péče do budoucna stala jedním z parametrů, jenž může ovlivňovat úhradu i z hlediska uzavírání a trvání smluvních vztahů s poskytovateli. „Určitě se tím budeme zabývat. Jde o téma, které bude pevně spojeno se zdravotními pojišťovnami, ale rozhodně ho nelze vyřešit ze dne na den,“ konstatoval.
Jedním dechem nicméně dodává, že VZP nechce „ze hry“ vynechávat ani Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Ten podle Kabátka především během covidové pandemie odvedl skvělou práci. „Zvláště pokud se postupně zdravotnictví digitalizuje a minimalizuje se riziko ručního sběru, tak role ÚZIS bude do budoucna nezastupitelná,“ uzavírá ředitel naší největší zdravotní pojišťovny.
Helena Sedláčková
