Lékárníci: Je třeba nastavit pravidla pro vznik nových lékáren

Prioritami pro příští roky je podle České lékárnické komory (ČLnK) nastavení kritérií pro vznik nových lékáren, spolupráci se státem při vytváření legislativy a dalších pravidel včetně změny financování. Zaměřit se chce také na postavení lékárníka v systému zdravotní péče a nové služby včetně očkování. O dokumentu Vize 2025 informovala komora na webu.

Podle komory je třeba začít lékárenský trh regulovat nejen z hlediska cen, což se od 90. let nestalo. “Důraz byl kladen zejména na zcela volnou hospodářskou soutěž s přednostním zaměřením na cenu léčivých přípravků, bez jakékoli smysluplné regulace či nastavení pravidel pro rovnoměrnou síť lékáren,” uvedl prezident ČLnK Aleš Krebs.

“Výsledkem je nerovnoměrné rozmístění lékáren, které se projevuje v postupném snižování dostupnosti lékárenské péče v periferních a venkovských oblastech a nadměrném zahušťování sítě v městských aglomeracích,” doplnil. Vzniknout by tak měla geografická a demografická pravidla, kde mohou nové lékárny vznikat.

Komora žádá také změnu systému financování lékárenské péče, které by mimo jiné zohlednilo právě i venkovské oblasti. Náklady veřejného zdravotního pojištění na léky na recept, do čehož spadají i odměny lékárníků, se mezi lety 2016 a 2021 zvýšily o desetinu, činily 38,5 miliardy korun. U většiny ostatních segmentů zdravotní péče byl nárůst v desítkách procent, výjimku tvořily jen lázně a další oblasti, které omezila epidemie koronaviru.

Současný systém je z většiny závislý na maržích na léčiva. Ta na recept jsou hrazená z veřejného zdravotního pojištění, na některé léky si ale pacienti musí část ceny doplácet. U ohrožených skupin, jako jsou například senioři, je pro částku maximálního doplatku stanoven strop, vrací se ale až zpětně.

Mohlo by vás zajímat

Skupina polských lékárníků údajně přes ČR prodávala drahé léky

Komora chce prosazovat kombinovaný model financování, který by z poloviny tvořila marže a z poloviny částka hrazená pojišťovnou za poučení pacienta o užívání léku. “Dostupnost lékárenské péče hrazené z veřejných zdrojů pro pacienty je dnes a denně konfrontována s velmi silnou regulací projevující se neustálým poklesem stanovených maximálních cen léčivých přípravků, což se projevuje snižováním příjmů lékáren z obchodních přirážek,” uvedl Krebs.

Je podle něj ale také třeba zavádět nové výkony, které by pojišťovny lékárnám platily, například v oblasti prevence. Mohly by například pacientům měřit tlak, hladinu cukru či cholesterolu nebo nebo očkovat nepovinné vakcíny včetně covidu-19.

V Česku funguje několik větších lékárenských sítí s desítkami či stovkami poboček a potom samostatné či menší skupiny lékáren jednotlivých majitelů. Jejich požadavky na nastavení systému se v některých oblastech liší. Komora například kritizuje selektivní dodávky některých výrobců a distributorů konkrétním lékárnám či sítím a rozdílné cenové podmínky. Pacienti pak musí podle komory obcházet lékárny a hledat lék skladem, případně nižší doplatky.

“Cílem je zavedení systému stejných doplatků ve všech lékárnách a vytvoření pravidel zásobování lékáren tak, aby jakákoli lékárna mohla zajistit pro pacienta, který si ji vybral, konkrétní léčivý přípravek,” napsala komora v dokumentu.

Komora se dlouhodobě staví například proti možnosti doručovat léky na recept prostřednictvím kurýrů, což prosazovat ve změně zákona bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Považuje osobní kontakt lékárníka s pacientem za nenahraditelný.

“Měl by být zachován v plném rozsahu a dále rozvíjen s přihlédnutím k novým terapeutickým a technickým možnostem,” uvedl Krebs. Osobní kontakt se podle komory osvědčil i v době pandemie koronaviru, kdy lékárny ani v době, kdy lékaři preferovali telefonický kontakt s pacienty, neomezily provoz.

Členství v ČLnK je stejně jako v profesní komoře lékařů či stomatologů povinné, členů je zhruba 9000.

-čtk-