K žádným negativním zvratům v souvislosti s uprchlickou krizí ohledně šíření viru HIV v Česku nedošlo a nejspíše ani nedojde, na tom se shodují Kancelář Světové zdravotnické organizace v České republice, Státní zdravotní ústav i Česká společnost AIDS pomoc. Větším rizikem pro veřejné zdraví jsou předsudky, které jsou stále s problematikou HIV/AIDS spojeny a brání efektivním preventivním opatřením. K nim patří i zcela mylná představa, že ukrajinští uprchlíci, kteří utekli do Česka před válkou, jsou zdrojem infekce pro většinovou populaci. „HIV se šíří všude na světe stejně – stejná pravidla prevence platí pro ochranu v Česku jako na Ukrajině, takže ten, kdo je dodržuje, se nemá čeho obávat,“ říká Robert Hejzák, předseda České společnosti AIDS Pomoc.
Struktura příchozích do České republiky je výrazně odlišná od celkové ukrajinské populace, proto nelze jednoduše na základě počtu příchozích odhadovat počty HIV pozitivních mezi uprchlíky. Neplatí tedy zjednodušení, že horší epidemiologická situace na Ukrajině znamená ohrožení pro Česko. „„V České republice nehrozí žádné nekontrolovatelné šíření HIV, ať již s ohledem na přítomnost ukrajinských uprchlíků či bez nich,“ konstatuje Srdan Matić, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.
Navíc podle dat Státního zdravotního ústavu naprostou většinu HIV pozitivních z řad uprchlíků tvoří lidé, kteří již o svém stavu věděli a pouze potřebovali pokračovat v léčbě zahájené ještě na Ukrajině. To je pro ochranu veřejného zdraví dobrá zpráva, nikoliv riziko.
Mezi občany ČR k žádnému nárůstu nedošlo
Státní zdravotní ústav eviduje celkem 214 HIV pozitivních osob z řad ukrajinských uprchlíků, avšak 195 z nich tvoří ti, kteří byli léčeni ještě na Ukrajině a v České republice se přihlásili k pokračování své léčby. Nicméně i uprchlíci s nově zjištěnou infekcí HIV se mohou hned začít zdarma léčit v HIV centrech. „Zaznamenaný nárůst nahlášených, a tedy registrovaných a léčených HIV případů z Ukrajiny, je nutno chápat jako příznivou zprávu. Dokladuje to zájem těchto osob pokračovat v léčbě a jednoznačně přispívá ke snížení možného rizika pro českou populaci,“ říká zcela jednoznačně Vratislav Němeček, vedoucí Národní referenční laboratoře pro AIDS.
„Všichni, kteří přijdou v důsledku války na Ukrajině do ČR, mají možnost zde zdarma pokračovat v léčbě HIV v rámci poskytnutého zdravotního pojištění. Tato informace je dostupná po příjezdu do ČR, ale i ukrajinští lékaři dopředu informují své HIV pozitivní pacienty o možnosti pokračovat v léčbě v ČR. To dále pomáhá lépe zvládat situaci,“ dodává s tím, že v žádném případě nelze hovořit o dramatickém nárůstu HIV pozitivních osob v Česku v souvislosti s migrační vlnou z Ukrajiny. „Je nutné konstatovat, že mezi občany ČR a rezidenty k žádnému nárůstu v porovnání čtyř měsíců letošního a loňského roku nedošlo.“
Ještě před začátkem války žilo v České republice více než 250 tisíc osob původem z Ukrajiny. Velkou část z nich tvořili muži v produktivním věku, přesto ke zvýšenému šíření HIV v české populaci nedocházelo. Nyní Česko přijalo více než 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, z nichž se většinou jedná o ženy a děti. „Mezi ukrajinskými ženami a dětmi, kteří tvoří většinu uprchlíků v České republice, je prevalence HIV nižší než u mužů,“ popisuje Robert Hejzák. „Aktuálně pro Ukrajince, respektive zejména Ukrajinky, zajišťujeme hlavně léčbu, objednáváme je na vyšetření do HIV center, kam je často i doprovázíme a zajišťujeme pro ně i tlumočení. Od začátky války se na nás obrátilo více než 160 lidí, kterým pomáháme se zorientovat v českém zdravotnickém systému,“ doplňuje.
Antivirotická léčba znamená, že HIV pozitivní není infekční
Skutečnost, že mezi lidmi, kteří do České republiky přijdou z Ukrajiny, jsou také HIV pozitivní, není nijak překvapivá. V Evropském regionu WHO je Ukrajina po Rusku druhou nejvíce zasaženou zemí z hlediska výskytu viru HIV v populaci. V zemi před vypuknutím válečného konfliktu žilo zhruba 250 tisíc HIV pozitivních osob. Ukrajinu však zásadně od Ruska odlišuje to, jakým způsobem k HIV pozitivním v zemi přistupuje, tedy, zda vůbec a jak je léčí.
Většina HIV pozitivních lidí na Ukrajině bylo před zahájením ruské invaze odpovídajícím způsobem léčeno. „Naprostá většina HIV pozitivních lidí na Ukrajině dostávala v rámci národního programu antivirotickou léčbu. Výsledky této terapie jsou velmi dobré a u většiny z léčených vede k tomu, že u nich nastane nedetekovatelná virová nálož, což znamená, že nejsou schopni infikovat další osoby,“ vysvětluje Srdan Matić, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.
Podle něj by zdravotníci v Česku, kteří se dostávají do kontaktu s ukrajinskými uprchlíky, měli vědět, že lidé podstupující antivirotickou léčbu nejsou infekční, a tedy nepředstavují žádné zdravotní riziko pro ostatní. „Toto je vědecky dokázaný fakt. Proto by všichni HIV pacienti měli mít snadný přístup k antivirotické léčbě, což je v ČR možné díky dobré práci HIV ambulancí a nevládních organizací,“ dodává.
HIV pozitivní mezi uprchlíky nejsou překvapením
České republika tak podle zastoupení WHO není v ohrožení, že by se zde epidemiologická situace vymkla kontrole. Už jen proto, že zde dobře fungují programy nevládních organizací a současně je u nás dostupná potřebná antivirotická léčba. „Příchod lidí, kteří žijí s HIV, z Ukrajiny do České republiky není ničím neobvyklým a ani nečekaným. Na Ukrajině tito lidé tvoří ve srovnání s Českou republikou mnohonásobně vyšší podíl populace. Ve srovnání se středoevropskými zeměmi je zde více HIV pozitivních žen,“ přibližuje situaci na Ukrajině Matić.
Podle něj tvrdit, že v Česku dochází k nárůstu počtu HIV pozitivních, je „nesprávné, velmi zavádějící a velmi stigmatizující, jak vůči uprchlíkům, tak vůči lidem žijícím s HIV“. „Tito lidé jsou především pacienti, nikoliv jednotlivé „případy“ a nepředstavují žádné riziko pro českou populaci a ani další ukrajinské uprchlíky,“ dodává.
Horší epidemiologická situace na Ukrajině tedy automaticky neznamená riziko pro ČR. „Je faktem, že Ukrajina patří z hlediska infekce HIV k nejvíce postiženým zemím v Evropě. Struktura obyvatelstva, která k nám utekla před válkou, ale není klasickým průměrem obyvatel Ukrajiny. A matky s dětmi a lidé důchodového věku nepatří do typicky rizikových skupin z hlediska přenosu pohlavních chorob,“ shrnuje Němeček.
Ludmila Hamplová
