Budoucnost patří vodíku a my chceme být u toho, říká šéf skupiny Thein Tomáš Budník

Téměř celá profesní kariéra Tomáše Budníka byla spojena s oborem telekomunikací. Zastával nejvyšší manažerské posty ve společnostech GTS Czech, Mobilkom, PPF Mobile Services a O2 Czech Republic. V padesáti letech se rozhodl k razantní změně – založil si vlastní investiční skupinu Thein a začal se věnovat oborům IT, strojírenství a využití vodíku. Digitální technologie dodává i nemocnicím.

Dnes Tomáš Budník spravuje dva investiční fondy, do nichž investoři vložili 900 milionů korun kapitálu. Expandovat se chystá hlavně v oboru vodíkových technologií. „Naše role je být integrátorem vodíkových technologií, nemáme ambice vyrábět vodík nebo elektrolyzéry,“ uvedl Budník v rozhovoru pro Ekonomický deník. Několik významných obchodů týkajících se zavádění vodíku v dopravě či energetice je již připraveno a zveřejněny mají být v nejbližších týdnech.

ED: Co vás vedlo k rozhodnutí založit si vlastní investiční společnost? Stojí to za zvýšené riziko?

Ano, když sám podnikáte, máte větší riziko, ale zároveň si děláte věci podle sebe. Najednou mi bylo padesát a ptal jsem se sám sebe, zda chci být tak často v letadle a řídit operace v několik zemích, nebo zda chci dělat něco svého. Rozhodnutí opustit zlatou klícku velké společnosti nebylo snadné, ale nakonec k tomu došlo. Jako obor působnosti jsem si vybral obory IT a strojírenství. V telekomunikacích jsem už dělat nechtěl, pracoval jsem v nich skoro celý život.

ED: Proč právě IT a strojírenství?

IT má k telekomunikacím velmi blízko, tyto obory se stále více prolínají. Jsem vystudovaný strojař, navíc strojírenství má v Česku dlouhou tradici. Pomohlo by mu ale větší využití moderních technologií, tedy to, čemu se někdy říká Průmysl 4.0. Proto jsem se v těchto oborech začal dívat na příležitosti k nákupu firem.

ED: Co vlastně znamená tajemné slovo Thein? Je to nějaká zkratka?

Neznamená to, že jsme „in“ ani složku čaje, je to příjmení mých příbuzných, kteří podnikali za První republiky. Správná je tedy německá výslovnost thajn.

ED: Kolik kapitálu jste už do akvizic firem vložili?

Při diskusích o akvizičním financování jsem dostal od skupiny J&T zajímavou nabídku – založit společný podnik. Výsledkem je fond J&T Thein SICAV, ve kterém je dnes kapitál 700 milionů korun. Fond vlastní IT firmy v ročními tržbami přes dvě miliardy korun a více než 500 zaměstnanci. Loni na podzim následovalo založení fond Thein Private Equity SICAV, ve kterém je dnes 200 milionů korun kapitálu. Tento fond se zaměřuje na strojírenství a vodíkové technologie.

ED: Zájem o vodík v posledních několika letech roste raketovým tempem. Nechali jste se unést touto „módní“ vlnou?

Nebyla to úvaha typu – když to dělají všichni, tak my budeme taky. Dostali jsme se k tomu v souvislosti s našimi aktivitami v oblasti dodávek pro železnici. Vyrábíme díly včetně náhradních pro velké výrobce kolejových vozidel, jako jsou Škoda Transportation, CZ Loko, Stadler a Bombardier. Díky tomu jsme se zapojili do úvah, jak nahradit neekologické dieselové lokomotivy za vodíkové. Některé technologie chceme v Česku a na Slovensku nabízet v zastoupení zahraničních výrobců, jako například mobilní plnicí stanice na vodík, jiné chceme přímo vyrábět. Odtud byl jen krok k úvahám, jak se zapojit do zavádění vodíku v městské hromadné dopravě či nákladní dopravě, nebo také k záložním zdrojům na vodík.

ED: Po nedávném výpadku dodávky elektřiny v jižní části Prahy půjde zájem o záložní zdroje jistě nahoru…

Dnes se používají dieselagregáty, které při svém provozu vytvářejí spoustu emisí. Přitom už dnes jsou na trhu k dispozici vodíkové agregáty. Máme je v nabídce, jsme schopni je dodat. Zákazníkem mohou být nemocnice, datová centra, kancelářské budovy nebo každý, kdo potřebuje stabilní dodávky elektřiny. Pokud bude mít zákazník současně i střešní fotovoltaiku, může si vyrábět vodík a ten následně využít k výrobě energie.

ED: Zdá se, že vodík může uspět snad všude s výjimkou pohonu osobních aut.

Osobní auta s pohonem na vodík vyrábějí jen dvě značky – Toyota a Hyundai, zato když si chcete koupit elektromobil, tak jej najdete v nabídce nejméně třiceti značek. Podobné je to na trhu s autobusy, kde pohon na vodík nabízejí jen dva výrobci. Vodík má mnohem větší šanci uvnitř průmyslových a logistických areálů, kde nebude takový problém vodík vyrobit a distribuovat. Například Toyota Material Handling už dnes nabízí kompletní řadu vysokozdvižných vozíků s pohonem na vodík. Stejně tak si umím představit, že se vodík uplatní v železniční dopravě, autobusové dopravě nebo při svozu odpadu. Ale dokud nebude k dispozici potřebná síť plnicích stanic, tak jsem skeptický k tomu, že by se vodík uplatnil u osobních aut. Určitě ne v nejbližších deseti letech.

ED: Máte už teď zakázky týkající se využití vodíku, o kterých můžete hovořit?

První zakázky máme domluvené nebo v jednání, ale zatím o nic nemůžu mluvit. Naši zákazníci chtějí být tím, kdo to oznámí. Mohu říct, že mezi zájemci jsou logistická centra, dopravní podniky i další firmy. Naše role je být integrátorem vodíkových technologií, nemáme ambice vyrábět vodík nebo elektrolyzéry.

ED: Jaké další oblasti podnikání – vedle vodíkových technologií – považujete do budoucna za perspektivní a chcete se na ně zaměřit?

Velmi zajímavou oblastí jsou prediktivní údržba a konsignační sklady. Třeba z pohledu výrobce náhradních dílů pro tramvaje a vlaky se hodí s využitím nástrojů bussiness intelligence a umělé inteligence vědět, co bude zapotřebí vyměnit a kdy. Díky tomu nemusíte držet tolik dílů na skladu, nebo naopak zákazník nemusí čekat několik týdnů na náhradní součástku.

ED: To je vlastně věc na pomezí vašich oborů působnosti – IT a strojírenství.

Máte pravdu, spousta přesahů mezi oběma obory existuje. IT má dnes přesah do řady oborů. Dnes v našich IT firmách nabízíme řešení pro virtuální elektrárny, tedy na agregaci různých energetických zdrojů do jednoho celku. Roste také zájem o informace pro majitele elektromobilů, aby věděli, kde je volná nabíječka a za jakou cenu. Zájem o IT řešení roste také v oboru zdravotnictví.

ED: Chcete se zapojit také do tolik diskutované digitalizace zdravotnictví?

Nedávno jsme vytvořili tým zaměřený na digitalizaci zdravotnictví. Nemocnicím už dodáváme technologie delší dobu a díváme se na další možnosti spolupráce. Nabídnout jim chceme třeba řešení z oblasti workforce managementu. Využít jej lze k naplánování služeb a operací v nemocnicích. Dnes to software zvládne lépe než staniční sestry. Podle mého názoru je digitalizace zdravotnictví o něčem jiném, než o debatě, zda má být zdravotní dokumentace pacientů uložená někde v cloudu. Prostor vidím třeba u automatického vyhodnocení CT vyšetření, což dnes zvládne software s prvky umělé inteligence rychleji a levněji než tým radiologů.

ED: Předpokládám, že ve vašich firmách také digitalizujete. Jaké trendy se zde prosazují?

Spousta firem stále funguje stejně jako v minulém století. Mají v lepším případě Excel, v horším případě tužku a papír. Budeme prosazovat elektronickou komunikaci s využitím elektronického podpisu místo papírové objednávky a faktury. Doba, kdy účetní přepisují na počítači faktury z jednoho systému do druhého, musí skončit.

(dtr)

Článek je převzat z portálu Ekonomický deník, který stejně jako Zdravotnický deník náleží do portfolia vydavatelství Media Network s.r.o.