Výdaje na zdravotnictví v Německu v posledních letech prudce vzrostly. Díky tomu sice v ambulantní i lůžkové péči došlo k nárůstu jejího objemu, v mezinárodním srovnání je ale velmi nákladná a nemusí nutně vést ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Jednou z příčin je příliš velké množství nemocnic v Německu, které jsou ale málo vytížené. Uvedl deník Deutsches Ärzteblatt, když citoval profesora managementu na Technické univerzitě v Berlíně Reinharda Busseho.
V roce 2020 stálo německé zdravotnictví 441 miliard eur (v přepočtu asi 10,9 bilionu korun). „To je více než 13 procent hrubého domácího produktu,“ zdůraznil Busse během své přednášky na půdě Německé společnosti pro vnitřní lékařství (DGIM – Deutschen Gesellschaft für Innere Medizin).
Údaje za loňský rok sice ještě nejsou přesně známé, ale podle Busseho se nejspíše opět zvýšily. Reinhard Busse poukázal na to, že ekonomickým, ale především medicínským dilematem je, že Německo za zdravotnictví utrácí příliš mnoho, poskytuje příliš mnoho služeb, ale němečtí obyvatelé za takový objem vynaložených peněz získávají jen relativně málo zdraví.
Jinak řešeno, že v poměru „cena/výkon“ nevychází Německo nijak oslnivě. A to zejména v evropském srovnání, jak dle Busseho ukazují data OECD. Ambulantní i lůžková péče stojí v Německu přibližně o pětinu více, než je průměr Evropské unie. Ve farmaceutickém sektoru pak Německo utrácí skoro o 40 procent více než ostatní členské země sedmadvacítky.
Dánsko jako vzor pro Německo?
„V porovnání s ostatními zeměmi EU zaznamenalo Německo v roce 2019, tedy před pandemií koronaviru, nejvíce návštěv lékaře (kolem deseti na osobu) a pobytů v nemocnici (kolem 260 na 1000 obyvatel),“ vysvětlil Busse. Vyšší využití lůžkové péče mělo jen Bulharsko (cca 320 hospitalizací na 1000 obyvatel), ale v ambulantní oblasti mělo výrazně nižší počet návštěv lékařů.
Reinhard Busse dal jako příklad následováníhodné země Dánsko. Tam je podle něho ambulantní i lůžková péče využívána v omezenější míře, přesto si Dánsko v porovnání s Německem vede výrazně lépe, pokud jde o takzvanou odvratitelnou úmrtnost. Jde o ukazatel, který udává počet úmrtí, kterým by se dalo předejít vhodnou léčbou nebo prevencí, a to ve vybraných věkových skupinách.
„V roce 2011 byly Dánsko a Německo z hlediska odvratitelné úmrtnosti srovnatelné. Stejně tak co do objemu výdajů na zdravotnictví v přepočtu na osobu,“ uvedl profesor managementu Technické univerzity v Berlíně. Jenže v následujících letech se začaly nůžky mezi oběma zeměmi rozevírat. „Dánsko výrazně zlepšilo ukazatel odvratitelné úmrtnosti a do zdravotnictví dalo o něco více peněz. Německé zdravotnictví se zlepšilo jen málo, avšak výrazně podražilo,“ dodal Busse.
Příliš mnoho klinik
Reinhard Busse má i vysvětlení, proč k takovému vývoji v Německu došlo. „Jedním z důvodů vysokých nákladů je skutečnost, že v Německu máme příliš mnoho nemocnic. Na druhé straně ale v mnoha z nich chybí důležité vybavení. Certifikovanou iktovou jednotku (oddělení, které poskytuje intenzivní péči pacientovi s cévní mozkovou příhodou, pozn. red.) má jen asi 23 procent ze všech klinik. Necelých 30 procent nemocnic má alespoň 20 lůžek intenzivní péče a jen asi 40 procent klinik disponuje laboratoří levostranné srdeční katetrizace,“ vypočítával Busse.
Podle něho si Němci zvykli na falešný pocit bezpečí, pokud slyší, že v Německu existuje tolik nemocnic. „Politici si myslí, že je to dobré a obyvatelstvo je povzbuzováno, aby si rovněž myslelo, že je to dobré,“ řekl Busse.
Reforma nemocnic musí být promyšlená
Vytíženost nemocnic se však podle něho v loňském roce nacházela jen na 66 procentech. To znamená, že Německo má příliš vysoké procento lůžek nevyužitých. „Dovolujeme si obrovský nemocniční prostor. V mnoha klinikách ale chybí vybavení a zbytečně tam máme vázaný personál,“ dodal.
Reinhard Busse proto apeloval, aby chystaná reforma nemocnic a jejich struktury byla důkladně promyšlena a připravena. Nelze nemocnice „škrtat šmahem“, ale řádně zvážit, které zachovat a které naopak zrušit. Busse bude mít výhodu, že provedení nemocniční reformy může ovlivnit. Je totiž také členem vládní komise, která reformu připravuje.
Petr Musil
