Maximální ceny a úhrady od pojišťoven se v ČR téměř nevalorizují. Výrobci je proto někdy raději dodávají do jiných zemí a v tuzemsku pak chybí. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci České lékárnické komory (ČLnK) ke Světovému dni lékáren. V Česku je registrováno kolem 8000 léků. Loni zdravotní pojišťovny podle analytické společnosti IQVIA nakoupily léky na předpis asi za 78 miliard korun a lidé si nakoupili volně prodejné léky v lékárnách za dalších asi 1,6 miliardy Kč.
V současné době rostou ceny energií a dalších nákladů výrobců, vysoká je i inflace. „Nic z toho se žádným způsobem nepromítá do ceny a úhrady léků. Pro výrobce to může být velmi problematické,“ řekl prezident ČLnK Aleš Krebs. V ČR je u každého léku na předpis stanovená jako maximální cena, za kterou ho mohou lékárny prodávat, a je stanovená úhrada, kterou za něj platí zdravotní pojišťovny. Rozdíl mezi úhradou a cenou v lékárně pacienti doplácejí.
U řady léků se přitom podle Krebse cena měsíční terapie pohybuje i kolem deseti či 20 korun. Může se proto podle něj stát, že se výrobcům za dané ceny výroba nevyplatí. „V ČR je velmi nízká cenová hladina u léků na recept. Pokud výrobce může lék prodat v zemi, kde za něj utrží víc, tak to udělá,“ dodal.
Celková částka, kterou systém veřejného zdravotního pojištění vydává za běžné léky na předpis, se přitom podle komory za posledních 20 let prakticky nezměnil. Ceny jednotlivých léků naopak často klesají, protože na trh po skončení patentové ochrany vstupují jejich levnější varianty se stejnou účinnou látkou.
Dodávky do jiných zemí jsou jedním v důvodů možného výpadků léků v lékárnách. Někdy léky mohou chybět také z výrobních důvodů, protože se v nich obsažená účinná látka vyrábí třeba v jediné továrně nebo je spotřeba jiná, než výrobce očekával. Například letos v zimě se podle Krebse vyrobila antibiotika používaná na respirační infekce, které jsou běžné v době chřipkové epidemie, tedy od prosince do února. Kvůli uvolnění covidových omezení se ale tyto nákazy objevovaly ještě v dubnu či květnu a léky už dostupné nebyly.
„U některých základních léků se vracíme před rok 1989 a držíme tříměsíční zásobu. Výpadky jsou časté, dlouhodobé a jsou to i život zachraňující léky,“ popsal nemocniční lékárník a člen představenstva komory Lukáš Láznička.
Většina léků má podle lékárníků dostupnou alternativu se stejnou účinnou látkou. Některé zase umí lékárníci vyrobit na objednávku z jednotlivých surovin. Dlouhodobě tak vyráběli například náhradu antibiotické masti na předpis framykoin, která se používá k léčbě kožních infekcí, poranění či popálenin, nebo očních kapek opthalmo-septonex pro léčbu zánětů spojivek.
-čtk-
