Nemocnice ve Spolkové republice Německo se mohou těšit na zálohové platby na celoroční příjmy pro letošní rok. A to za předpokladu, že neobdržely žádné vyrovnávací platy za první kvartál, ale současně zaznamenaly pokles své obsazenosti. Vyplývá to z nové vyhlášky Spolkového ministerstva zdravotnictví, která vstoupila v platnost.
Pro kompenzace budou jako srovnávací základna sloužit tržby nemocnic z roku 2019. Kliniky tak budou moci od státu získat dorovnání až do 98 procent právě tohoto posledního předpandemického roku. S odkazem na informace ze Spolkového ministerstva zdravotnictví to uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.
Úřad Karla Lauterbacha (SPD) tak reaguje na stupňující se problémy německých nemocnic s likviditou. Ty se objevují v návaznosti na rostoucí inflaci, kdy nemocnicím zdražují převážně energie, zdravotnický materiál, ale také některé léky a léčivé přípravky.
Vyhláška zároveň vyzývá Asociaci soukromých zdravotních pojišťoven, Národní asociaci zákonných zdravotních pojišťoven a Německou nemocniční společnost, aby se do konce června dohodly na tom, jak budou zálohové platby technicky zrealizovány. Pokud se tak v uvedeném termínu nestane, obsah dohody určí do 14. července arbitrážní komise.
Změna financování jako součást nemocniční reformy
Podle generálního ředitele Německé nemocniční společnosti (DKG – Deutsche Kranenhausgesellschaft) Geralda Gaße je však taková likviditní pomoc nedostatečná. „Připomínáme vám slib staré spolkové vlády, že žádná nemocnice by neměla mít v důsledku pandemie ekonomické problémy,“ řekl Gaß deníku Deutsches Ärzteblatt.
Šéf Německé nemocniční společnosti kritizoval také to, jak se Spolkové ministerstvo zdravotnictví staví k finanční podpoře nemocnic ve vztahu k vývoji epidemické situace. „Ministr na jedné straně varuje před letní koronavirovou vlnou, ale na druhé straně současně ke konci června zastaví jedinou finanční podporu v podobě příplatků za péči o pacienty s covidem. To je neuvěřitelné,“ dodal.
Gaß dal již dříve najevo, že systém financování nemocnic musí být jedním z důležitých pilířů nemocniční reformy, kterou Karl Lauterbach slíbil předložit v nadcházejících měsících. Na vyřešení financování nemocnic apelovala také hamburská pobočka Německé nemocniční společnosti, která dokonce nastínila, jak by se měl systém financování změnit.
Jako krátkodobý, ale naléhavý krok je nutné zavést zákonný příplatek jako kompenzaci za inflaci. Zásadní změny v systému financování pak mají následovat ve střednědobém horizontu. Z pohledu nemocnic je třeba vyřešit pokrývání personálních nákladů a investice.
Peníze na personál a investice musí být dány předem
Podle hamburské pobočky DKG nemocnice trpí nedostatkem zdravotnického a ošetřovatelského personálu zejména kvůli dlouhodobému podfinancování. „Tomu lze dlouhodobě čelit jen důstojnými pracovními podmínkami, tedy hlavně dostatečným finančním zajištěním kvalifikovaného zdravotnického personálu,“ řekl deníku Deutsches Ärzteblatt šéf hamburské pobočky DKG Joachim Gemmel.
Gemmel navrhuje, aby náklady na provozně nezbytný personál všech profesních skupin nemocniční péče byly považovány za náklady, které jsou fixní, a tedy dopředu dané a předvídatelné. A jako takové by měly být financovány prostřednictvím garance základního rozpočtu nemocnic. Jejich navyšování by se pak odvíjelo od obecného mzdového vývoje v ekonomice. Další personální náklady by byly vázány na platby za výkon péče podle jeho typu.
Nemocniční reforma by podle Gemmela měla zahrnovat také změnu systému financování nemocničních investic. To musí být rovněž předvídatelné a spolehlivé. Joachim Gemmel je přesvědčen, že na investice by mělo jít přibližně osm procent z celkový tržeb nemocnic. „To lze zajistit pravděpodobně pouze skrze dodatečné financování z rozpočtů spolkových zemí a spolkové vlády,“ dodal šéf hamburské pobočky DKG.
Petr Musil
