Klinika popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (KPM FNKV) je mezinárodně uznávaným špičkovým pracovištěm s dlouhou tradicí a historií. Ačkoli někomu se může zdát tento obor poněkud depresivní, podle přednosty kliniky docenta Roberta Zajíčka je opak pravdou. „Jedná se o velice sofistikovanou intenzivní péči, kde se naši doktoři mohou realizovat v mnoha různých disciplínách,“ říká. Propuštěním z nemocnice však péče o pacienty nekončí. Lékaři nadále pečují o jejich jizvy a pomáhají s reintegrací do společnosti, provázejí tak pacienty i jejich dalším životem.
Popáleninové centrum vzniklo v roce 1953 z iniciativy profesora Františka Buriana, zakladatele oboru plastické chirurgie. Ze svého původního sídla v pražské Legerově ulici se centrum přestěhovalo do areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v roce 1983. Dnes klinika zajišťuje komplexní a kontinuální péči o pacienty od nultého věku se všemi typy popáleninového traumatu pro spádovou oblast devíti krajů České republiky, což je přibližně 6,5 milionu obyvatel.
Ačkoli klinika disponující 61 lůžky stále poskytuje péči v prostorách z osmdesátých let, v následujícím roce by měla díky evropským dotacím a podpoře ministerstva zdravotnictví projít zásadními úpravami. Ty by měly proběhnout po vzoru referenčního pracoviště ve švédské Uppsale, kde se nachází nejmodernější popáleninová jednotka v Evropě. Bude tak splňovat evropské standardy, zejména ve smyslu intenzivní a operační péče.
„Klinika bude mít speciální separované boxy pro případ infekce rezistentními bakteriemi, vyhřívání operačních sálů, laminární proudění a podobně. Zjednoduší se cesta pacientů, ale také pohyb personálu nebo manipulace s odpadem. Navíc vznikne nový heliport, určený převážně pro naše oddělení,“ popisuje docent Robert Zajíček. 65 procent vrtulníků, které v nemocnici přistávají, transportuje právě centrové pacienty s popáleninami.
Transport, který zachránil život
Koncem března bylo na kliniku s těžkými popáleninami transportováno také osmnáctiměsíční děvčátko z Ukrajiny. „Byli jsme osloveni ukrajinskými lékaři s žádostí o konzultaci a pomoc pro těžce popálenou holčičku. Utrpěla popáleniny třetího stupně na 60 procentech těla, do České republiky se ji podařilo transportovat v kritickém stavu. Jedná se o první, a co já vím i jediný takový transport kriticky popáleného dítěte do země Evropské unie. Na Ukrajině dívenka neměla šanci na přežití, protože se o ni nebyl schopen v tamějších podmínkách nikdo postarat,“ uvedl docent.
Pro velké procento takto malých dětí přitom bývá podobný úraz smrtelný i v případě dostupné zdravotní péče. Termický úraz je považován za nejtěžší trauma, největší úmrtnost je právě u dětí do dvou let a u starých osob. „Staří pacienti mají spoustu chorob a ti malí jsou zase tak malí, že na úraz nestačí imunitně odpovědět, když to řeknu jednoduše. A toto dítě, prakticky odsouzené na smrt, se k nám podařilo transportovat a společnými silami jsme ji zvládli léčit tak, že dnes běhá po oddělení,“ doplnil.
Záchranu se podařilo realizovat za spolupráce ministerstva obrany, které pro ni poslalo letadlo a zajistilo transport z Ukrajiny, zdravotně humanitárnímu programu MEDEVAC ČR a dvou fakultních nemocnic Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) a FNKV.
„Na dětské JIP VFN ji kolegové dostali z nejtěžšího stavu. Dítě bylo na dýchacím přístroji, lékaři bojovali s velmi vážným rozvratem vnitřního prostředí i infekcí. Jakmile se její stav zlepšil a podařilo se nám odoperovat většinu popálenin, přeložili jsme ji na KPM FNKV“ popsal docent příběh rok a půl staré holčičky, která bude během pár týdnů propuštěna. Potřebuje však intenzivní rehabilitace, čeká ji tedy ještě minimálně tříměsíční pobyt v dětské rehabilitační léčebně.
Z Evropy putovala do popáleninových center na Ukrajině díky spolupráci na národní i nadnárodní úrovni také cílená materiální pomoc, včetně speciálních přístrojů. „Rádi tyto technologie poskytneme a naučíme s nimi pracovat. Systematická pomoc je mnohem účinnější než transporty, které zachrání pouze jednotky pacientů. Rádi bychom na Ukrajině pomohli také se vznikem kožní banky, aby se pro léčbu mohla používat dárcovská kůže. Ta se, podobně jako orgány, odebírá z mrtvých dárců. FNKV je jediné nesoukromé pracoviště v České republice, které má v současnosti platnou licenci na výrobu a zpracování dárcovské kůže a toto know-how jsme schopni nabídnout,“ řekl Zajíček.
Kontakt se zahraničím je nezbytný
Kontakt se zahraničím je pro lékaře popáleninové kliniky důležitý také z hlediska jejich vlastního rozvoje a rozvoje oboru samotného. „Pokud je lékařů v některém specializovaném oboru v rámci České republiky větší množství, udržují spolu přirozenou a vítanou kompetici. Nás ale tolik není. Aby se náš obor dále rozvíjel, musíme se neustále srovnávat s podobnými centry, například v Německu, Švýcarsku nebo i jinde v Evropě či USA. Tyto možnosti se snažíme našim doktorům neustále otevírat a podporovat je v zahraničním vzdělávání. Tento kontakt nezbytný, proto nebráníme nikomu, naopak, byla by chyba, kdyby to lékaři nedělali,“ apeluje Zajíček.
Jeho slova podtrhuje fakt, že všichni lékaři kliniky se zahraničních stáží zúčastnili, většina z nich ve Spojených státech. Klinika má také jako jediná hostujícího profesora z prestižního popáleninového centra v USA. Spolupráce se však netýká pouze výjezdů do zahraniční, pražskou kliniku navštěvují v rámci pořádaných workshopů každoročně specialisté z celého světa.
Od chirurgie po virtuální realitu
Může se zdát, že popáleninová medicína je založena zejména na chirurgické péči. Jedná se však o velmi multidisciplinární obor, který navíc nabízí prostor i pro výzkum nebo práci s virtuální realitou. „Je to velice sofistikovaná intenzivní péče, jelikož pacienti bývají často na dýchacích přístrojích, mají popálené plíce a plno dalších komplikací. Lékař musí řešit plno zajímavých otázek a správně vyhodnotit, co je v dané chvíli pro pacienta nejlepší. Jak ho vyživit, jaké léky nasadit, jak pacienta ventilovat a podobně,“ vyjmenovává docent.
Chirurgická část zahrnuje jak péči při hojení mnohdy komplikovaných ran, tak rekonstrukční výkony na jizvách. Ta se svými postupy velice přibližuje specializované plastické chirurgii. Pracoviště se také věnuje klinickému výzkumu v oblasti rehabilitace mozku po kritických stavech. „Kůže dává mozku obrovské množství informací, a když ji nemáte, mozek o tyto informace přichází. Pacienti jsou také často na dýchacích přístrojích a v umělém spánku. Mozek je odstřižený od periferních tkání a ztrácí paměťové mapy. Tyto funkce se snažíme pomocí neurorehabilitace navracet,“ popisuje přednosta kliniky výzkum, jenž probíhá za spolupráce s Národním ústavem duševního zdraví. Pracoviště má ale i další zajímavé projekty, které se týkají infekce ran a úrazů elektrickým proudem.
Součástí léčby bývá i virtuální realita, která se aplikuje u pacientů na převazech, aby necítili bolest. Pomocí umělé inteligence se na klinice vyhodnocují a diagnostikují popáleniny pacientů, kteří jsou ambulantně ošetřováni na jiných klinikách a řeší vývoj aplikace, která by takovou službu poskytovala. V rámci kliniky působí také klinický etik, který se účastní vizit a poskytuje etické poradenství.
Po tom, co je pacient uzdraven a odchází domů, starají se lékaři o své pacienty dál. A to nejen o jeho jizvy, ale také o kvalitu jeho dalšího života jako celku. „Při léčbě zastáváme holistický přístup. Plně si uvědomujeme, že léčba není jen o tom, že někoho zahojíte, ale také jak vypadá jeho duše, jeho psychický stav, budoucnost, rodinné zázemí. Vše děláme pod prizmatem toho, že nás zajímá, co bude pacient dělat po návratu domů. A aby se domů vrátil spokojený,“ dodává Zajíček.
Lékaře si musíme vychovat
Nábor lékařů je v oblasti popáleninové medicíny poněkud komplikovanější než v jiných oborech. Zatímco například všeobecného chirurga si lze v případě potřeby „koupit“ z jiného zařízení, v případě této kliniky stejný postup aplikovat nelze. „Jelikož v našem oboru není kde jinde brát, musíme si lékaře vychovávat,“ vysvětluje přednosta kliniky, kde aktuálně chybí například specialisté z oboru chirurgie. „Jelikož předpokládáme nějakou erudici, nejedná se o uplatnění pro absolventy ale spíše pro doktory s praxí, kteří jsou již schopni pracovat samostatně. Ty následně zaškolíme a trénujeme, aby byli schopni sami rozhodovat a vést léčbu,“ doplňuje.
Jistým úskalím této práce je vazba na jeden velmi úzce specializovaný obor. Lékař se na jednu stranu naučí něco, co neumí nikdo jiný, na straně druhé se pak stane superspecializovaným lékařem, pro kterého následně nemá smysl se vracet například na všeobecnou ambulanci. Tuto skutečnost však vyvažuje možnost rozvíjení se v celé řadě odborností.
„Podstatou práce na naší klinice je posouvat obor dál, nikoli jen chodit do práce a z práce a vykonávat jednu únavnou činnost. To je dnes problémem velkého množství doktorů ale i mediků, kteří jsou vyhořelí již v šestém ročníku. Toto se však nestane, pokud stůl, ze kterého člověk jí, je hodně bohatě prostřen. U nás všechny tyto možnosti jsou,“ uzavírá Zajíček.
V roce 2003 byl klinikou popáleninové medicíny FNKV založen spolek Bolíto a platforma Burn Fighters. Smyslem práce mnoha dobrovolníků, kteří se ve spolku angažují, je pomoc dětem s popáleninami překonávat jejich těžký životní úděl. Spolek organizuje kempy pro popálené děti, preventivní kampaně a další různé aktivity směřující k podpoře malých pacientů v jejich návratu do společnosti. Na činnosti spolku se aktivně podílí i personál kliniky.
Klinika popálenin je společným pracovištěm Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Silvie Purmová
