Výkonný ředitel Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL) Tomáš Votruba zhodnotil metodické doporučení k nákupu léčiv, vydané Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). To poskytovatelům zdravotní péče doporučuje, jak léky pořizovat správně, bezpečně a bez obav z postihu. Navrženému tzv. dynamickému nákupnímu systému vytýká nízkou flexibilitu, systém veřejných zakázek v oblasti léčiv podle něj vyžaduje mnohem důkladnější legislativní zásah na evropské úrovni.
Metodické doporučení pro nákup léčivých přípravků v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po téměř roce příprav a konzultací ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, velkými poskytovateli zdravotní péče a především pak ministerstvem pro místní rozvoj.
„Nejvíce potíží se správně vypsanou soutěží na nákup léčiv mají pochopitelně nemocnice. My, jako účastníci z druhé strany se jednoduše řídíme podmínkami, které jsou vypsány a podle nich postupujeme“ konstatuje výkonný ředitel AVEL Tomáš Votruba.
Jisté úskalí vydaného doporučení spatřuje právě v tom, že se jedná pouze o metodiku, nezávaznou jak pro nemocnice, tak pro soudy. „Postup při nákupu léků podle doporučené metodiky nikoho nevyviňuje z případných potíží z projednání dané kauzy. Jinými slovy, soudy rozhodují místo od místa odlišně. A to, že se nemocnice bude řídit metodikou, jí bohužel nedává žádnou záruku. Je to jen metodika, obecný návod, který nedává žádnou jistotu. Z našeho pohledu distributorů je to možná pozitivní krok, možná ne. To se uvidí v čase,“ hodnotí Tomáš Votruba doporučení ÚOHS.
Další rozměr, který je podle Votruby třeba brát v úvahu, jsou nedostatky léčiv. „Můžete mít vše perfektně vysoutěžené a najednou zjistíte, že vysoutěžený lék není a nebude dlouhodobě dostupný. A hledáte náhradu, která nikoli nutně musí být na nejnižší páté skupině ATC, a máte problém,“ upozorňuje.
Úzká vazba léku na pacienta
Systém veřejných zakázek v oblasti zdravotnictví, speciálně v oblasti léčiv, by podle ředitele AVEL potřeboval podrobnější legislativní zásah i s ohledem na fakt, že léky a jejich spotřeba jsou vždy úzce spjaty s pacientem. „Samozřejmě lék je zboží, to nikdo nezpochybňuje. Ale je vždy a zásadně vázaný na pacienta. A je to nikoli o tom, kolik si nemocnice naplánuje nakoupit léků, ale kolik ve finále přijde pacientů. V některých oblastech zhruba plánovat lze, ale v oblastech jiných, například u onkologické péče, je plánování pacientů úplně vyloučené,“ upozorňuje Votruba.
Problém je podle něj o to markantnější ve velkých, například fakultních nemocnicích se specializovanými pracovišti. Právě ty totiž bývají takzvaným místem poslední záchrany, kam nastupují ti nejtěžší a nejobtížněji léčitelní pacienti. U menší oblastní nemocnice se dá s ohledem na průměrný roční počet pacientů jednotlivých oddělení plánovat o něco lépe.
„Celý systém veřejných zakázek v oblasti zdravotnictví, speciálně v oblasti léčiv, by vyžadoval mnohem důkladnější legislativní zásah někde na evropské úrovni. Je třeba se zamyslet, jak udělat tento systém dostatečně flexibilní právě s ohledem na tuto skutečnost. Některé nemocnice zavážíme i pětkrát denně a není to proto, že by si někdo zapomněl objednat penicilin nebo acylpyrin. To zcela jasně ukazuje, jak rychle se některé léky potřebují,“ popisuje denní praxi distributorů léčiv Votruba.
Odlišné parametry
Druhou možností je podle Votruby postavení systému na odlišných parametrech. „Nebo odhlédněme od skupin ATC a berme léky jako jeden balík zboží, které bude nemocnice potřebovat, aniž se v danou chvíli bude vědět, o jaké léky jde. A soutěžme podmínky dodání tohoto balíku zboží,“ navrhuje a poukazuje přitom na problematiku zaměnitelnosti léků.
„Ani ÚOHS se občas neshodne, jestli zaměnitelnost je na čtvrté nebo na páté úrovni ATC. Jsou léky, které jsou nezaměnitelné, protože při léčbě existuje celá řada omezujících podmínek, které pak znamenají, že ten, či onen preparát je, nebo není možné použít. A to jak ze čtvrté, tak z páté úrovně. Takhle jednoduché to zkrátka není. Ale jak říkám, pro nás je toto spíše sekundární záležitost. Primární záležitost je to pro nemocnice,“ uzavírá Votruba.
Asociace AVEL zaměřuje svou činnost na řešení problémů, které ovlivňují trh s léky a zejména pak dostupnost léků pro lékárny a následně pro pacienty. Asociace spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví, ministerstvem financí, Státním ústavem pro kontrolu léčiv, Českou lékárnickou komorou, Grémiem majitelů lékáren a asociacemi a sdruženími výrobců a dovozců léčiv i dalšími subjekty ve zdravotnickém sektoru.
-pur-
