NS: Za hanobení druhého na internetu nese odpovědnost autor, pokud není zaměstnancem média
Za hanobení a neprokázaná tvrzení o druhé osobě na internetu nebo v tisku nese odpovědnost jejich autor, pokud není zaměstnancem média. Případnou odpovědnost vydavatele to však nevylučuje. Právní větu z případu dvou zastupitelů, z nichž jeden byl navíc radní a druhý novinář píšící pro Slánské noviny, schválilo v červnu občanskoprávní kolegium Nejvyššího soudu. Žádný předpis pro výlučnou odpovědnost provozovatele webu není.
V případu šlo o text zveřejněný na webu, kde společnost SLAN group s. r. o provozuje Slánské noviny. Jak vyplývá z popisu případu, k hanobení zastupitelů z ČSSD na internetu došlo před obecními volbami v roce 2018. Výroků o radním a místostarostovi ve Slánských novinách, kteří údajně přihrávají peníze města rodině, se dopustil rovněž zastupitel a současně novinář z opozice.
V článku bylo mimo jiné uvedeno, že žalobce „za pomoci pana místostarosty Z. (oba ČSSD) přihrál řadu investic z kasy města (za desítky milionů) pro firmu svých rodinných příslušníků… Nepamatuji, že by se zastupitel (a už vůbec ne radní) ucházel o obecní zakázky pro rodinnou firmu, natož aby je získal“,“ stojí v rozsudku Nejvyššího soudu.
Novinář a politik posiloval dojem nekalosti opozice
Jak dále vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu, předmětná podezření se neprokázala. „Výrok 1 obsahuje skutková tvrzení, jejichž pravdivost žalovaný neprokázal, a zveřejněním tohoto tvrzení se dopustil zásahu do osobnostních práv žalobce. Nebylo totiž zjištěno, že by žalobce jakýmkoli způsobem zasahoval do výběrových řízení, do uzavírání dodatků ke smlouvám o dílo ve prospěch firmy E., že by ,přihrával´ řadu investic města firmě svých rodinných příslušníků, ani že šlo o investice za desítky milionů.
„Stejně je tomu i pokud jde o hodnotící soudy a vyznění celého článku (včetně výroku 2), kde soud dovodil, že jeho cílem bylo zneuctění osoby žalobce tím, že jeho vystupování v pozici zastupitele bylo na základě skutkových tvrzení, jež žalovaný neprokázal, dáváno do souvislosti se získáním výhody pro rodinnou firmu. Žalobce je sice osobou veřejně činnou a blížily se komunální volby v roce 2018, žalovaný však jako novinář a tehdy i zastupitel města byl povinen svoji veřejnou kritiku zkoumat z pohledu principu přiměřenosti, což se nestalo. Zveřejněná kritika sloužila k posílení dojmu nekalosti údajného jednání žalobce, aniž byla podložena skutkovými okolnostmi,“ stojí doslova v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu.
Žalobce se zastal portálu firmy SLAN
Odvolací soud byl však jiného názoru. Sice vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, na rozdíl od něj však určil odpovědnost za obsah webu jeho provozovatele SLAN group. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dovolání.
V dovolání pak žalobce upozornil na nulový vztah autora článku ke Slánským novinám jakožto i na fakt, že autor textu tímto způsobem „dělal politiku“. „Namítal, že odvolací soud pouze konstatoval, že žalovaný je osobou odlišnou od provozovatele portálu a o uveřejnění článku nerozhodoval, čímž na jakékoliv právní posouzení zcela rezignoval. Žalovaný byl jako autor článku na provozovateli zcela nezávislou fyzickou osobou (nebyl jeho zmocněncem, zaměstnancem ani jiným pomocníkem), která je politicky činná, článkem naplňoval svoji politickou agendu, sám jej podepsal, a nese tak plnou odpovědnost za jeho obsah. Soudu vytýká závěr o výlučné odpovědnosti provozovatele média za situace, kdy žalovaný jednal vlastním jménem a nebyl zaměstnancem ani pomocníkem tohoto provozovatele,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Mohlo by vás zajímat
Předpis na výlučnou odpovědnost neexistuje
Nejvyšší soud nejprve shrnul příslušná ustanovení občanského zákoníku, aby poté uvedl: „Subjekt, který se neoprávněného zásahu do osobnosti poškozeného dopustil, porušil povinnost danou zákonem a zasáhl tím do absolutního práva poškozeného, proto jej podle § 2910 o. z. stíhá povinnost k odčinění této újmy. Takovým subjektem může být osoba fyzická, osoba právnická, ale i subjekt, který jedná ve sféře práva veřejného, ve vztahu k němuž však platí speciální úprava, a to zákon č. 82/1998 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.3.2020, sp. zn. 25 Cdo 705/2019, publikovaný pod č. 97/2020 Sbírky).“
Podle Nejvyššího soudu nese ve smyslu § 2910 o. z. občanskoprávní odpovědnost za výroky v článku uvedené jejich autor. „Skutečnost, že jeho článek byl zveřejněn na portálu XY, jej této odpovědnosti nezbavuje. Neexistuje-li žádný právní předpis, který by upravoval výlučnou odpovědnost provozovatele internetových novin za zveřejněný článek, není dán právní podklad k závěru, že by vydavatel odpovídal za újmu způsobenou obsahem uveřejněného článku namísto jeho autora. Tím není vyloučeno, že kromě autora by mohl odpovídat za neoprávněný zásah do osobnosti člověka i jiný subjekt (např. vydavatel),“ uvedl Soud.
Pokud by článek napsal na příkaz firmy SLAN?
Poté Nejvyšší soud ještě dodal: „Odlišná situace by mohla nastat pouze v případě, že by žalovaný napsal článek v pozici zaměstnance společnosti SLAN group s.r.o. (vydavatele internetových novin, kde byl článek publikován), tedy jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů, čímž by jej tento zaměstnavatel použil k realizaci své činnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1029/2021).“
„S ohledem na ustanovení § 2914 věty první o. z. by v takovém případě mohl za neoprávněný zásah odpovídat výlučně tento zaměstnavatel, ovšem za předpokladu, že by se žalovaný nedopustil tzv. excesu. Z tohoto hlediska však nemůže dovolací soud věc posoudit vzhledem k nedostatečným skutkovým závěrům, neboť soudy nezjišťovaly, zda žalovaný článek napsal jako zaměstnanec vydavatele nebo jako osoba (autor), jež nabídla internetovým novinám článek ke zveřejnění,“ uvádí Soud zajímavý závěr, ze kterého vyplývá, že není zjevné, zda novinář a zastupitel byl současně zaměstnancem Slánských novin, nebo ne.
Právní věta
„Lze tedy uzavřít, že za neoprávněný zásah do osobnosti člověka způsobený textem (článkem) zveřejněným na internetu nebo v tisku nese občanskoprávní odpovědnost jeho autor, není-li zaměstnancem subjektu, který text publikoval a jehož případná odpovědnost tím není dotčena,“ uvedl v závěru Nejvyšší soud.
Právní věta: Za neoprávněný zásah do osobnosti člověka způsobený textem (článkem) zveřejněným na internetu nebo v tisku nese občanskoprávní odpovědnost jeho autor, není-li zaměstnancem subjektu, který text publikoval a jehož případná odpovědnost tím není dotčena.
Irena Válová
