Před „nejznepokojivější krizí za desetiletí“ varuje předseda kolegia pro praktické lékaře (Royal College of General Practicioners) profesor Martin Marshall. Britský zdravotní systém se potýká s velkým množstvím pacientů na čekací listině, vlivem nedostatku lékařů se pacientům nedostává adekvátní péče a selhává její kontinuita. To představuje existenciální hrozbu pro bezpečnost pacientů, upozorňuje podle The Guardian předseda kolegia a zároveň uznávaný rodinný lékař. Nefunkčnost stávajícího modelu všeobecné praxe nedávno připustil také britský ministr zdravotnictví Sajid Javid.
Britský veřejný systém zdravotnictví má dlouhou tradici, sahající až do roku 1948. Národní zdravotní služba (NHS) se tak stala nedílnou součástí britské společnosti a kultury. Poskytuje většinu zdravotní péče od nemocniční pohotovosti po dlouhodobou péči, její součástí je také všeobecné lékařství.
V současné době se britský zdravotní systém potýká s rekordním množstvím pacientů. Na čekací listině je přibližně 6,5 milionu pacientů a obavy, jak zdravotnictví tento nápor zvládne, rostou. Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid začátkem tohoto měsíce dokonce připustil, že současný model všeobecné praxe nefunguje. Přesto ministr zastává názor, že služba má dostatek finančních zdrojů a více peněz nedostane.
Zajištění kontinuity péče je téměř nemožné
Výzkum ukazuje, že pouze polovina Britů se při návštěvě ordinace pravidelně setkává se stejným praktickým lékařem. Podle profesora Martina Marshalla jsou právě důvěryhodné vztahy mezi rodinnými lékaři a pacienty tím největším předpokladem pro poskytování účinné a kvalitní zdravotní péče. Nejen že zvyšují spokojenost pacientů a zdravotní výsledky, ale zároveň snižují návštěvy nemocnic. Zajištění kontinuity péče se však v rámci britského zdravotnického systému stává téměř nemožné, uvedl profesor a zároveň hlavní řečník pravidelného setkání kolegia, které se uskutečnilo minulý týden. Situaci, kdy se rapidně snižují počty praktiků, po kterých zároveň prudce stoupá poptávka, označil „nejznepokojivější krizí za desetiletí.“
Profesor dále uvedl, že kvůli rostoucí pracovní zátěži a menšímu počtu zaměstnanců již praktičtí lékaři nemají čas na řádné posouzení pacientů. Průzkum kolegia poukazuje na skutečnost, že krátké konzultace ohrožují v 65 procentech bezpečnost pacientů. Pouze 39 procent respondentů uvedlo schopnost zajistit kontinuitu péče, kterou jejich pacienti potřebují. O dva roky zpátky přitom tuto schopnost uvedlo 60 procent dotázaných.
Pravidelné návštěvy stejného lékaře mají pozitivní vliv, dokazují studie
Zjištění jsou podpořena také samostatnou studií univerzity Queen Mary University of London, jíž se zúčastnil jeden milion pacientů národní zdravotní služby. Výsledky zveřejněné minulý týden ukazují, že navzdory důkazům o lepších klinických výsledcích pravidelně navštěvuje stejného praktického lékaře jen polovina, konkrétně 52 procent pacientů. Výzkum zjistil, že pacienti, kteří mají největší prospěch z návštěvy stejného praktického lékaře, jsou pacienti s dlouhodobými zdravotními problémy a lidé, kteří často navštěvují ordinaci.
Podle Marshalla současný stav všeobecné praxe ve Spojeném království nepřispívá k budování vztahů mezi lékaři a pacienty a konzultace v průměrné délce 9,8 minut, během které jsou prezentovány v průměru tři zdravotní problémy, je po Německu druhá nejkratší v Evropě.
„Nacházíme se v době, kdy pracovní zátěž stoupá a pracovní síla praktických lékařů se zmenšuje. Měli bychom se zamyslet nad tím, jestli způsob, jakým pracujeme, je správný, a zvážit, zda model poskytování péče praktickými lékaři nepřehodnotit. Včetně kontinuity péče,“ domnívá se Marshall, podle kterého by se lékař měl stát součástí širšího týmu specialistů. Kontinuita péče by podle Marshalla mohla být poskytována i nadále, ovšem trochu jinak. „Kontinuita péče je určujícím rysem rodinné praxe, ale lékaři by neměli mít monopol na její poskytování,“ říká a uvádí příklady, kdy dobré vztahy s pacienty udržuje více než jeden lékař, sestry nebo fyzioterapeuti.
Vyjádření profesora přichází jen jeden den po hrozbě praktických lékařů protestní akcí kvůli novým podmínkám, které je nutí nabízet konzultace také během večerů a o víkendech. Je nepravděpodobné, že by praktičtí lékaři přestali poskytovat naléhavou a neodkladnou péči, ale mohli by odmítnout vykonávat jinou rutinní práci nebo zkrátit pracovní dobu.
Služba, nikoli náboženství
Myšlenku reformy britského zdravotnictví podporuje také bývalý premiér Tony Blair. Naléhá, aby v rámci udržení životaschopnosti zdravotnictví radikálně reformovalo fungování, a prohlašuje, že „NHS je služba, nikoli náboženství.“ Expremiérův Institut pro globální změnu uvádí ve své zprávě, že Národní zdravotní službě jako celku hrozí, že se vydá stejnou cestou jako stomatologie s pacienty, kterým se nedostává péče, jíž potřebují.
Blair zástává názor, že základní principy služby, tedy to, aby byla dostupná pro každého, zdarma a financovaná z obecných daní, musí zůstat v platnosti. „Nicméně NHS navržená Sirem Williamem Beveridgem a Aneurinem Bevanem, centrálně řízená a s jednotným přístupem ke všem pacientům, již nevyhovuje požadavkům dnešního světa. Způsob zřízení a organizace národní zdravotní služby by neměly být a nemohou být věcí víry, ale praktičnosti. V současné podobě nemůže být NHS službou, kterou nyní potřebujeme,“ domnívá se bývalý premiér.
Ministři a šéfové Národní zdravotní služby musí přijmout technologie a inovace v mnohem větším měřítku a více se soustředit na prevenci nemocí. Systémům integrované péče také musí poskytnout svobodu od centrální kontroly při rozhodování, jak nejlépe poskytovat zdravotní péči ve své oblasti, uvádí zpráva.
Silvie Purmová
