Zatímco smlouvu s protonovým centrem v Praze uzavřela další zaměstnanecká zdravotní pojišťovna, VZP se pilně připravuje na nadcházející schůzku se zástupci PTC. O tom, jaký při ní zvolí management postup, včera informoval správní radu největší české zdravotní pojišťovny ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Do příště pak má za úkol zpracovat materiál shrnující dosavadní čísla a ceny terapie.
„Se zástupci protonového centra je plánovaná schůzka. Informoval jsem proto členy správní rady, co management zamýšlí. Jednání má vést k tomu, abychom si znovu ověřili nabídku protonového centra na parametry uzavření smluvního vztahu. Počítám s tím, že zpracuji materiál, který návrh PTC – pokud zazní – bude popisovat a předkládat správní radě k diskusi,“ uvedl na včerejším briefingu po zasedání správní rady Zdeněk Kabátek.
„Součástí jednání byla žádost správní rady o předložení materiálu, který komplexně zpracuje počty odléčených pacientů v Praze i Mnichově, ceny léčby a eventuálně i podmínky, za nichž uzavřely smlouvu ostatní pojišťovny, pokud se to podaří zjistit. Zatím nám ale stále vychází, že ekonomicky je léčba v Mnichově výrazně méně náročná než v ČR,“ doplňuje šéf správní rady VZP Jiří Běhounek.
Do současnosti VZP evidovala 91 žádostí o léčbu protonem, přičemž kladně rozhodla v 73 případech. V roce 2013 bylo podáno 25 žádostí, vyhověno bylo 23 – deseti v mnichovském centru (celková cena byla necelých šest milionů korun, průměrný účet za pacienta se vyšplhal na 598 tisíc za 34 frakcí) a jedenácti v Praze (celkem 7,7 milionu korun, za pacienta průměrně 704 tisíc za 26 frakcí). Loni přišlo na pojišťovnu 49 žádostí, kladnou odpověď dostalo 42. V Mnichově bylo odléčeno deset lidí za celkem 6,8 milionu korun (za pacienta 679 tisíc, průměrně 27 frakcí), v Praze šlo o třicet pacientů za téměř 22 milionů korun (732 tisíc za pacienta, průměrně 27 frakcí). Letos zatím dostala pojišťovna 17 žádostí, přičemž u deseti dala souhlas, u tří nesouhlas a ve zbylých případech se ještě čeká na rozhodnutí. V Mnichově byl zatím kompletně odléčen jeden pacient, za nějž si centrum účtuje 775 tisíc korun (25 frakcí), dva další nemocní léčbu právě podstupují. Výrazných změn ovšem došly ceny protonového centra v Praze, které si naúčtovalo za šest lidí téměř 8,9 milionu korun, tedy skoro 1,5 milionu za pacienta po cca 32 frakcích. Skokovým navýšením cen se tak snaží dotlačit pojišťovnu, aby přistoupila na jeho smluvní podmínky. O nekalých praktikách PTC jsme psali např. zde či zde.
Zatímco VZP kalkuluje, PTC se domluvilo se všemi zaměstnaneckými pojišťovnami. Minulý týden uzavřelo smlouvu s ZP MV ČR, v krátké době má být podepsána spolupráce také s Revírní bratrskou pokladnou. Podmínky smluv nejsou veřejnosti známy.
Reforma psychiatrie a centrová péče
Na správní radě se včera neřešilo pouze protonové centrum, ale také plánovaná reforma psychiatrické péče. „Diskutuje se tu o 4,5 miliardovém projektu transformace psychiatrické péče. Otázku jsme otevřeli, protože já i další členové správní rady jsme přesvědčeni, že udržitelnost projektu bez účasti zdravotních pojišťoven je do budoucna nemožná. Nechali jsme si proto udělat současnou časovou i místní dostupnost psychiatrické péče a ukázalo se, že VZP má pokryto celé území ČR – kromě dětských psychiatrů, kteří jsou obecně nedostatkovým profilem. Jsme připraveni k diskusi o všech krocích, kteří s transformací souvisejí. Nejdříve se přitom mluvilo o sto centrech duševního zdraví, nyní je to 30. Chci jen připomenout, že nejde jen o psychiatrickou péči, ale také o otázky souvisejících s přechodem pacienta do terénu, tedy chráněné bydlení, chráněné dílny a všechny sociální věci s tím související. Bude nezbytně nutné, aby MPSV a MZ dále vedly diskusi o financování hraničních typů péče,“ zdůrazňuje Jiří Běhounek.
Dalším z témat, jemuž se správní rada včera věnovala, je financování centrové péče a cílené léčby onkologických, neurologických či revmatologických onemocnění. „Loni VZP na centrovou léčbu vydala 7,2 miliardy korun, což je oproti roku 2010 nárůst o více než deset procent – v té době to bylo něco kolem pěti miliard korun. V roce 2014 se přitom léčbě podrobilo kolem 23 tisíc pacientů VZP. Nárůst je daný tím, že se objevují nové přípravky – jen v onkologii to loni bylo pět až sedm nových léků. Pacienti navíc dostávají léčbu dlouhodobě, přičemž se jim prodlužuje a zkvalitňuje život, takže v celkovém počtu jejich počet narůstá,“ uvádí člen správní rady a předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Rostislav Vyzula s tím, že do budoucna bude tato péče stále náročnější. „Bude pak také nutné zvažovat metody, jak zajistit správné hodnocení efektu této léčby, na čemž se pracuje a příkladem může být onkologická společnost, která v roce 2001 zavedla tzv. klinické registry,“ dodává Vyzula.
Místopředseda správní rady VZP Jiří Skalický tradičně shrnul současnou ekonomickou situaci VZP. Pojišťovna má na účtu 3,9 miliardy korun, nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti a vrací dle plánu finanční výpomoc státu, z níž jí do konce příštího roku zbývá splatit 750 milionů korun, z toho 250 milionů letos v září. „K 40. dubnu se daří držet trend z minulých měsíců, takže je hospodaření v plusu řádově stovek milionů. Pokud tento trend vydrží v dalších dvou třech měsících, bude moci pojišťovna uvažovat o postupném naplňování rezervního fondu, což by podle zákona mělo být,“ podotýká Jiří Skalický. Za první čtyři měsíce pojišťovna vydala za péči 48,5 miliardy, a to včetně navýšení platů a kompenzace výpadku regulačních poplatků. Celkově jde o nárůst oproti loňsku o 2,44 miliardy.
Michaela Koubová
