Na vrozené vady srdce se loni na Slovensku léčilo přes 11 tisíc dětských pojištěnců státní Všeobecné zdravotní pojišťovny (VšZP). Ročně se tu narodí v průměru 400 dětí s touto diagnózou a až polovina z nich se pro opožděnou diagnostiku ocitne v ohrožení života. Tomu se však dá předejít, a to vyšetřením srdce plodu během morfologického screeningu ve 22. týdnu těhotenství.
V roce 2021 se na různé choroby srdeční léčilo 18 213 pojištěnců VšZP do 18 let. „Z toho bylo o 8,7 procent více chlapců než dívek. Nejvíce léčených dětí v loňském roce je ve skupině 13-18 let, více než jedna třetina (6 858), následují pojištěnci do 6 let (5 232). Ve skupině novorozenců do 1 roku jsme evidovali 1 278 pacientů. Podíl dětí nemocných srdcem dlouhodobě představuje kolem 4 procent na celkovém počtu dětských pojištěnců,“ upřesňuje Eva Peterová, manažerka komunikace VšZP.
Zaostávání za světem v diagnostice v prenatálním stadiu
Na vrozené vady srdce se loni na Slovensku léčilo přes 11 tisíc dětí. Nejčastěji šlo o vrozenou vadu srdečních přihrádek, druhou nejpočetnější diagnózou byly vrozené vady aortální a mitrální chlopně. Z celkového počtu jen ve 35 procentech případů je vrozená vada srdce diagnostikována v prenatálním stadiu. U ostatních dětí se odhalí až po narození, čímž se zvyšuje riziko selhání orgánů, vzniku dalších zdravotních obtíží v budoucnosti i riziko zbytečných úmrtí. Pro srovnání, v České republice je až 80 procent případů vrozených chorob srdce odhaleno ještě během těhotenství, ve světě 80-95 procent případů.
„Pokud se vrozená choroba srdeční odhalí až po narození, stává se, že miminko k nám přijde v těžkém stavu. Například v případě komplexní vrozené srdeční vady může dítě krátce po porodu podstoupit epizodu nedokrvení, důsledkem čehož často dochází k selhání některých orgánů. Dětičky v tomto stavu obvykle musíme dát na dýchací přístroj a řešit nejprve to, co selhalo, následkem čehož má děťátko těžší předoperační i pooperační průběh. Nejenže se tak prodlouží jeho hospitalizace, může to ohrozit také neurologický vývoj dítěte či některé orgány, se kterými může mít problém i v budoucnosti. To jsou ty těžké případy, které neměly učiněnou prenatální diagnostiku srdíčka. Každý rok se vyskytnou i případy, kdy už takovému miminku neumíme pomoci právě proto, že se o jeho vrozené vadě nevědělo před porodem a k nám přijde už pozdě,“ konstatuje MUDr. Matej Nosál, primář Kardiochirurgického oddělení Dětského kardiocentra pracoviště NÚSCH v Bratislavě.
Je proto důležité, aby se zvyšovalo povědomí rodičů o tomto vyšetření, které by mělo být provedeno v rámci morfologického ultrazvuku přibližně ve 22. týdnu těhotenství. „Dá se uskutečnit i dříve, mezi 11.-13. týdnem těhotenství, a to s velmi dobrým výsledkem zkušeného prenatálního diagnostika, který už tehdy umí posoudit fungování srdce a dokáže odhalit vrozenou vadu srdce. Vyšetření v tomto časném stadiu těhotenství je určeno zejména v případech rodinné anamnézy. Provádí se maminkám, které mají například metabolické onemocnění, cukrovku nebo měly rizikové těhotenství. Standardně se však provádí ve 22. týdnu, v rámci morfologického ultrazvuku, kdy se plod měří a detailně se sleduje jeho vývoj,“ dodává Matej Nosál.
Nejdražší byla léčba kardiomyopatie
Příčiny vrozených vad srdce jsou multifaktoriální. Dá se říci, že každá chyba má také genetickou příčinu, která je však většinou těžko odhalitelná. Významné jsou i životospráva, faktory životního prostředí, příčiny ze strany matky jako metabolická a systémová onemocnění. Získané choroby srdeční mohou být geneticky podmíněny, ale může se pod ně podepsat i infekce, například i covidová, která může spustit zánět srdečního svalu a způsobit výrazné oslabení srdce.
Za léčbu dětí s vrozenými a získanými chorobami srdce VšZP loni zaplatila necelých 7 milionů eur (zhruba 175 milionů korun). Nejnákladnější byly právě vrozené vady srdce – 4,8 milionu eur (zhruba 120 milionů korun). V roce 2021 byla nejdražší léčba 4-měsíčního miminka s diagnózou kardiomyopatie, která si vyžádala hospitalizaci s operací. Pojišťovna za ni uhradila 365 tisíc eur (zhruba 9,12 milionu korun). Loni až 85 procent z celkového počtu hospitalizací bylo právě z důvodu operace na vrozenou chorobu srdeční. Díky pokroku medicíny za posledních 50 let je většina srdečních chyb léčena tak, že děti nemají žádné nebo jen minimální následky. Přibližně 20 procent z nich si část problémů přenáší do dospělého věku a v budoucnu potřebuje další operační výkon.
Jozef Brezovský
