Pojem nemocniční strava bývá v Česku obecně považován za synonymum jídla, které člověk sní jen s největším sebezapřením. Co je na tomto tvrzení pravdy, se nyní hlavně po zdravotní stránce rozhodli prozkoumat hygienici. V rámci pilotního projektu si posvítili na stravování v zařízeních sociálních služeb, nemocnicích i porodnicích. Výsledek? Standardem je malá pestrost jídla, nedodržování vyváženého složení i nedostatečná energetická hodnota.
„Téma chuťových kvalit ve zdravotnických zařízeních je takovým evergreenem. Protože jsme nechtěli vycházet pouze z dojmů a toho, co nám říkají pacienti, požádal jsem pana hlavního hygienika, aby se pokusil v rámci pilotního projektu zmapovat skutečnou situaci ve zdravotnických zařízeních. Celkem bylo zkontrolováno 53 zařízení sociálních služeb, 33 nemocnic a 25 vybraných porodnic. Kontrola se zaměřila nejen na energetickou hodnotu jídla podle příslušných doporučení, ale také na obsah základních složek potravy a pestrost stravy,“ uvádí ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
To, že pacientům v nemocnicích nechutná, ještě ovšem podle ministra nemusí znamenat, že je něco špatně. Strava v nemocnici by totiž rozhodně neměla obsahovat tolik koření, kolik je většina Čechů zvyklá běžně používat. Že je jídlo „nemastné, neslané“, by tak ve zdravotnických zařízeních mělo být víceméně standardem. Jenže podle zjištění pilotního projektu tomu tak v některých nemocnicích zdaleka není.
„Kontroly v reálu potvrdily, že strava není příliš pestrá, opakuje se velmi omezená nabídka zejména u snídaní a večeří. Kromě toho je velmi alarmující skutečností, že ve čtvrtině porodnic pacientky dostávají jídlo s nedostatečnou energetickou hodnotou, zvýšeným obsahem soli či nesprávným poměrem základních živin. Výsledky pilotního projektu proto chceme využít pro zpětnou vazbu ředitelům a zřizovatelům nemocnic a seznámit je se základními postupy, jak by jídlo mělo být připravováno. Věřím, že to pacienti zaregistrují a stížností na kvalitu jídla ubude,“ dodává ministr Němeček s tím, že v některých porodnicích jsou nyní podávány pokrmy s dvakrát vyšší doporučenou denní dávkou soli, běžný je také nevyvážený poměr živin s větším obsahem sacharidů.
„Pilotní studie ukázala hloubku problému, ale i to, že strava v zařízeních sociální péče skutečně může být vyvážená a může splňovat doporučený příjem soli. Faktem však je, že jsme na plnění ukazatelů naráželi pouze individuálně v jednotlivých případech, nikoliv komplexně. Protože to je naším cílem, stane se připravená metodika součástí běžného státního zdravotního dozoru v těchto zařízeních,“ doplňuje hlavní hygienik Vladimír Valenta.
Hygienici pochopitelně v poslední době nekontrolovali pouze stravu v nemocnicích. Loni provedli v zařízeních společného stravování více než 26 tisíc kontrol (213 kvůli podezření nebo výskytu alimentárních onemocnění), za první čtyři měsíce letošního roku jich bylo skoro 7400 (75 kvůli alimentárním chorobám). Výsledkem bylo, že loni uzavřeli nebo pozastavili výkon činnosti 154 provozoven, letos pak 79. Celkem bylo vyloučeno z provozu téměř 2400 lidí, protože se u nich objevilo podezření, že by mohli být zdrojem nákazy. V roce 2013 se přitom vyskytlo celkem 72 epidemických výskytů, z toho třetina s alimentárním přenosem. Čtvrtina epidemií souvisela s veřejným stravováním, nejčastěji šlo o gastroenteritidu, salmonelózu a virovou enteritidu.
-mk-
