NSZ: Znalců je málo, policie nekriticky přejímá závěry nekvalitních posudků
Fundovaných znaleckých posudků v trestním řízení je málo a jejich vyhotovení trvá dlouho. Například Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ) poukazuje na nedostatek znalců ke stanovení výši škody v unikátní věci. Obvinění předkládají soudům obvykle vadné posudky ve snaze znepřehlednit do té doby pro policii a státní zastupitelství jasnou důkazní situaci, tvrdí také VSZ v Praze. Dlouhodobé zneužívání znaleckých posudků v trestním řízení podle žalobců pokračuje. Ministerstvo spravedlnosti chce nyní činnost znalců zlepšit razantním zvýšením odměn.
Nový zákon o soudních znalcích, znaleckých kancelářích a ústavech nepřinesl změnu k lepšímu, kterou politici očekávali. Navíc vyvolal spory o platby znalcům. Vyplývá to z aktuální Zprávy o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2021. O Zprávě Česká justice už informovala.
Setrvalý stav, co se týče kvality znaleckých posudků, konstatuje Zpráva o činnosti NSZ i poté, co vstoupila v účinnost nová právní úprava zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a ústavech. NSZ ve Zprávě přináší tyto poznatky: „Znalecké posudky pro své ryze odborné hodnocení posuzované problematiky představují nezastupitelný důkazní prostředek v trestním řízení. Jejich úroveň bývá rozkolísaná, navíc nedostatek soudních znalců v některých exponovaných oborech způsobuje, že se soudní znalci ocitají pod vyšším tlakem, pro nedostatek času vyhotovují znalecké posudky s delší časovou prodlevou, případně zpracování nově zadaného posudku pro zaneprázdněnost zcela odmítnou.“
Ministerstvo spravedlnosti chce nyní zvýšit odměnu pro soudní znalce z dosavadních 300 až 450 korun za hodinu na 800 až 1000 korun za hodinu. Soudní tlumočníci mají nově dostávat 750 korun za hodinu, překladatelé pak 550 Kč za každou započatou normostranu textu. Návrhy příslušných vyhlášek rozeslal úřad do připomínkového řízení. Kvalita posudků by se podle resortu měla zlepšit.
Na chybné otázky, chybné odpovědi
Podle státních zástupců je současná situace velmi špatná. „Objevují se posudky velmi kvalitní a fundované, k jejichž předložení ovšem dochází až s výrazně delším časovým odstupem (i kolem 1 roku) od přibrání znalce, nebo znalecké posudky nepříliš kvalitní, méně podrobné, šablonovité, které bývají vyhotoveny v kratší době od okamžiku přibrání znalce. K předložení části vyžádaných znaleckých posudků z odvětví psychiatrie, klinické psychologie, znalci přistupují s vědomím nedostatečné doby vyšetření probanda (obviněného, poškozeného),“ popisuje situaci Zpráva.
Zdravotní posudky pak musí korigovat státní zástupce, neboť policejní orgán často neví, jak a na co se znalce zeptat: „Posudek nezřídka závěry nedostatečně komparuje se zdravotnickou dokumentací vyšetřované osoby resp. reaguje na chybně položené otázky policejního orgánu v zadání znaleckého úkolu, nejsou-li včas korigovány ze strany dozorového státního zástupce,“ stojí dále ve Zprávě.
Mohlo by vás zajímat
Přesto znalecké posudky podle Zprávy většinou u soudu obstojí: „Znalecké posudky ojediněle neobstojí již před nalézacím soudem, načež je přibrán znalecký ústav, jehož závěry pak nebývají zpochybňovány,“ uvádí v úvodu kapitoly o znalcích a posudcích Zpráva NSZ.
„I nadále lze však pozorovat dlouhodobé nadužívání znaleckého dokazování v trestním řízení,“ uzavírá Nejvyšší státní zastupitelství téma znalců a posudků v trestním řízení.
Souboj znalců o výši škody rozbije jasné řízení
Na systémové potíže se systémem znalců upozorňuje ve Zprávě Vrchní státní zastupitelství v Praze: „VSZ v Praze poukazuje na to, že vyvstane-li v trestním řízení potřeba stanovit výši škody způsobené ve vztahu ke zcela unikátní věci, zařízení nebo prostředku, měl by být v seznamu znalců Ministerstva spravedlnosti zapsán dostatečný počet znaleckých ústavů pro takto vymezený obor. Jiný znalec by měl na takovou skutečnost zadavatele posudku upozornit a zpracování znaleckého posudku odmítnout,“ uvádí pro Zprávu VSZ v Praze.
To je významné pro hospodářskou a majetkovou trestnou činnost nebo korupční trestné činy, kde jsou znalecké posudky určující pro ocenění výše prospěchu, škody či ne/majetkové újmy způsobené trestnou činností. „Znalecké posudky opatřované orgány činnými v trestním řízení zpravidla mají požadovanou kvalitu a příslušní znalci v nalézacím řízení, popřípadě v řízení odvolacím, své závěry obvykle dostatečně přesvědčivě i obhájí,“ stojí dále ve Zprávě NSZ.
O významu posudku pro obviněného v trestním řízení svědčí další vstup VSZ v Praze: „Odbor závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ v Praze upozorňuje na četnější snahy obviněných prostřednictvím jimi předkládaných znaleckých posudků rozporovat do té doby celkem jednoznačnou důkazní situaci a s ní korespondující závěry znaleckého posudku opatřeného policejním orgánem tak, aby ve shodě s uplatněnou obhajobou došlo ke znepřehlednění skutkového stavu věci a zejména znaleckého závěru o prokazatelném vzniku škody a její výši v případech, kdy vznik škody je zákonným znakem skutkové podstaty stíhaného trestného činu,“ uvádí OZHFK pro Zprávu Nejvyššího státního zastupitelství.
Zpráva: Orgán až nekriticky přejímá znalecké závěry
Navíc jsou podle Zprávy posudky zadané obviněnými předloženy až u soudu a mají vady, protože znalec nemá přístup k celému spisu: „Takové posudky zpravidla vykazují podstatné vady; nikoli vždy znalci použijí adekvátní oceňovací metody, nebývají jim pokládány ani relevantní či jejich odbornosti korespondující otázky. Tito znalci často nemají k dispozici ani veškeré relevantní podklady z kompletního trestního spisu, spokojí se pouze s částí materiálů, kterou jim předává zadavatel posudku (obviněný).“
Podle Zprávy NSZ však k „přezkumu těchto znaleckých posudků soudy v roce 2021 mnohem častěji nepožadovaly zpracovat revizní znalecký posudek znaleckým ústavem, neboť se se závěry takovýchto znaleckých posudků dovedly již samy vypořádat“.
„V aplikační praxi přetrvávají případy, kdy policejní orgán v některých věcech až nekriticky přejímá znalecké závěry, aniž by si udělal svůj vlastní názor na kvalitu znaleckého posudku a z něho plynoucích závěrů, především z pohledu jejich přezkoumatelnosti, a domáhal se upřesnění či doplnění,“ uvádí dále Zpráva NSZ s tím, že toho využívají znalci při oceňování IT služeb, kdy znalec pouze konstatuje, že nemá zakázku s čím srovnat.
Znalci si stěžují a soudí se o peníze
Zpráva NSZ rovněž předkládá poznatky k novele zákona, co se týče určování a vyplácení znalečného: „Další poznatek se vztahuje k zákonu č. 255/2019 Sb., jímž byl novelizován § 110b trestního řádu. V usnesení VS v Praze ze dne 4. 5. 2021 sp. zn. 10 To 31/2021 byl zaujat ojedinělý a dosavadní rozhodovací praxi se vymykající právní názor, že v případě znalce přibraného policejním orgánem podle § 105 odst. 1 trestního řádu v přípravném řízení je s ohledem na novou právní úpravu i v řízení před soudem příslušný určovat výši znalečného (a přiznané znalečné rovněž vyplácet) policejní orgán a nikoli soud,“ uvádí příklad NSZ.
Problémy s účtováním znalečného evidovalo Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích v oboru soudní lékařství: „Znalci nad rámec provedené pitvy účtují další úkony (určení doby smrti, diferenciálně diagnostické úvahy a forenzní vyhodnocení, poradu obou znalců, podrobné studium spisového materiálu) a Policie ČR takto účtované znalečné krátí s poukazem na to, že uvedené úkony jsou zahrnuty v paušální odměně za provedenou pitvu,“ uvádí KSZ v Českých Budějovicích.
Proti usnesení policejních orgánů o zkrácené výplatě znalečného si znalci podávají stížnosti, které jsou zpravidla pro nedůvodnost státními zástupci zamítány. „Jeden soudní znalec pak proti rozhodnutí státního zástupce o zamítnutí jeho stížnosti podané proti rozhodnutí policejního orgánu o určení znalečného podal ke KS v Českých Budějovicích jakožto soudu správnímu žalobu,“ popisuje státní zastupitelství dále situaci.
Krajský soud v Českých Budějovicích žalobu zamítl jako nepřípustnou s tím, že státní zástupce rozhodoval podle zvláštního zákona – trestního řádu.
Irena Válová
