<strong>Při další vlně covidu se zřejmě budeme muset více spoléhat na lidi než na vyhlášky, říká slovenský hlavní hygienik Ján Mikas</strong>

Úřad veřejného zdravotnictví SR (ÚVZ SR) nebyl mnoha lidem na Slovensku moc známý, možná si jen občas všimli informace o pylové situaci, kvalitě vod na koupání a chřipkové sezóně. S hygieniky se setkávali především provozovatelé stravovacích zařízení. Pandemie koronaviru vše změnila, hlavní hygienik byl prakticky denně v médiích a ÚVZ SR najednou každý znal. Ján Mikas, hlavní hygienik SR, poskytl rozhovor Zdravotnickému deníku o kompetencích úřadu a o epidemiologických opatřeních.

Záběr činnosti ÚVZ SR je velmi široký. Od sledování pylové situace až po pandemii…

V minulosti ÚVZ SR nebyl veřejnosti moc známý, pokud někdo nepotřeboval něco vyřídit na úřadě. Naše kompetence a pravomoci neznal téměř nikdo. Vyplývají ze zákona 355/2007 o ochraně, podpoře a rozvoje veřejného zdraví. Ten stanovuje kompetence a povinnosti nejen našemu úřadu, ale i 36 regionálním úřadům veřejného zdravotnictví. Právě pandemie nás velice zviditelnila, především v epidemiologické oblasti. Máme i jiné, nejenom pandemické kompetence. Kromě epidemiologie se zabýváme hygienou výživy, výživovými doplňky, podporou zdraví, hygienou životního prostředí, pitné vody, vody na koupání, pylovou situací… V kompetencích máme dokonce i radiační ochranu, kterou upravuje samostatný zákon. V radiační ochraně a ochraně před ionizačním zářením máme opravdu významné pravomoci.

Nemohu zapomenout ani na laboratorní činnosti či národní referenční centra. Byli jsme první na Slovensku, kteří zavedli diagnostiku proti onemocnění covidem-19. Několik měsíců jsme to táhli jenom my, proto jsme rozšířili diagnostiku na regionální úřady. Později už zareagovala i soukromá sféra. Samozřejmě nyní je diagnostika již zajištěná, ale vždy musí být někdo první. Takováto situace nastala prakticky poprvé, v minulosti to nebylo potřebné. Proto bylo nutné zareagovat velmi rychle. Bylo to i díky tomu, že máme kontakty s laboratořemi v Evropě, které už tuto diagnostiku vykonávaly.

Laboratorní činnost se nicméně neomezuje jen na covid-19, je mnohem širší. Máme i oblast preventivního pracovního lékařství, hygienu dětí a mládeže. A to jsem zdaleka neřekl vše, protože naše činnost je opravdu velice rozsáhlá. I když jsme se průběžně snažili zviditelňovat, skutečná pozornost veřejnosti a médií přišla až v důsledku pandemie. Vlastně jsme ani neměli na výběr, byli jsme hozeni rovnou do vody.

Při tak širokém záběru činností zvládnete vše se současným množstvím zaměstnanců a rozpočtem, který máte?

Velmi si vážím svých zaměstnanců a spolupracovníků nejen v centrále, ale i v regionech. Někteří v ÚVZ pracují celý svůj profesní život. Samozřejmě vidím prostor v posílení našeho týmu v personální oblasti. V průběhu pandemie jsme zvýšili počet pracovníků. Avšak hotové odborníky neseženete. Trvá léta, než se člověk zapracuje v určité oblasti. Je to individuální, ale trvá to pět až deset let, než se na někoho dá plně spolehnout. Jsme ve fázi, kdy se snažíme oslovit zejména mladé lidi po ukončení vysoké školy, abychom je naučili tomu, co potřebujeme.

I nás se týká generační výměna, kdy pracovníci, kteří zde pracovali celý život, se už pomalu dostávají do důchodového věku. Až odejdou, bude těžké zajistit všechny činnosti v přiměřeném rozsahu. Některé se možná tolik nemění, ale jiné, například diagnostika, se vyvíjejí neuvěřitelně rychle. Existují velice flexibilní oblasti, dennodenně přicházejí nové informace a nové výzvy. Musíme na to reagovat, a samozřejmě i proto potřebujeme přilákat mladé lidi, které to bude bavit a nové výzvy zvládnou.

Mohlo by vás zajímat

Německé nemocnice zvýšily v roce 2020 kvalitu poskytované péče

To znamená, že vyšší rozpočet byste přivítali.

Samozřejmě, vždyť kdo by nepotřeboval víc peněz. Finance máme, naštěstí, jakž takž stabilizované, zejména co týká mzdových výdajů. Nemůžeme ale konkurovat soukromé sféře, která dokáže nabídnout vyšší platy. Velmi drahý je provoz. Měli jsme množství výdajů v souvislosti s laboratorními vyšetřeními. Takže určitě, zejména provoz by potřeboval finančně posílit. Potřebovali bychom rozšířit přístrojové vybavení, částečně se nám to díky pandemii i podařilo. A je potřeba říci, že přístroje velice rychle zastarávají, neustále je potřeba modernizovat vybavení. Finance bychom tedy potřebovali. Samozřejmě musím také vzpomenout, že se zvyšují ceny energií a pohonných látek, které je rovněž potřeba zaplatit.

Vyhláška musí mít podporu vlády, aby byla účinná

Měl by být podle Vás hygienik vystudovaným lékařem?

Osobně si myslím, že hlavní hygienik by měl být lékař. Co se týká regionálních úřadů, je to diskutabilní, protože není mnoho lidí, kteří bych chtěli dělat tak zodpovědnou práci. Je to tedy velice individuální. Samozřejmě, když je hygienik lékař, má to svoje výhody. Když se něco týká zdraví lidí, umí lépe reagovat a také komunikovat o dané problematice. Avšak na druhé straně v rámci veřejného zdravotnictví nepracují jen lékaři, jsou tady absolventi přírodovědeckých či chemicko-technologických fakult, právníci, fyzici a podobně. Je zde celý komplex lidí, kteří zastřešují veřejné zdravotnictví. Takže, jak jsem řekl, hlavní hygienik má být lékař, u regionálních hygieniků to úplně neplatí. V jejich případě považuji za důležitější ukazatele odbornost nebo délku praxe.

Pandemie covidu byla vlastně čistě medicínskou záležitostí. Pak se zpolitizovala. Jak se to podle Vás stalo?

Ano, na začátku byl covid čistě medicínským problémem. Počáteční medializace přinesla lidem strach. Politici to museli řešit, nejdříve po zdravotní stránce, aby ochránili občany. Epidemiologický problém nám přerostl přes všechny segmenty společnosti, týkalo se to všech. Přišly lockdowny, omezený čas prodeje, zavřené restaurace, zavřené hranice a ekonomika. Z epidemiologického se stal ekonomický problém. Ano, a pak se to zpolitizovalo prakticky v každé zemi světa. Někteří politici využili pandemii na vlastní propagaci.

Objevilo se také množství dezinformací, které lidi mátly.

To ale není jen problém pandemie. Informací je mnoho, v různé kvalitě a s různými interpretacemi. Problém je vyselektovat, která informace je pravdivá a která ne, případně jakým způsobem je zkreslená. To se budou lidé muset naučit. Sám vím, jaký problém je nějakou dezinformaci, která souvisela s pandemií, vyvrátit.

ÚVZ vydává množství vyhlášek. Jak je zajištěná jejich vykonatelnost a kontrola plnění?

Jsou vyhlášky, které jsme vydávali jako zplňomocňovací ustanovení v rámci zákona. V zákoně nemohou být všechny detaily. Úřad vydává vyhlášky, které se věnují problematice uvedené v zákoně. Vyhlášky a opatření z pohledu pandemie jsme vydávali na základě vyhlášené mimořádné situace. Bylo to po jednáních s našimi odborníky. Mám poradní sbor pro epidemiologii a na úřadě máme i sekci epidemiologie a připravenosti na pandemie. Na Slovensku se vytvořilo konsilium odborníků jako poradní orgán ministra zdravotnictví. Na téma pandemie jsme mívali celodenní diskuse. Ve státě máme navíc pandemickou komisi a krizový štáb, které dávají vládě návrhy na konkrétní mezirezortní kroky.

Většina vyhlášek, vzhledem k tomu, že se týkaly široké vrstvy obyvatelstva, anebo to byly věci regulující běžný život, práci nebo obchod, musely být projednané se slovenskou vládou. Po odborné stránce mohu napsat super krásnou vyhlášku, ale jestliže nemá podporu vlády, tak se mine účinkem. S omezeným množstvím pracovníků, které jsme měli k dispozici, jsme vykonávali průběžné kontroly. Kontrolní činnosti jsme se však nemohli věnovat naplno, protože naší důležitou úlohou bylo zároveň urychleně vykonávat dohledávání kontaktů lidí pozitivních na covid-19. Obzvlášť v takto náročné situaci jsme nemohli kontrolovat všechny a neustále. Velmi nám proto pomohlo, že kontroly vykonávala i policie. Vyhlášky a opatření se rodily velice těžce a bylo náročné je formulovat do právnické řeči. Bylo pro mě velmi poučné, když jsem s právníky po nocích sedával a připravovali jsme tyto dokumenty.

V současnosti opět zaznamenáváme nárůst onemocnění covidem-19. V mnoha zemích jsou čísla vysoká. Momentálně je čas dovolených a lidé hodně cestují.

Nejde jenom o covid. Jsou zde i další, takzvaná dovolenková onemocnění. Člověk by měl být opatrný, jde o jeho zdraví. Je jedno, zda budou v některém státě platit určité vyhlášky a omezení, jestliže se nebudou dodržovat. Je to v lidské přirozenosti, jedeme na dovolenou, tak chceme vypnout a zapomínáme na opatrnost. Tak si můžeme z dovolené dovézt i nechtěný suvenýr.

V některých zemích například stále platí povinnost nosit roušky v prostředcích hromadné dopravy.

Na Slovensku platí v podstatě jen dvě vyhlášky související s izolací pozitivního člověka a karantény kontaktu a nošení respirátorů ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Zároveň ÚVZ SR vypracoval pro veřejnost doporučení na zakrytí dýchacích cest, doporučení pro činnost provozoven a organizování hromadných akcí a usměrnění pro organizaci a provoz zotavovacích akcí (táborů). Vzhledem ke stoupajícímu počtu případů covidu-19 doporučujeme řídit se výše vypracovanými dokumenty, o kterých veřejnost pravidelně informujeme. Zejména osoby ve zvýšeném riziku by měly zvážit používání respirátorů nad rámec povinností, a to zejména v přeplněných prostorech, při hromadných akcích, v hromadné dopravě, v nákupních centrech apod. V jiných zemích mohou být a také jsou opatření nastavená jinak. Za ochranu vlastního zdraví a zdraví svých nejbližších musí převzít zodpovědnost každý jeden z nás. I před cestováním si mají lidé vždy ověřit, co v dané zemi platí.

Evropa zaznamenává nárůst onemocnění tzv. opičích neštovic. I váš úřad už potvrdil výskyt na Slovensku. Takže to sledujete?

Samozřejmě. Takovéto onemocnění je většinou importované ze zahraničí a je potřeba podchytit je co nejdřív. Zjistit kontakty pacienta, izolovat jej, aby onemocnění dále nešířil. Vývoj situace sledujeme, máme zavedenou potřebnou laboratorní diagnostiku. V souvislosti s výskytem opičích neštovic máme vypracované i usměrnění, komunikujeme s lékaři, infektology, dermatovenerology, mnohými dalšími odborníky a dotčenými komunitami. Naše země není ostrov, a když se nějaké onemocnění objeví v okolních zemích, je jen otázkou času, kdy se objeví i u nás.

Sice jsou už evidovaná i první úmrtí, ale zatím v Evropě není mnoho případů. Je potřeba se bát?

Veřejnost po pandemii koronaviru vnímá všechny podobné hrozby mnohem citlivěji, pozorně sleduje epidemiologické záležitosti. Myslím si ale, že tento virus nemá pandemický potenciál, je však potřebné být obezřetný. Světová zdravotnická organizace předpokládá, že ti, kteří byli očkovaní proti pravým neštovicím, by měli být chránění asi z 85 procent i proti opičím neštovicím. Ale ani tak se nedá mluvit o stoprocentní ochraně.

V roce 2018 se na Slovensku objevily spalničky, ale to se dalo čekat

Občas se v médiích objeví zpráva o výskytu některé téměř zapomenuté nemoci na Slovensku, jako je například černý kašel. Předpokládám, že sledujete i toto.

Samozřejmě. Konkrétně černý kašel patří k povinným očkováním u dětí. Navzdory tomu máme ročně několik desítek případů. I když to bývalo především dětské onemocnění, teď se posouvá do vyšších věkových kategorií. Na Slovensku máme 56 onemocnění, která musí být povinně hlášená a ty následně hlásíme i do evropského epidemiologického systému TESSy. Díky tomu máme zpětnou vazbu o výskytu těchto onemocnění v jiných zemích Evropy.

Překvapil Vás výskyt některého onemocnění na Slovensku?

V poslední době ani ne. V roce 2018 to byly spalničky. Máme určité imunitní díry, a bylo vlastně jen otázkou času, kdy se takové onemocnění objeví. Vyskytlo se v okresech na východním Slovensku v marginalizované komunitě. Vzhledem ke zmíněné imunitní díře nás výskyt spalniček na našem území téměř po dvaceti letech nepřekvapil, dal se to čekat.

Jaký je Váš názor na povinné očkování? Povinně se očkují děti, ale co dospělí?

Právě očkování proti covidu přineslo mnoho otázek o povinném očkování jako takovém. Očkování v čase pandemie proti jednomu onemocnění je však specifická záležitost. Určitě se dá legislativně nastavit, ale opravdu nevím, zda je to aktuálně ten správný postup. Co se týče dlouhodobě zaužívaného povinného očkování jako prevence dětských onemocnění anebo u dospělých například proti tetanu, tak to je na místě. Lidé cestují po celém světě i s malými dětmi, takže riziko onemocnění je velké. I díky povinnému očkování máme na Slovensku nemocnost u některých onemocnění nulovou nebo téměř nulovou.

Každý rok vydáváme očkovací kalendář, kde je přesně uvedeno, kdy a v jakém věku je potřeba očkovat proti konkrétnímu onemocnění. Pravidelně jej přehodnocujeme a v roce 2012 jsme například z povinného očkování vyňali očkování proti tuberkulóze. Bylo to díky zlepšení situace týkající se tohoto onemocnění. Mezi povinné očkování bylo zařazeno očkování proti některým pneumokokovým onemocněním. Očkovací kalendář je flexibilní a mění se podle potřeby a situace.

ÚVZ sbírá značné množství dat. Některá dále poskytujete spolupracujícím organizacím, ale využíváte je i jinak?

Využíváme je v rámci jednotlivých odborů na vytváření strategií a plánů prevence, ale poskytujeme i informace veřejnosti. Údajů máme opravdu mnoho. Jsme zapojení do projektu, který už je ve finále a díky němuž chceme naše údaje a informace poskytnout institucím, jako jsou zdravotní pojišťovny nebo Národní centrum zdravotnických informací. Ale budou k nim mít přístup i všichni, kteří o to budou mít zájem. Budeme vyvíjet další aplikace, aby se lidé jednoduše pomocí mobilního telefonu dozvěděli, jaká je například pylová situace, což ocení alergici, jaké jsou v jednotlivých regionech podmínky na koupání, jaká je epidemiologická situace a podobně. Lidé už chtějí mít v mobilech všechno.

Taková aplikace navíc pomůže ještě víc zviditelnit váš úřad.

Ani nevím, zda to po pandemii je ještě potřeba (smích). Lidé budou neustále potřebovat informace, a toto je jedna z cest, jak se k nim mohou dostat. Věřím, že lidé si budou svého zdraví čím dál tím víc vážit, a k tomu jim mohou pomoci i údaje z ÚVZ.

Roušky a respirátory pomohou i proti chřipce

Ve Vaší kompetenci jsou i výživové doplňky. Nemáte někdy problém dohodnout se se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, co komu patří?

Ne, máme velmi dobrou spolupráci. U nás je odbor hygieny, výživy a kosmetických výrobků, pod který patří i výživové doplňky. Je k tomu i evropská legislativa a také přesně nastavený schvalovací proces. Musíme sledovat i tyto doplňky, aby tam nebyly například příměsi léků nebo aby nebyly vydávané za léky, kterými nejsou.

Jak probíhá kontrola v této oblasti? Protože výživové doplňky se prodávají v lékárnách, obchodech, ale i v trafikách či na čerpacích stanicích.

Při uvedení výživového doplňku na trh nám to musí vždy jeho výrobce, resp. obchodník oznámit. Kontrola pak může proběhnout jen v laboratoři na konkrétním vzorku. Osobně si myslím, že kromě odůvodněných případů člověk obvykle nepotřebuje výživové doplňky. Stačí mu vyvážená strava. Ale jsou tady, musíme si nimi zabývat. Pro nás je velmi důležité, aby svým složením zdraví neuškodily.

Mají hygienici nějakou zákonnou ochranu? Mohou se například v restauracích setkávat s agresivním chováním.

Hlavní hygienik a ředitelé regionálních ÚVZ jsou veřejní činitelé, ostatní pracovníci nejsou.

Jsou signály, že na podzim může přijít další vlna covidu. Připravujete se na ni?

My se připravujeme neustále, vždyť pandemie ještě neskončila. Světová zdravotnická organizace ji ještě neodvolala. Na Slovensku máme nadále mimořádnou situaci a nemocnost na covid narůstá. Uvidíme, jaká varianta bude převládat a jaké bude mít vlastnosti, kolik lidí bude v nemocnicích, jaká bude úmrtnost. Musíme umět pohotově zareagovat a připravit opatření, která však budou opravdu efektivní. Už jsme se posunuli někam jinam a máme mnohem víc informací, než jsme měli na začátku pandemie. A nejenom my, ale i veřejnost. Lidé vědí, jak se mají chránit, jak mají reagovat. Spoléhat se budeme muset víc na ně než na vyhlášky. Nějaká opatření ještě mohou být, ale nebude to určitě stejné jako před dvěma lety. Důležité bude, jak se k tomu kdo postaví, aby ochránil sebe a své nejbližší.

Zdá se, že za uplynulé dva roky se vytratila chřipka. Vrátí se a můžeme očekávat ještě i epidemii chřipky?

Jistěže. Chřipková sezóna je každoročně. V průběhu uplynulých dvou let se nevyskytovala klasická chřipková epidemie. Pravděpodobně k tomu přispěla opatření proti covidu – roušky, respirátory, omezená setkávání lidí. Ale může se klidně objevit nějaký kmen chřipky, který způsobí velkou epidemii, při níž skončí mnoho lidí v nemocnicích. Nejenom covid může způsobovat problémy. Takže i v takovémto případě budeme důrazně doporučovat nošení roušek a respirátorů.

Jozef Brezovský