Vnitro předkládá právní normy ke zrušení, Benešovy dekrety mezi nimi kvůli mezinárodnímu dopadu nejsou
Výčtem celkově 3 616 vyhlášek a zákonů a zrušením všech právních aktů do 4. Dubna 1945 navrhuje ministerstvo vnitra zrušit obsoletní zákony a normy. Založené právní vztahy zůstávají nedotčeny, šlo by o nepřípustnou pravou retroaktivitu, upozorňuje vnitro. Naopak zrušeny nebudou obsoletní zákony s kulturním významem, protektorátní zákony nebo Benešovy dekrety kvůli politickému a mezinárodně právnímu dopadu.
Jde o stále platné zákony, které však desítky let nikdo nepoužil. „Adjektivem obsoletní se označuje právní norma, která je sice stále formálně platná, neboť nebyla předepsaným způsobem zrušena, avšak je již nepoužívaná, nepůsobí právní účinky,“ uvádí v důvodové zprávě vnitro.
Prakticky má stejné účinky, jako kdyby byla zrušena, dodává ministerstvo a předkládá další problém: „Z hlediska reálné praxe je existence těchto předpisů zcela nadbytečná, nicméně jedním z hlavních problémů je právě skutečnost, že nelze začasto přesně říci, které právní předpisy jsou stále platné, a které nikoliv.“
Proto ministerstvo vnitra navrhuje ve dvou krocích tyto zákony a normy zrušit. Návrh obsahuje dva paragrafy. Paragraf 1 ruší „Ústavní zákony, zákony, nařízení, nařízení vlády, vládní nařízení, vládní vyhlášky, vyhlášky a opatření, které byly vyhlášeny do 4. dubna 1945 ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého, s výjimkami uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu, se zrušují, pokud nebyly zrušeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“. Paragraf 2 pak obsahuje výčet 3 616 konkrétních norem. Návrh je v připomínkovém řízení.
Mohlo by vás zajímat
Ruší se zákony na území, které už ČR nepatří
Jak vyplývá z důvodové zprávy, rozhodování, které normy a zákony se ruší, není jednoduché, ač by to tak mohlo vypadat. Už v minulosti se poslanci ODS pokusili třikrát tyto zákony zrušit, avšak jeden návrh byl zamítnut, další zůstal neprojednán kvůli konci volebního období a ze třetího vznikl úkol postupovat systematicky, koordinovaně a s ohledem na možné nezamýšlené důsledky „nezáměrného zrušení fakticky stále ještě živého právního předpisu“.
Jak dále vyplývá z důvodové zprávy, „jednoduché“ bylo rozhodnout o zrušení předpisů, které byly už v době vzniku omezeny časově, a nebo vázány místně – jako například zákony týkající se někdejšího československého území Podkarpatské Rusi a – Slovenska. „Právní předpisy, resp. právní normy v nich obsažené, které regulují právní vztahy výlučně na územích, která nejsou součástí České republiky, jsou v zásadě obsoletní,“ konstatuje k tomu ministerstvo vnitra.
Dále se například ruší zákony o podpoře nezaměstnaných z roku 2018 – 2021, neboť tyto sice obsahují klausuli „pozbývá platnosti nebo účinnosti“, ale nikdo je nezrušil. „Derogační klauzule ve znění „pozbývá účinnosti“, resp. „pozbývá platnosti“, zásadně nevede ke zrušení právního předpisu, ale pouze k jeho obsolenci,“ vysvětluje vnitro.
Co s právními vztahy ze zrušených předpisů?
Co když ale z některého zrušeného zákona vyplývají právní vztahy trvající dodnes? „Je třeba konstatovat, že právní vztahy založené na základě právních předpisů, které jsou obsaženy v návrhu zákona, zůstanou po zrušení těchto právních předpisů nedotčeny (uplatňuje se princip zákazu retroaktivity právního předpisu),“ odpovídá na tuto otázku důvodová zpráva s odkazem na judikaturu Ústavního soudu.
„To znamená, že byl-li jednou právní vztah právním předpisem založen, pozdější derogace právního předpisu ex nunc nemůže způsobit, že by takový právní vztah existoval bez právního titulu, ani to nemůže mít vliv na platnost jednání učiněných v souladu s tímto derogovaným právním předpisem v době jeho platnosti – jednalo by se o nepřípustnou pravou retroaktivitu,“ dodává vnitro.
Obživnutí prostřednictvím Ústavního soudu?
Jeden z dalších okruhů problémů, které navrhovatelé z ministerstva vnitra „řešili“, je obživnutí zrušeného zákona. Podle ministerstva vnitra takový stav není možný, neboť ho neumožňuje Ústava – na rozdíl například od Rakouska.
Co když někdo podá ústavní stížnost? „Obživnutí zrušeného právního předpisu v důsledku nálezu Ústavního soudu by tedy bylo možné pouze tehdy, pokud by to bylo výslovně stanoveno ústavou či zákonem – což v českém právním řádu stanoveno není. Zrušující účinky nálezu Ústavního soudu nastávají jen do budoucna, ne do minulosti, jinak by šlo o protiústavní retroaktivitu práva,“ stojí v důvodové zprávě.
A co Benešovy dekrety?
Jak dále uvádí důvodová zpráva, vnitro rovněž rozhodovalo o tom, které právní akty se rušit nebudou, ačkoli jako například „vyhaslé“. Jde například o protektorátní právo, tedy předpisy z doby nesvobody. „Dnes již není žádných pochybností o tom, že ,protektorátní právní předpisy´ nejsou ani formální (viz ústavní dekret č. 11/1945 Úř. věst. čsl.) ani materiální součástí právního řádu (doba ,zcela přechodná´již bezpochyby uplynula, případně tyto předpisy byly nahrazeny jinou právní úpravou),“ uvádí k tomu vnitro.
Mezi normy, které se navrhují nerušit, zařadilo ministerstvo vnitra rovněž normy s obsoletními účinky, které však mají kulturní hodnotu: „Například recepční normy, právní předpisy zavádějící pozemkové reformy, právní předpisy upravující dřívější postavení vysokých škol apod.,“ vysvětluje vnitro.
„Rovněž dekrety prezidenta republiky (tzv. Benešovy dekrety), včetně ústavních dekretů, a právní předpisy je měnící nebo provádějící nebyly navrženy ke zrušení, a to vzhledem k možným politickým nebo mezinárodněprávním dopadům,“ uvádí k tomuto bodu důvodová zpráva.
Ruší se příděly potravin i výkupní cena zeleniny
Ustanovení § 2 návrhu zákona pak osahuje celkem 3 616 vládních vyhlášek a zákonů: Například o potravinových lístcích z roku 1951, o výkupních cenách vlny z angorského králíka, o hospodaření s byty SNB, o výkupních cenách kukuřice či přidělování šatenek obyvatelům nebo řada vyhlášek z roku 1950 o přidělování mýdla a výkupních cenách domácí zeleniny či o založení podniku Rapid z roku 1960.
Zákony určené ke zrušení však pocházejí i z „nové doby“. Ruší se například nařízení vlády č. 335/2001 Sb., kterým se stanoví výčet věcí určených k bezúplatnému převodu z vlastnictví České republiky do vlastnictví židovských obcí v České republice za účelem zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a postup při jejich převodu nebo „Zákon č. 15/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Analýzu českého právního řádu zaplatila EU
Jak rovněž vyplývá z důvodové zprávy, část práce zaplatila České republice Evropská unie.„Analýza právního řádu České republiky za účelem identifikace obsoletních právních předpisů“, která byla spolufinancována z Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Zaměstnanost. Projekt byl zaměřen na analýzu celého právního řádu České republiky a jeho výstupem je identifikace dosud platných právních předpisů, které byly vyhlášeny v České republice od 28. října 1918 do 31. prosince 2018 v oficiálních publikačních listech, avšak již nejsou používány a nevyvolávají právní účinky,“ stojí v důvodové zprávě.
„Takový stav ovšem ohrožuje právní jistotu i aplikaci obecné právní zásady ,neznalost zákona neomlouvá´, neboť její součástí je i požadavek naplnění povinnosti státní moci umožnit adresátům práva ničím neomezený a přehledný přístup k tomu, co je v daném čase platným a účinným právem,“ uvádí vnitro k nutnosti rušit obsoletní zákony.
Irena Válová
