<strong>Odbory budou pro příští rok požadovat ve zdravotnictví 15procentní růst platů, Válek zatím mluví o čtyř procentech</strong>

Odbory budou pro příští rok požadovat růst platů pro všechny pracovníky ve zdravotnictví o 15 procent. Zdravotnickému deníku to sdělila předsedkyně Oborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.To by v úhradové vyhlášce znamenalo navýšení úhrad o 10,5 procenta. Protože ale Asociace českých a moravských nemocnic spočítala, že zdravotnická zařízení budou potřebovat minimálně šestiprocentní navýšení jen na pokrytí inflace, znamenalo by to v součtu požadavek na navýšení v rámci úhradové vyhlášky o více než 16 procent,

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek již v České televizi uvedl, že sice počítá s vyšším růstem úhrad, než bylo domluveno v rámci dohodovacího řízení, nicméně podstatně menším, než budou požadovat odbory – mělo by jít o zhruba osm procent. Jednání obou stran proběhnou v září, nejprve na ministerstvu a potom poslední týden tohoto měsíce návazně i s premiérem.

“Za odbory bychom chtěli navýšení pro zaměstnance ve zdravotnictví o 15 procent s tím, že by mělo být pokryto v úhradové vyhlášce. Navýšení by mělo jít napříč zaměstnanci, protože nezdravotničtí pracovníci nedostali dva roky přidáno. Teď sice od 1. září dostanou 10 procent, nicméně když to přepočítáme na růst platů zdravotníků, tak měli propad příjmů větší. Kromě toho jsme se přidali k Asociaci českých a moravských nemocnic, která panu ministrovi také psala a žádala o jednání s tím, že požadují šestiprocentní nárůst bez platů. Dohromady by to tedy 16,5 procenta,” uvádí předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.

Připomeňme, že ministr zdravotnictví Válek v úhradové vyhlášce počítá s dvojnásobným navýšením, než bylo domluveno v dohodovacím řízení. Místo čtyř by tedy měl být nárůst o osm procent. Zároveň v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že platy by měly vzrůst zhruba o čtyři procenta. “Pro mě je důležité dohnat nízkopříjmové skupiny, tedy sanitáře či THP pracovníky, protože ti jsou ohroženi nejvíce. Pak tu jsou absolventi lékařských fakult, kteří po kmeni zůstávají v nízké platové třídě. Proto jsme udělali změnu, že už po kmeni půjdou do 13. platové třídy,” řekl Válek v OVM.

O stejné navýšení odměn budou odbory usilovat i v sociálních službách. “Došlo k rozdělení tabulek, protože v sociálních službách dostali zaměstnanci přidány nižší částky, což nás velmi mrzelo, protože sociální služby jsou na tom hůř než zdravotnictví. Máme proto na pana ministra Jurečku návrh na znovusloučení dvou dnes rozdělených tabulek tak, aby zdravotníci a pracovníci v sociálních službách v přímé péči a sociální pracovníci měli opět jednu tabulku,” vysvětluje Dagmar Žitníková. V tomto případě by ale vzhledem k odlišnému systému financování mělo jít navýšení ze státního rozpočtu, protože sociální služby jsou hrazeny z dotací.

Mohlo by vás zajímat

Za měsíc od začátku války lidé na pomoc Ukrajině poslali 2,15 mld. Kč

Jednání by měla proběhnout v září

Na jednání na Úřadu vlády, které proběhlo 23. srpna a po němž odbory odpískaly stávkovou pohotovost, přitom bylo domluveno, že o platech na příští rok se bude diskutovat poslední týden v září. Předcházet by mělo jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, o což už také odbory požádaly dopisem.

“Na základě doložených dat a s výhledem na rok 2023 lze konstatovat, že růst nákladů a dopady inflace v roce 2022 a ve výhledu na rok 2023 jsou na poskytovatele lůžkové zdravotní péče velmi výrazné, a proto souhlasíme s tvrzením Asociace českých a moravských nemocnic, že zdravotními pojišťovnami navrhovaný růst úhrad pro rok 2023 o čtyři procenta je zcela nedostatečný,” konstatují v dopise ministrovi Dagmar Žitníková a šéf lékařských odborů Martin Engel.

Asociace českých a moravských nemocnic pak v dopise ministrovi uvedla, že podíl nákladů na energie na celkových nákladech nemocnic výrazně vzrostl z 2,3 procenta v průměru za 1. pololetí 2019 na kalkulovaných 4,88 procenta za 1. pololetí 2023. U menších zařízení s převažujícím typem následné a ambulantní péče je růst a procento ještě vyšší, ze tří na očekávaných šest až osm procent.

“Pro úhradu navýšení nákladů na energie mezi roky 2023 a 2021 je s ohledem na různě dlouhé fixace cen spočteno 3,48procentní navýšení úhrady od zdravotních pojišťoven v průměru (medián je 3,78 procenta). Růst nákladů na energie kalkulované pro rok 2023 vůči roku 2021 je v průměru 4,35 procenta (medián 4,37 procenta). Tyto hodnoty byly kalkulovány s cenou elektřiny 8500 Kč/MWh a plynu 3500 Kč/GJ ze začátku července, což už dnes bohužel neplatí a ceny elektřiny se šplhají k 12.500 Kč/MWh!!! V návrhu zdravotních pojišťoven naprosto chybělo pokrytí letošní inflace, které se může dostat až na úroveň 20 procent. Navýšení pro příští rok opět s inflací, která může dosáhnout podle renomovaných odborníků až 10 procent, opět nepočítá,” píše ministrovi předseda asociace Michal Čarvaš, který navíc připomíná růst cen potravin, nákladů na léky a jejich distribuci či na spotřební zdravotnický materiál.

Odbory protestují proti snížení minimální teploty v nemocnicích

V souvislosti s rostoucími cenami energií a na to navazujícími kroky vlády a ministerstva ale chtějí odbory řešit ještě jednu věc – totiž snížení minimální teploty v nemocnicích. Vyhláška, která s touto změnou přichází, je nyní v připomínkovém řízení.

“My jsme už před měsícem, kdy se projednávala podpora pro podnikatelskou sféru, upozorňovali ministerstvo zdravotnictví, že by mělo řešit energetickou krizi v nemocnicích. Zásadně ale nesouhlasíme s teplotními limity, které ministerstvo zdravotnictví navrhuje. Mít na operačním sále teplotu 20 stupňů, když dosud byla minimálně 25 stupňů, je naprosto nepřiměřené riziko. Pacient, který by byl po operaci podchlazený, bude mít zcela jistě nějakou zdravotní komplikaci,” konstatuje Žitníková s tím, že na místě není ani snížení minimální teploty na pokojích z 22 na 20 stupňů. “Řada lidí má nějakou závažnou poruchu, mohou trpět poruchami termoregulace, a i u člověka se zápalem plic je 20 stupňů málo,” dodává.

Podle odborů by namísto regulací měly být jak nemocnice, tak zařízení sociálních služeb, zařazeny do podpor pro energie. “Měly by tu být nějaké prioritní obory, a ne měnit teplotu na operačních sálech, protože jsou drahé energie. Nechápu, že ministerstvo zdravotnictví na něco takového kývlo,” uzavírá Žitníková.

Michaela Koubová