Rozpočet ministerstva zdravotnictví bude podle návrhu o 2,9 mld nižší než letos

Ministerstvo zdravotnictví by mělo příští rok hospodařit s 15,08 miliardy korun. Částka je o 2,9 miliardy nižší, než schválený rozpočet pro letošní rok. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Proti předběžnému návrhu z letošního června získalo ministerstvo zdravotnictví téměř o polovinu vyšší částku. Původně bylo navrženo 10,6 miliardy korun. V letech 2020 a 2021 byly reálné výdaje resortu kvůli epidemii covidu-19 kolem 30 miliard korun.

Ministerstvo ze svého rozpočtu nehradí zdravotní péči ani platy zdravotníků, ty se platí z veřejného zdravotního pojištění. Z rozpočtu ministerstva jdou peníze například na provoz krajských hygienických stanic nebo dalších zdravotnických institucí, jako je Státní zdravotní ústav nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv, v případě nemocnic například na investice do staveb či oprav. Ve velké míře je hradí z evropských fondů, z plánovaných příjmů ministerstva 12,85 miliardy tvoří více než polovinu.

Rozpočet zdravotnictví je třetí nejnižší po ministerstvech zahraničních věcí a kultury. Resort má 3658 pracovních míst, na platy a odvody zaměstnanců úřadu a jeho příspěvkových organizací je vyhrazeno 1,7 miliardy korun. Z nich jen hygienické stanice mají kolem 2300 zaměstnanců. Ministerstvo jim začátkem letošního roku nařídilo šetřit, každý kraj měl propustit čtyři až pět zaměstnanců mimo odborných. Ve výhledu na rok 2024 se počítá s poklesem počtu zaměstnanců ministerstva o zhruba stovku.

Ministerstvo financuje také například zdravotnický výzkum, vyhrazeno na něj má 1,835 miliardy korun, což je asi o sto milionů korun víc než v předchozích letech.

V roce 2019 před covidem-19 mělo ministerstvo rozpočet 8,9 miliardy korun. Na rok 2020 mělo mít vyhrazeno 11 miliard, reálné náklady ale vystoupaly nad 30 miliard korun. Ministerstvo platilo například nákupy osobních ochranných pomůcek pro nemocnice a objednávalo léky a vakcíny proti covidu. Vyšší byly také náklady za nová pracovní místa a přesčasy krajských hygienických stanic. Očkování proti covidu stálo loni 11,5 miliardy korun, další vakcíny jsou objednané na letošní rok.

Mohlo by vás zajímat

ÚZIS napravuje chybu Eurostatu a říká: Češi pobývají na lůžkách v nemocnicích průměrně 5,6 dne

Nejvíce peněz do zdravotnictví nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. Do něj plynou z rozpočtu každý měsíc peníze za takzvané státní pojištěnce, tedy důchodce, děti nebo nezaměstnané, kterých je asi 5,9 milionu. Náklady na jejich léčbu ale vybrané peníze přesahují, dotují se z plateb zaměstnanců, zaměstnavatelů nebo OSVČ.

Celkově se příjmy veřejného zdravotního pojištění odhadují pro letošní rok na 420,6 miliardy korun a pro příští rok 432,7 miliardy. Platby za státní pojištěnce se budou od příštího roku vypočítávat automaticky podle valorizačního mechanismu navázaného na vývoj ekonomiky. V roce 2023 by měla být měsíčně 1878 korun, za rok tedy zhruba 140 miliard. Ještě v roce 2018 byla platba za státní pojištěnce za měsíc zhruba poloviční.

Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl podle prvního návrhu rozpočtu dosáhnout 270 miliard korun. Počítá s příjmy 1,749 bilionu Kč a výdaji 2,019 bilionu Kč. Proti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard Kč.

Skutečnost a návrh rozpočtu MZd (zdroj: MF)

Náklady na státní pojištěnce (Zdroj: materiál MF a MZd k návrhu valorizace)

MZd	Platba měsíčně	Celkem
2017	920 Kč	65,3 mld Kč
2018	969 Kč	68,4 mld Kč
2019	1018 Kč	71,8 mld Kč
2020	1317 Kč*	98,3 mld Kč
2021	1767 Kč	126,3 mld Kč
2022	1767 Kč**	127,9 mld (plán)
2023	1878 Kč***	139,7 mld Kč**
2024	1959 Kč***	145,9 mld Kč**
2025	1998 Kč***	148,8 mld Kč**

* do června 2020 1067 Kč / od července 2020 – 1567 Kč

**do srpna 2022 – 1967 Kč / od září 2022 – 1467 Kč

** predikce podle navrhovaného schématu automatické valorizace

-čtk-