Vnitro zavádí kolektivní řízení Úřadu pro dohled nad politickými stranami. Samosprávy ho chtěly zrušit
Ministerstvo vnitra navrhuje zavést kolektivní řízení Úřadu pro dohled nad politickými stranami. Kolegium má úkolovat předsedu i členy, schvalovat dokumenty a vyhlášky, plánovat a koordinovat činnost nebo rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutí Úřadu a projednávat žaloby na Úřad. V připomínkovém řízení uplatnil Úřad, Nejvyšší soud, Ministerstvo financí, Úřad pro ochranu osobních údajů a Sdružení místních samospráv celkem 17 zásadních připomínek.
Připomínky k návrhu novely zákona o Úřadu pro dohled nad politickými stranami ministerstvo vnitra převážně neakceptovalo, a proto je návrh předkládán s jedenácti rozpory, jejichž autorem je sám Úřad pro dohled nad politickými stranami. Samo vnitro už v zákoně řeší rozporuplné příkazy vydávané jednotlivými členy Kolegia. Úřad to označil za neudržitelný stav.
Například Sdružení místních samospráv navrhlo v připomínkovém řízení celý brněnský Úřad zrušit, což bylo ministerstvem označeno jako krok zpět s odkazem na orgán Rady Evropy proti korupci GRECO.
Svého naopak dosáhlo ministerstvo spravedlnosti, když nesouhlasilo s původně navrženým názvem nového kolektivního orgánu Úřadu „Schůze“ s tím, že bude svolána schůze „Schůze“. Vnitro nově navrhovaný kolektivní orgán přejmenovalo na Kolegium.
Úplný návrh včetně připomínkového řízení je zde.
Mohlo by vás zajímat
Vzniknou poradní orgány, rozkladové komise
Jak má vypadat nový kolektivní orgán Kolegium? Sestávat bude z ředitele a čtyř členů, zasedat bude nejméně jednou za měsíc nebo na žádost člena do tří dnů. Rozhodovat má hlasováním. „Rozhodnutí Kolegia Úřadu je přijato, pokud pro něj hlasovali nejméně 3 jeho členové,“ stojí v návrhu.
Kolegium má schvalovat plán činnosti, výroční zprávy, vyhlášky vydávané Úřadem, metodické pokyny a stanoviska, jednací řád. Rozhodovat má o námitce podjatosti kontrolujícího, o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Úřadem nebo projednávat žaloby podané na rozhodnutí Úřadu a zřizovat poradní orgány a rozkladové komise: „Zřizuje poradní orgány Úřadu včetně rozkladových komisí, volí a odvolává jejich členy a navrhuje výši jejich odměny,“ uvádí se v návrhu.
Když každý člen Kolegia vydá jiný příkaz
Kolegium podle bodu 8) rovněž úkoluje předsedu a členy: „Kolegium Úřadu dále koordinuje výkon dohledové a metodické činnosti Úřadu, zejména může pověřit předsedu Úřadu nebo člena Úřadu koordinací výkonu dohledové nebo metodické činnosti na určitém úseku působnosti Úřadu nebo provedením dohledu v jednotlivém případě a v této souvislosti ukládat předsedovi Úřadu a členům Úřadu úkoly,“ uvádí se v návrhu.
V souvislosti s nově ukládanými úkoly Kolegiem, řeší ministerstvo vnitra už v bodě 5) návrhu zákona rozpory mezi příkazy zaměstnancům od jednotlivých členů:
„K zajištění úkolů uložených Kolegiem Úřadu jsou členové Úřadu oprávněni dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. V případě rozporu příkazů k výkonu státní služby daných státnímu zaměstnanci členem Úřadu a příkazů k výkonu státní služby daných státnímu zaměstnanci předsedou Úřadu mají přednost příkazy k výkonu státní služby dané předsedou Úřadu,“ uvádí se v bodu 5) návrhu.
Úřad: Zavádí se v praxi neudržitelný stav
Bod č. 5 ovšem označil v připomínkovém řízení sám Úřad pro dohled nad politickými stranami za neudržitelný stav:
„Je zaváděn řídící dualismus řízení státního zaměstnance. Stav bude v praxi neudržitelný. Pokud vydá člen úřadu příkaz státnímu zaměstnanci k výkonu státní služby na základě pověření ke koordinaci kontrolní činnosti, bude odpovědný za jeho správnost i zákonnost. Tedy nemělo by být možné dovolávat se toho, že chybný příkaz měl být odvolán předsedou Úřadu. Rozpory mezi příkazem člena a předsedou musí být odstraněny před jeho vydáním, nikoliv následně,“ uvádí k návrhu vnitra Úřad.
Na to vnitro odpovídá: „Ustanovení vůbec neřeší případný rozpor příkazů se zákonem, to z pohledu státního zaměstnance upravuje § 85 zákona o státní službě. Ustanovení upravuje vztah (případnou realizační kolizi) příkazů uložených 2 funkcionáři Úřadu, přičemž respektuje prioritu předsedy Úřadu. ROZPOR.“
Že to nelze připustit? Je to speciální úprava
Podle Úřadu nemají členové Kolegia, které je v návrhu nazýváno „Schůze“, žádnou odpovědnost „za případné škody vzniklé vadnými příkazy vydanými Schůzí úřadu nebo jejími členy“. S touto námitkou se ministerstvo vnitra vypořádalo odkazem na zákon 82/1998: „Platí obecná pravidla odpovědnosti členů kolegiálních orgánů za přijatá rozhodnutí, včetně úpravy v § 16 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,“ uvedlo vnitro s tím, že takto funguje například NKÚ.
Úřad je však podle obsahu připomínek přesvědčen, že „rozhodovat musí v souladu s ust. § 19b odst. 1 písm. a) ten, kdo nese odpovědnost, stojí v čele úřadu a řídí jej, tedy předseda úřadu“. „Bez základních řídících nástrojů nelze řídit jakýkoliv úřad, ani účetní jednotku, upozorňuje Úřad.
Jak dále Úřad upozorňuje, předseda je rozkladovým orgánem a nelze podle principů správního řízení připustit cokoli jiného: „V případě rozkladových řízení nelze připustit, aby rozhodoval jiný subjekt, než předseda Úřadu. Viz § 152 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení. Úřad ve druhém stupni rozhoduje o odporu proti platebním příkazům vydaným vedoucím oddělení kontroly a správního řízení, o rozkladu proti usnesením a dle zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení a zákona č. 250/2016 Sb., o řízení o přestupcích, nebo o vyřízení žádosti o informace podané dle zákona č. 106/1999 Sb. Předseda Úřadu je rozkladovým orgánem pro opravné prostředky proti rozhodnutím vydaným v prvním stupni vedoucím oddělení kontroly a správního řízení,“ uvádí Úřad.
„Jedná se o speciální úpravu a o rozkladu bude rozhodovat kolektivní orgán – Schůze Úřadu.ROZPOR,“ odpovídá na námitku ministerstvo vnitra.
Irena Válová
